S láskou, AI? Jak se mladí zamilují do umělé inteligence

„Mami, když on mi fakt rozumí.“ Taková věta může zaskočit, obzvláště, když vaše dcera nemluví o příteli ale o chatbotovi. Vztahy mladých lidí s AI nejsou bizardní sci-fi ale stávají se realitou. Ukážeme si, proč to není překvapení, ale taky jak mladým lidem ukázat, že takový vztah nemá budoucnost.

„Zatím nemáme přesná data, která by nám řekla, kolik procent dětí či dospívajících si vytváří emocionální vazbu s chatbotem. Lze pozorovat, že mladí uživatelé, kteří hledají společnost, pocit přijetí nebo emoční oporu, můžou být k tomu chování náchylnější. Zejména pro dospívající, kterým činí socializace obtíže a kteří se cítí osaměle, může být navázání vztahu s chatbotem snazší než ve skutečném světě,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.

Povídejme si s dětmi
o technologiích...

... protože, kde panuje důvěra, tam je i online bezpečno. Stáhněte si ZDARMA konverzační karty, které vám pomohou otevřít složitá témata.

CHCI KARTIČKY

Jak se dá zamilovat do AI stroje?

Pro někoho je AI jen něco mezi kamarádem a deníkem. Prostě někdo, komu se teenager může vypovídat, aniž by to bylo trapné, kdo ho vždy vyslechne a podpoří. Pro jiné se ale takovéto povídání může už přelít do velmi emocionální roviny.

Na první pohled to má spoustu výhod. AI chatboty odpovídají rychle, mile a přívětivě. Nikdy nejsou unavení, otrávení nebo zaneprázdnění. I velmi empatický partner prostě má občas špatný den nebo své starosti.

AI s teenagery navíc sdílí všechny zájmy – obzvláště, pokud používají chatbota, který ukládá historii. Taková AI si pak „pamatuje“, o čem si povídali v minulosti a umí to připomenout, nebo z toho vyvozovat, jaké odpovědi teenager očekává.

Pro dospívající, kteří tráví hodně času online, není virtuální komunikace nic neobvyklého. Naopak, vztahy na dálku nebo přes obrazovku jsou pro ně často normou. Fyzický kontakt nebo neverbální komunikace jim tolik nechybí, protože je vlastně nikdy plnohodnotně nezažili.

„Pro mladé lidi je někdy emoční intenzita vztahu důležitá víc než fyzická blízkost. A vztahy na dálku nebo dokonce s AI můžou vnímat stejně hluboce. Navíc se pohybují v online prostředí jako ryby ve vodě, tudíž je pro ně digitální komunikace přirozená. Pokud jim digitální vztah dává pocit přijetí, bezpečí a blízkosti, tak ho můžou vnímat stejně jako ten reálný. Ale pokud se na to podíváme z dlouhodobého hlediska, tak fyzický vztah má jiné kvality, které skrze digitální vztah nejde jednoduše nahradit,“ doplňuje Kamila Ryšánková.

Chatboty umí chválit, podporovat, utěšovat a reagují bez odsuzování. Není divu, že se k nim dospívající obracejí častěji než ke skutečným lidem. Je to zkrátka pohodlnější. Obzvlášť pokud mají zkušenosti s odmítáním, nepochopením nebo konflikty ve svých vztazích.

Všichni chceme ve vztazích cítit podporu a AI nás podpoří na 100 % a vždycky.

Měla by láska bolet? Proč se s AI partnerem nespokojit

Dokonalý podporující partner zní až moc dobře, ne? A jako všechno, co zní až moc dobře, to má háček. Vztah s umělou inteligencí totiž postrádá zásadní prvky, které dělají vztahy lidskými a které jsou pro dospívání klíčové.

AI neklade odpor. Nehádá se. Nezpochybňuje, ale přesně tohle – konflikty, rozdílné názory, složitá komunikace – je to, co pomáhá dospívajícím růst. Učí se vyjadřovat potřeby, zvládat emoce, chápat, že i druhý člověk má své hranice a špatné dny.

Chatbot se nikdy neurazí, neignoruje nás, nepotřebuje prostor. Jenže tohle všechno je součástí běžných vztahů, ať už s kamarády nebo s partnerem/partnerkou. Díky tomu se děti učí empatii, trpělivosti a zralému chování.

