Jak se formuje body image u dětí?

Vnímání vlastního těla, známé jako body image, se začíná formovat již v raném dětství, ale nejcitlivější období nastává během dospívání. Děti si postupně vytvářejí představu o tom, jak by měly vypadat, a začínají se porovnávat s ostatními.

Velkou roli zde hraje rodina, škola i vrstevníci a samozřejmě v současné době je dalším silným faktorem online prostředí. Děti už neporovnávají jen sebe s kamarády, ale srovnávají se s tisíci lidmi na internetu. Tento posun výrazně zvyšuje tlak na vzhled a může zkreslovat zdravé sebevnímání.

Lživé zrcadlo sociálních sítí

Platformy jako Instagram (Thinspo) nebo TikTok (SkinnyTok) jsou plné upravených fotografií a videí, které prezentují ideál krásy – štíhlé postavy, dokonalou pleť a bezchybné proporce. Děti mají tendenci tyto obrazy považovat za normu, i když jde často o nereálné nebo upravené zobrazení.

Sociální sítě využívají algoritmy, které uživatelům zobrazují obsah na základě jejich zájmů. Pokud dítě sleduje fitness obsah nebo videa o vzhledu, algoritmus mu začne nabízet stále více podobného obsahu. Tím se vytváří uzavřený kruh, který posiluje tlak na určitý ideál těla.

Filtry a úpravy fotografií

Moderní aplikace, např. Bold Glamour, umožňují snadno upravovat vzhled jako vyhlazovat pleť, měnit tvar obličeje nebo postavy. Problém nastává ve chvíli, kdy děti začnou vnímat upravenou verzi sebe sama jako ideální, zatímco realita se jim zdá nedostatečná.

Dlouhodobé vystavení nerealistickým standardům krásy může mít výrazné dopady na psychiku dětí v podobě sníženého sebevědomí, úzkostí, poruch příjmu potravy, nadměrné kontroly vzhledu a studu.

Děti mohou mít pocit, že nikdy nejsou dost dobré, což negativně ovlivňuje jejich celkový vývoj i vztah k sobě samým.

Umělá inteligence jako nový faktor

S nástupem umělé inteligence se situace ještě více komplikuje. AI posouvá hranice toho, co je považováno za „normální“ nebo „reálné“. Umělá inteligence totiž dokáže vytvářet obrazy lidí, kteří ve skutečnosti neexistují, ale vypadají dokonale. Tyto postavy mohou působit jako influenceři nebo modelky a nastavují zcela nereálné standardy krásy.

 

View this post on Instagram

 

A post shared by Bambita 🦌 (@iam_bambita)

Moderní technologie umožňují upravovat vzhled i v reálném čase během focení nebo natáčení videí. Děti tak vidí „vylepšenou“ verzi sebe sama okamžitě, což může narušit jejich vnímání reality i vlastní identity.

Umělá inteligence také umožňuje snadnou manipulaci s fotografiemi a videi. To ztěžuje rozpoznání, co je skutečné a co upravené, což může vést ke ztrátě důvěry ve vlastní vnímání.

Jak AI mění reklamu a fitness průmysl?

Umělá inteligence má zásadní dopad i na reklamu, zejména v oblasti vzhledu a fitness, protože AI analyzuje chování uživatelů a dokáže přesně cílit reklamy. Pokud dítě projeví zájem o cvičení nebo hubnutí, začne se mu zobrazovat více reklam na fitness programy, diety nebo doplňky stravy.

Reklamy často využívají AI generované postavy nebo extrémně upravené fotografie. Výsledky „před a po“ mohou být nereálné, ale působí přesvědčivě.

Děti jsou vůči těmto vlivům obzvlášť zranitelné, protože:

• nemají dostatečně rozvinuté kritické myšlení;
• snadno podléhají tlaku okolí;
• jejich identita se teprve formuje;
• obtížně rozlišují realitu od upraveného obsahu.

To z nich činí snadný cíl pro manipulativní obsah i reklamu.

Jak děti a jejich body image chránit?

Rodiče by měli s dětmi otevřeně mluvit o tom, co vidí na internetu. Důležité je vysvětlit rozdíl mezi realitou a upraveným obsahem a podporovat zdravé sebevědomí.