Kamila Ryšánková vysvětluje, že je důležité se umět i hádat: „Hranice, výměna názorů, odlišnosti v běžné komunikaci jsou pro děti a dospívající důležité v jejich psychosociálním dozrávání. Právě tyto situace jsou zdrojem zvládání frustrace a napětí, kdy se dětí učí nejen zvládnout nepříjemné situace, ale taky vyjádření nesouhlasu nebo hledání řešení. V komunikaci s druhým člověkem se taky učí respektu k názorům druhým, vyjádření svého názoru, pochopení, že druzí mají odlišné přání a potřeby. Taky si odzkouší stát za svým a začínají přemýšlet nad svým chování a o svých názorech.“

Další slabinou je předvídatelnost. AI se nevyvíjí jako člověk – neučí se z chyb, nemění názory, nemá vlastní příběh. Chybí ve vztahu s ní moment překvapení, autenticita a společné prožitky.

Proč se chatbotům nesvěřovat?

Pokud někomu důvěřujeme, svěřujeme se. Existují ale dobré důvody se nesvěřovat technologiím až moc. Většinou odhalujeme naše slabiny a to nejcitlivější. V případě AI nikdy nevíme s jistotu, co se těmito informacemi děje. Zpravidla se ze všech dotazů AI učí generovat lepší odpovědi.

Pokud tyto technologie děti používají, měly by si velmi pečlivě chránit hesla a přístupy k nim. Není nic horšího, aby k těmto důvěrným vzkazům získal přístup někdo cizí.

Ochraňte svou digitální identitu

Vaše data mají na dark webu vysokou cenu.
ESET vám je pomáhá chránit.

ZJISTIT VÍCE

Jak mluvit o vztazích s AI i lidmi?

Zakazovat dětem technologie nebo je děsit umělou inteligencí nepovede k ničemu. Ostatně  o tom, že příliš restriktivní přístup k technologiím spíše škodí mluvíme často. Naopak klíčem k pochopení je komunikace.

„AI u dětí už může být moc ve chvíli, kdy s ním dítě tráví více času než s rodinou nebo kamarády. Mluví o něm jako o blízkém kamarádovi, těší se na čas s ním nebo říká, že je AI jediný, komu se může svěřit. U dospívajícího si můžete začít všímat uzavírání se a vyhýbání se sociálnímu kontaktu s ostatními lidmi, protože ten s chatbotem najednou stačí. Začínáte si všímat přehnané potřeby na pozitivní zpětné vazbě a vyhýbání se konfliktům. Celkově bychom měli vždy zbystřit ve chvíli, kdy dospívající začne trávit více času v digitálním světě než v tom offline,“ radí Ryšánková, jak poznat problém.

Tipy, jak mluvit o vztazích dospívajících

• Zajímejte se
  Ptejte se: „O čem si s AI povídáš? Co tě na tom baví? Jak se cítíš, když ti odpoví?“ Nejde o výslech, ale o upřímný zájem.
• Pojmenujte, co je to zdravý vztah
  Zkuste společně pojmenovat, jak má vypadat ideální kamarádství nebo partnerství. Co do něj patří? Co je naopak varovný signál? Jak bysme se měli cítit? Tahle debata je často mnohem silnější než zákaz.
• Připomínejte hodnotu lidských vztahů
  Vztahy s lidmi jsou složitější, ale přinášejí i věci, které AI neumí – sdílené zážitky, emoce, dotek. Můžete se zeptat, jak by mělo vypadat ideální první rande nebo jaké by to bylo začít něco romantického.
• Pomozte dětem najít komunity
  Místo chatbota zkuste fórum, diskusní skupinu nebo třeba skupinu na sociálních sítích. Lidi tam budou také milí – a zároveň skuteční.
• Mluvte o limitech technologií
  Děti nemusí slyšet „je to zlo“, ale spíš „tady ti to možná něco dává, ale tohle ti nikdy nenahradí“.

Umělá inteligence může být milý společník. Dokáže uklidnit, rozptýlit nebo utvrdit v tom, co chceme slyšet. Může nám pomoci se zorientovat v nějaké životní situaci. Ale vztah není jen o tom, co je snadné nebo příjemné. Dospívání potřebuje i třecí plochy – právě ty formují osobnost a učí nás zvládat život.

Není potřeba panikařit, když si vaše dítě povídá s chatbotem. Ale je dobré vědět, co v tom hledá – a jestli mu něco podobného nechybí i v reálných vztazích. Zkuste se ptát. Mluvte o vztazích. A buďte tím, kdo umí naslouchat – bez algoritmu.