Důležitou součástí prevence je také vysvětlování přirozených změn lidského těla. Děti by měly rozumět tomu, že tělo není neměnné a dokonalé v každém okamžiku, jak často působí na sociálních sítích. Ve skutečnosti se tělo během dne přirozeně mění, například břicho může být ráno plošší a večer nafouklejší, tělo zadržuje vodu nebo reaguje na jídlo a pohyb.

Zvlášť důležité je mluvit o tom, že ženské tělo se přirozeně proměňuje i v průběhu menstruačního cyklu. Dochází ke změnám hmotnosti, zadržování vody, změnám nálady i vzhledu. Tyto proměny jsou naprosto normální, ale na sociálních sítích se téměř neukazují, což může vést k pocitu, že je s vlastním tělem „něco špatně“.

Porozumění těmto přirozeným procesům pomáhá dětem přijmout vlastní tělo takové, jaké je, a snižuje tlak na dosažení nereálného ideálu, který je často prezentován online.

Pro zdravý vývoj body image je důležité:

• podporovat rozmanitost těl v médiích;
• mluvit otevřeně o tlaku sociálních sítí;
• rozvíjet kritické myšlení;
• omezit vliv škodlivého obsahu;
• podporovat sebevědomí založené na schopnostech, ne vzhledu.

Povídejme si s dětmi
o technologiích...

... protože, kde panuje důvěra, tam je i online bezpečno. Stáhněte si ZDARMA konverzační karty, které vám pomohou otevřít složitá témata.

CHCI KARTIČKY

Shrnutí

Technologie a umělá inteligence zásadně mění způsob, jakým děti vnímají své tělo. Zatímco dříve byl vliv okolí omezený, dnes jsou děti vystaveny neustálému tlaku z online prostředí. AI nejen, že vytváří nereálné ideály, ale také zesiluje pocit, že je potřeba jich dosáhnout.

Mohlo by vás zajímat:
👙 Jaký vliv mají sociální sítě na sebevědomí dětí?
👙 Instagram podporuje děti v extrémním hubnutí, tvrdí studie
👙 SkinnyTok učí děti extrémně hubnout

„Rostoucí využívání AI chatbotů mezi dospívajícími je z vývojového hlediska poměrně pochopitelné. Adolescence je obdobím hledání identity, potřeby sdílení a experimentováním s názory a rolemi,“ potvrzuje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.

S rostoucí oblibou AI chatbotů jdou ale ruku v ruce obavy o bezpečnost, ochranu soukromí a psychologický vývoj dětí, pro které jsou běžnou součástí života. Na co ale generativní AI vlastně používají a proč se od ní nemůžou odtrhnout?

3 důvody, proč se děti kamarádí s AI chatboty

Děti se k užívání generativní AI většinou uchylují z následujících důvodů:

Pomoc se školou

Školáci využívají ChatGPT k pomoci s domácími úkoly či pochopením složitějších konceptů. Chatbota ale často považují za vševědoucí bytost a vůbec si nepřipouští, že by nemusel mít pravdu.

Kreativní vyžití

Nástroje jako Midjourney či AI video generátory CapCut představují snadnou možnost vytvářet obrázky a animace. Tvůrčí středoškoláci tak generují například videa inspirovaná oblíbenými filmy či seriály.

Umělá přátelství

Některé děti považují ChatGPT nebo Meta AI za skutečné kamarády, kterým se svěřují s problémy, o kterých se jinak ostýchají mluvit, a často si jimi dokonce i nahrazují každodenní mezilidský kontakt. Tyto tendence jsou zvlášť patrné u uzavřenějších dětí, ale nevyhýbají se ani extrovertům, kteří jsou v kolektivu jako ryby ve vodě.

„Chatboti dětem poskytují rychlé odpovědi na otázky, anonymitu, jsou vždy dostupní, a hlavně dodávají pocit přijetí bez hodnocení, což je pro mnoho mladých lidí přitažlivé,“ vysvětluje Kamila Ryšánková. „Pokud se ale AI stane hlavním zdrojem podpory nebo informací, může to ovlivnit rozvoj sociálních dovedností, schopnost zvládat frustraci i vytváření reálných vztahů, protože se dítě nesetká s nesouhlasem, odmítnutím, čekáním nebo se zkušeností, že vztah s druhým člověkem obstojí i při konfliktu nebo odlišném názoru.“

Příprava na budoucnost, nebo přehlížené nebezpečí?

Nástroje generativní AI se rychle stávají součástí kancelářského softwaru a naučit se s nimi pracovat znamená do budoucna výhodu. Jejich každodenní používání s sebou ale nese konkrétní rizika, a to zvlášť pro stále se psychicky vyvíjející děti.

Nejvážnější rizika spojená s užíváním AI chatbotů:

• Lživé informace. Generativní umělá inteligence má tendence sebevědomě předkládat smyšlené informace (tzv. halucinace), což může být problém ve chvíli, kdy se děti ptají na radu např. ve zdravotních či vztahových záležitostech.
• Nebezpečný nebo nevhodný obsah. AI chatboti mají naprogramovaná pravidla pro generování obsahu, ale ta bohužel nejsou tesaná do kamene. Pomocí specifických příkazů tak lze chatbota přesvědčit, aby generoval sexuálně explicitní nebo násilný obsah.
• Narušení soukromí. Všechny informace, které chatbotovi dáte, zůstanou uložené v cloudu poskytovatele a můžou být teoreticky dostupné třetím stranám, zcizené při kyberútoku nebo znovu vygenerované jako odpověď u jiného uživatele.
• Sociální izolace. Ve chvíli, kdy začne dítě chatbota považovat za skutečného přítele a preferovat ho před živými kamarády a vrstevníky, může začít docházet k vyčlenění z kolektivu.
• Zhoršování psychických problémů. AI chatboti mají za úkol svému uživateli vyhovět, což znamená, že dětem můžou odpovídat způsobem, který ještě prohloubí problém, se kterým se svěřují. Zvlášť nebezpečné je to v případě poruch příjmu potravy, sebepoškozování či myšlenek na sebevraždu.

Co je AI psychóza?

Jak poznat, že má dítě nezdravý vztah s AI chatbotem?

Mezi nejčastější varovné signály, že užívání chatbota překročilo rozumnou hranici, patří:

• stranění se rodině a přátelům;
• nervozita a úzkosti ve chvíli, kdy je chatbot z různých důvodů nedostupný;
• vnímání chatbota jako skutečného člověka;
• opakování AI halucinací jako nesporných faktů;
• svěřování se chatbotovi s vážnými problémy;
• přístup k nevhodnému obsahu.

Pokud si všimnete jedné nebo více popsaných tendencí, je dobré začít prověřovat, jak děti chatboty skutečně využívají. Důležité je přitom nespoléhat jen na nastavení platforem samotných. Ačkoliv většina z nich už nabízí věková omezení a funkce rodičovské kontroly, technologie se stále vyvíjí rychleji než legislativa a zatím neexistuje způsob, jak ověřit účinnost těchto opatření.

„Největším rizikem není samotná technologie, ale situace, při které začne nahrazovat vztahy a bezpečný prostor pro sdílení emocí,“ připomíná Kamila Ryšánková. „Děti potřebují, aby s nimi dospělí o digitálním světě otevřeně mluvili a pomáhali jim rozlišovat, co je nástroj a co skutečný vztah. Stejně důležité je u dětí rozvíjet kritické myšlení, což je schopnost ověřovat informace, přemýšlet nad jejich pravdivostí a uvědomovat si, že umělá inteligence může vytvářet i nepřesné nebo zavádějící odpovědi.“

Cílem je pomoct dětem pochopit, že chatbot není skutečná myslící a cítící bytost. Je to stroj navržený tak, aby co nejdéle udržel naši pozornost, a jako takový je dobrý sluha, ale špatný pán. Zároveň je dobré připomenout jim základní digitální pravidla a zkontrolovat si, zda jsou jejich zařízení chráněná spolehlivým bezpečnostním řešením.

Závěrem:

AI chatboti můžou být užiteční při učení nebo volnočasových aktivitách, ale nikdy by neměli nahradit mezilidský kontakt. Dokud nejsou děti dostatečně vyzrálé na to, aby chápaly, jak generativní umělá inteligence funguje, je třeba její užívání důsledně kontrolovat.

Mohlo by vás zajímat:
🤖 Je ChatGPT bezpečný? Jak AI chatbota používat správně
🤖 S láskou, AI? Jak se mladí zamilují do umělé inteligence
🤖 Jak ChatGPT mění vzdělávání?

Konverzace, které s ChatGPT vedeme, se nezpracovávají lokálně, ale na serverech OpenAI, kde (v bezplatné verzi / ChatGPT Plus) taky zůstávají uložené, dokud nepožádáme o jejich vymazání. A to je možné jen v případě registrovaných uživatelů. Dobře si rozmyslet, jaké informace chatbotovi svěříme, je tedy pro ochranu našich dat naprosto zásadní.

Jak ChatGPT chrání svoje uživatele?

Co se týče šifrování komunikace, ChatGPT využívá stejných standardů jako třeba banky. Při přihlašování umožňuje vícefázové ověření a podléhá obecnému nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Kromě toho provádí i základní moderaci obsahu.

I přesto je ale používání AI chatbotů spojené s určitými bezpečnostními riziky, kterými jsou například:

Úniky dat a krádeže přihlašovacích údajů

Už v březnu 2023 si uživatelé ChatGPT začali všímat, že se jim v historii objevují cizí zprávy. Chyba byla na straně OpenAI a vznikla zranitelností v systému. Rok nato se na dark webu objevilo přes 100 tisíc ukradených přihlašovacích údajů, které pocházely hlavně ze zařízení oslabených malwarem, který mohl (ale nemusel) vzejít z podvodné aplikace.

Falešné aplikace a phishing

Obchody aplikací a rozšíření do prohlížečů nabízejí falešné aplikace, které jsou od skutečného ChatGPT na první pohled k nerozeznání, ale slouží jen ke sběru přihlašovacích údajů a/nebo instalaci malware. Při stahování ChatGPT aplikací je vždy nutné ověřit si, že jejím autorem je OpenAI.

Trénování modelů a ochrana soukromí

Všechno, co v bezplatné verzi nebo ChatGPT Plus do konverzace napíšeme, využívá OpenAI k dalšímu trénování svých modelů. Data jsou sice anonymizovaná, ale v kontextu můžou i tak odhalit citlivé informace. Autorizovaní zaměstnanci OpenAI mají navíc z bezpečnostních důvodů do některých chatů přístup.

Chybné informace a halucinace

ChatGPT někdy sebevědomě předkládá úplně smyšlené informace, kterým se říká halucinace. Ke všem odpovědím proto přistupujte jako k neověřeným informacím, dokud si je nepotvrdíte v důvěryhodných zdrojích.

Malware a sociální inženýrství

Internetoví útočníci si pomocí umělé inteligence generují malware, vzorové phishingové zprávy nebo přesvědčivé deepfaky, což jim značně usnadňuje provádění kybernetických útoků. Zároveň to dramaticky navyšuje počet útočníků, protože už nepotřebují prakticky žádnou specializaci.

Co s chatbotem nikdy nesdílet?

Už ze samé podstaty služby vyplývá, že zamyslet se nad tím, co a proč s chatbotem sdílíme, bude klíčem k jeho bezpečnému používání. OpenAI sice s nasbíranými daty neobchoduje, ale v zájmu vylepšování služeb je může sdílet se svými dodavateli (např. platebními bránami).

Je tedy v našem zájmu ke každému chatu přistupovat jako k veřejné nástěnce a nikdy nesdílet:

• Osobní údaje jako rodné číslo, čísla dokladů, poštovní adresy apod.
• Finanční informace jako čísla platebních karet, bankovních účtů apod.
• Přihlašovací údaje a kontaktní informace
• Informace o zdravotním stavu
• Firemní data, tzn. jakákoliv data, která podle interních směrnic zaměstnavatele nepatří na veřejnost

Zvlášť opatrní by při používání chatbota měli být lékaři, právní zástupci, finanční poradci a další profese, které denně nakládají s citlivými osobními údaji svých pacientů a klientů. Sdílení takových informací s chatbotem by mohlo znamenat porušení lékařského tajemství, povinnosti mlčenlivosti advokáta nebo GDPR.

Jak ChatGPT používat bezpečně?

ChatGPT je hlavně a přednostně online služba a platí pro ni stejné zásady bezpečnosti jako pro každou jinou. Pokud máte účet, nastavte si silné heslo a vícefázové ověření, které pomůžou ochránit obecnou bezpečnost vašeho účtu.

Pro ochranu soukromí dodržujte následující kroky:

1. Používejte jen oficiální platformu ChatGPT nebo ověřenou aplikaci z Google Play / App Store.
2. Vypněte trénování na svém obsahu v portálu pro ochranu soukromí.
3. Používejte dočasné chaty, na kterých se model netrénuje, zvlášť pro citlivá data.
4. V konverzaci používejte anonymní příklady místo skutečných informací a nikdy do chatu nenahrávejte skutečné dokumenty.
5. Mažte historii a hlídejte si, kde všude jste přihlášení, ať se vám do účtu nedostane někdo nepovolaný.
6. Používejte komplexní bezpečnostní řešení s VPN, které se postará o bezpečnost vašich zařízení i při používání AI chatbotů.

Tak tedy – je ChatGPT bezpečný?

Odpověď je ano i ne. I když využijeme všech dostupných opatření, které OpenAI do svých produktů zahrnula, jejich obchodní model pořád stojí na sběru dat. Pokud k ChatGPT přistupujeme zodpovědně, může nám sloužit dobře a poměrně bezpečně. Svoje data si ale musíme ohlídat sami.

Mohlo by vás zajímat:
📌 ChatGPT jako vějička: Jak útočníci zneužívají známé AI nástroje
📌 Informatička: AI mění svět. Ale rozumíme vůbec tomu, co dělá s námi?
📌 ChatGPT: Stojíme na prahu nové éry podvodných zpráv?

Ačkoliv na naše mobilní telefony útočí hlavně falešné aplikace skrývající malware, a to zejména v podobě adwaru, spywaru, ransomwaru a trojských koní, podceňovat by se neměly ani „prachobyčejné“ podvody. A to hned ze dvou důvodů.

Důvod č. 1: Mobilní telefony máme v ruce pořád

Podle výsledků výzkumu společnosti ESET nakupuje vánoční dárky na internetu celých 97 % dotázaných a 70 % z nich to dělá přes mobilní telefon. 38 % přitom nakupuje na oblíbených čínských e-shopech, jako jsou Temu, AliExpress či Shein.

68 % dotazovaných volí platbu kartou online a 47 % používá Google/Apple Pay. Navzdory tomu má ale bezpečnostní software na telefonu nainstalovaný jen 57 % dotázaných. Další desetina respondentů přitom ani neví, zda má svůj telefon vůbec nějak chráněný.

To je problém hlavně ve chvíli, kdy skáčeme z e-shopu na e-shop a ve spěchu dáváme pozor spíš na výši slevy než na kvalitu prodejce. Velmi snadno se tak může stát, že pod stromeček nedopatřením nadělíme nejen svým blízkým, ale i kyberpodvodníkům.

Důvod č. 2: Generativní umělá inteligence je tady pro všechny

A tím myslíme opravdu pro všechny. Rozšíření a snadná dostupnost generativní AI způsobily, že se nástroje založené na ní velmi snadno zařadily i do arzenálu internetových zločinců a podvodníků.

Kyberzločinci generují například:

• phishingové e-maily, ve kterých se vydávají za e-shopy, doručovací služby nebo platební brány;
• obrázky produktů, které pak využívají pro adware, k prodeji padělků, neexistujících či „zázračných“ produktů, a dokonce i k ilustraci falešných nabídek v rámci phishingu;
• deepfaky, pomocí kterých obcházejí ověření totožnosti rozpoznáním obličeje;
• fiktivní zákaznickou podporu oblíbených značek, tedy hlasy či videa lidí, kteří neexistují;
• falešné recenze i celé produkty na internetových tržištích.

Zároveň už se objevil i první malware PromptLock, který generativní umělou inteligenci sám využívá. Dalším příkladem zneužití AI chatbotů je tzv. Grokking, při kterém útočníci využili legitimního chatbota sociální sítě X k uveřejnění škodlivých odkazů, které by se jim na X jinak publikovat nepodařilo.

Nejde ale jen o vánoční slevy

Internetoví podvodníci se už nevydávají jen za e-shopy, zákaznické linky či dopravce. Dalším oblíbeným terčem jsou nadace a dobročinné spolky, pro jejichž činnost jsou příspěvky vybrané ve vánočním období zcela zásadní. Své o tom ví třeba Charita Česká republika.

Pro zločince je to výnosný byznys, protože ačkoliv podle průzkumu přispívá na charitu celá polovina dotazovaných, 52 % z nich si organizace, kterým darují peníze, nijak neprověřuje, a to buď protože jsou mediálně známé, nebo protože to darující nepovažují za podstatné.

Pokud tedy chcete tyto Vánoce přispět potřebným, pečlivě si ověřte, kdo od vás peníze vybírá, a to například tím, že si najdete recenze z nezávislých zdrojů a zkontrolujete, že má organizace na webových stránkách jak funkční kontakt, tak i údaje o provozovateli.

Podvodníci cílí na všechny

Podle našeho výzkumu se s nějakou formou podvodu při nákupu na e-shopu setkalo 18 % dotazovaných. 7 % vyvázlo bez finanční škody a dalších 7 % nepřišlo o víc než 5 000 Kč. 33 % postižených podvod bohužel nijak dál neřešilo nebo nenahlásilo.

To nám připomíná jednu nepříjemnou, ale naprosto zásadní pravdu. Když totiž dojde na online podvody, v první linii není ani hardware, ani software, ale my, jejich uživatelé. To my klikáme na odkazy, zvedáme telefony a posíláme peníze.

Co tedy můžeme udělat pro svou ochranu?

1. Držte se zásad pro bezpečný nákup na e-shopech.
2. U pochybných e-mailů se dobře podívejte na adresu odesílatele – pokud je z bezplatné domény typu gmail a seznam, nebo pokud obsahuje chyby či překlepy, nejde o důvěryhodného odesílatele.
3. Pokud dostanete podezřelý odkaz, zkontrolujte si ho přes ESET Link Checker.
4. Používejte silná hesla. Podle našeho výzkumu má unikátní heslo jen 27 % dotázaných. 38 % z nich ale zároveň přiznává, že si heslo pamatují z hlavy, což naznačuje, že není tak silné, jak by mělo.
5. Zapněte si vícefázové ověření. Z výzkumu vyplývá, že ho nepoužívá až 67 % dotazovaných, a přitom je to jeden z nejsnadnějších způsobů, jak si pojistit bezpečnost svého účtu.
6. Pravidelně aktualizujte software a používejte spolehlivé bezpečností řešení, které umí zastavit online hrozby hned v několika fázích, např. filtrací spamu, blokováním phishingu či zabezpečením plateb.
7. Při posuzování nabídek se řiďte zásadou, že pokud něco vypadá příliš dobře na to, aby to byla pravda, nejspíš to pravda není.
8. Neustále se vzdělávejte. Mějte přehled o tom, jak vypadají pokusy o podvod, jak se proti nim účinně bránit a kam je nahlásit.

Poznáte online podvod?

Vyzkoušejte náš test
na nejčastější podvodné scénáře.

Otestovat se

Závěrem…

Generativní umělá inteligence zjednodušila produkci kyberútoků a internetových podvodů a zároveň o dost ztížila jejich včasné odhalení. To bývá kamenem úrazu hlavně ve vánočním shonu, kdy máme neustále v ruce telefon s nákupní aplikací a v časové tísni podpořené informačním zahlcením občas prostě ťupneme na lákavě podanou, ale podvodnou nabídku.

Nejspolehlivější způsob, jak se bránit podvodnému AI obsahu, phishingu a ukradeným Vánocům, je spěchat pomalu a pečlivě ověřovat, kam posíláme peníze. Pomůže i pořízení kvalitního bezpečnostního softwaru, který pomůže snížit množství pokusů o podvod usilujících o naši pozornost.

Mohlo by vás zajímat:
🎄 Hrozby pro Android: Rizikem jsou před Vánoci hry a aplikace
🎄 Češi nakupují z mobilu. Jak tím riskují?
🎄 Jak dostat nazpět peníze z podvodníka?

Pro své děti chceme to nejlepší, i proto dbáme na to, aby měli dobré vzdělání. Dnešní děti nejsou výjimka v tom, že vnímají tuto naši snahu všelijak. A někdy mohou mít pocit, že pokud nemají jedničky, tak je nebudeme mít rádi. Pokud takový pocit mají, svěřují se stále častěji ChatGPT, Copilotu nebo Gemini.

„S blížícím se vysvědčením se děti bojí hlavně zklamání rodičů. Mají pocit, že je rodiče kvůli horším známkám budou mít méně rádi nebo se na ně budou zlobit. Známky, které neodpovídají představám dítěte sebou taky nesou pocity méněcennosti a strach z neúspěchu, protože cítí tlak na to vše zvládnout a být dokonalé. Starším dětem horší známka na vysvědčení zase přináší obavy z budoucnosti jako – dostanu se na školu, na kterou chci? Nezkazí mi to jednou šance v práci?,“ vysvětluje obavy @detska_psycholozka Kamila Ryšánková.

AI působí jako kamarád, který nekritizuje a vždy naslouchá. To je ale zároveň to, co děti odtrhává od reality.

Stáhnout Konverzační karty pro děti a rodiče

Chci odebírat magazín Safer Kids Online. Praktické tipy pro  bezpečnost dětí na internetu.  

Chci kartičky

Výhody AI „terapie“

Chatboty jsou dostupné nonstop, nehodnotí a děti se nemusí bát, že by je chatbot odsoudil. Zvláště pro dospívající, kteří mají obavy svěřit se rodičům či učitelům, může být AI první krok k získání podpory. AI může být užitečná, pokud se děti potřebují jen vypovídat, podobně jako jsme my kdysi psali deníčky.

Kamila Ryšánková ale AI nezavrhuje: „AI může být užitečná ve chvíli, kdy se dítě potřebuje rychle svěřit a být přijato bez předsudků. Pro některé děti je taky jednoduší svěřit se AI a vše s ní probrat z různých úhlů pohledu než jít za rodiči nebo učiteli. V náročných chvílích může být AI dobrým doplňkem a přinést užitečné tipy ve chvíli, kdy se dítěti děje něco akutního, ale nenahradí pravidelnou psychoterapii.“

Rizika a omezení umělé inteligence

Také platí, že pokud obyčejný stres přeroste v duševní problémy, není AI tím nejlepším terapeutem. Nemáme žádnou kontrolu nad generativním jazykovým modelem a nedá se předem spolehlivě určit, co odpoví.

„Pokud  se dítě zaměří čistě na AI, a přestane se svěřovat ostatním, tak může AI více škodit. Pokud se dítě začíná izolovat a místo rozhovoru s rodiči, kamarády nebo odborníky spoléhá pouze na AI, může to vést k pocitu osamění a neřešení hlubších problémů. AI nemusí nabídnout více úhlů pohledu a vše jen odkývat. AI může nabídnout rady a uklidnění, ale neumí plně pochopit složitost emocí, kontext rodinných vztahů nebo jemné signály, které člověk dokáže zachytit,“ říká o limitech technologií psycholožka.

AI nikdy plně nenahradí lidskou empatii a citlivost. Nedokáže rozpoznat jemné nuance emocí, neporozumí hlubokému kontextu situace a může se stát, že děti dostanou zavádějící nebo neúplné rady. Stejně tak málokdy nabídne kontext. Pokud se děti svěřují kamarádům, zjistí, že ty často prožívají velmi podobné obavy. Což může pomoci, aby se děti necítily na své problémy samy.

V minulosti se objevily i případy, kdy AI dávala dětem naprosto neetické a nepřijatelné rady. Vývojáři AI se snaží takové odpovědi eliminovat, ale vyloučit zcela je nelze. Při našich testech se ale ukázalo, že AI dítěti v tíživé situaci radí zavolat na krizovou linku nebo komunikovat s jiným příbuzným. To samozřejmě neznamená, že AI nemůže duševní stav zhoršit, ale je to rozhodně krok kupředu.

AI neříkejte všechno

Je důležité, aby děti věděly, jaké informace s chatboty rozhodně nesdílet. Nikdy by neměly prozrazovat osobní údaje, jako jsou adresa, telefon, hesla nebo soukromé fotografie. Pro sebe bychom si měli nechat i nejcitlivější osobní otázky. AI se na konverzacích učí, takže data, která jí sdělíme zůstávají.

Na školních počítačích není vyloučeno, že se ke komunikaci dostanou cizí děti. Například, pokud se vaše neodhlásí. Případně někdo může číst s čím se dítě svěřuje přes rameno a podobně.

Jak zvládnout stres okolo vysvědčení i bez AI?

Je potřeba si přiznat, že vzdělávání je dlouhodobý proces. A jedno vysvědčení v něm nemívá tak zásadní vliv. Když se nedaří, je důležité spíše ukázat pochopení a  podporu. Aby vnímalo a cítilo, že ho máme rádi a je důležité i jako čtyřkaře.

Oceňte spíše úspěchy a talenty. Je přirozené, že talentovaná sportovkyně bude slabší v češtině a nadějný počtář zase nebude úspěšný v zeměpise.

Až v druhém kroku můžete společně vymyslet, jak výsledky zlepšit a zda je to třeba. (Je jistě rozdíl, zda se vaše dítě chystá „na průměr“ nebo potřebuje spíše trénovat prostorové vnímání kvůli talentovým zkouškám na výtvarnou školu.)

Tipy, jak podpořit dítě, které není spokojené se svými známkami?

• Zaměřte se více na proces, ne na výkon a výsledek – Místo „Proč je tu z češtiny dvojka?“ raději oceňte, že se celý rok učilo nebo jaké náročné úkoly zvládlo. „Vidím, že jsi do toho dal/a opravdu hodně úsilí.“
• Zkuste si společně stanovit reálné cíle – Děti orientované na výkon často chtějí být dokonalé ve všem. Pomozte mu rozlišit mezi cíli, které jsou dosažitelné, a těmi, které ho spíš stresují.
• Ukazujte, že chyby k procesu učení patří – Pomozte mu vidět, že neúspěch neznamená selhání, ale příležitost se něco naučit a růst.
• Pomozte mu zaměřit se na věci, které ho baví a v čem je dobré – děti, které jsou orientované na známky můžou svou hodnotu měřit jen podle školních výsledků a investovat do toho všechnu svoji energii. Zkuste s dítětem najít něco, co ho opravdu baví a v čem je dobré a vybalancovat to.
• Mluvte o sebehodnotě nezávislé na známkách – Pravidelně mu připomínejte, že jeho hodnota jako člověka není dána tím, co má na vysvědčení.

Jako rodiče bychom měli být otevření a zajímat se o to, jak děti využívají technologie. Je dobré s dětmi mluvit o tom, jaké aplikace používají, proč je to láká a jak jim pomáhají. Můžeme jim vysvětlit, jak fungují a kdy mohou škodit. Důležité je, aby děti dobře věděly, že AI mohou říci hodně a rodičům všechno.

„Zatím nemáme přesná data, která by nám řekla, kolik procent dětí či dospívajících si vytváří emocionální vazbu s chatbotem. Lze pozorovat, že mladí uživatelé, kteří hledají společnost, pocit přijetí nebo emoční oporu, můžou být k tomu chování náchylnější. Zejména pro dospívající, kterým činí socializace obtíže a kteří se cítí osaměle, může být navázání vztahu s chatbotem snazší než ve skutečném světě,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.

Povídejme si s dětmi
o technologiích...

... protože, kde panuje důvěra, tam je i online bezpečno. Stáhněte si ZDARMA konverzační karty, které vám pomohou otevřít složitá témata.

CHCI KARTIČKY

Jak se dá zamilovat do AI stroje?

Pro někoho je AI jen něco mezi kamarádem a deníkem. Prostě někdo, komu se teenager může vypovídat, aniž by to bylo trapné, kdo ho vždy vyslechne a podpoří. Pro jiné se ale takovéto povídání může už přelít do velmi emocionální roviny.

Na první pohled to má spoustu výhod. AI chatboty odpovídají rychle, mile a přívětivě. Nikdy nejsou unavení, otrávení nebo zaneprázdnění. I velmi empatický partner prostě má občas špatný den nebo své starosti.

AI s teenagery navíc sdílí všechny zájmy – obzvláště, pokud používají chatbota, který ukládá historii. Taková AI si pak „pamatuje“, o čem si povídali v minulosti a umí to připomenout, nebo z toho vyvozovat, jaké odpovědi teenager očekává.

Pro dospívající, kteří tráví hodně času online, není virtuální komunikace nic neobvyklého. Naopak, vztahy na dálku nebo přes obrazovku jsou pro ně často normou. Fyzický kontakt nebo neverbální komunikace jim tolik nechybí, protože je vlastně nikdy plnohodnotně nezažili.

„Pro mladé lidi je někdy emoční intenzita vztahu důležitá víc než fyzická blízkost. A vztahy na dálku nebo dokonce s AI můžou vnímat stejně hluboce. Navíc se pohybují v online prostředí jako ryby ve vodě, tudíž je pro ně digitální komunikace přirozená. Pokud jim digitální vztah dává pocit přijetí, bezpečí a blízkosti, tak ho můžou vnímat stejně jako ten reálný. Ale pokud se na to podíváme z dlouhodobého hlediska, tak fyzický vztah má jiné kvality, které skrze digitální vztah nejde jednoduše nahradit,“ doplňuje Kamila Ryšánková.

Chatboty umí chválit, podporovat, utěšovat a reagují bez odsuzování. Není divu, že se k nim dospívající obracejí častěji než ke skutečným lidem. Je to zkrátka pohodlnější. Obzvlášť pokud mají zkušenosti s odmítáním, nepochopením nebo konflikty ve svých vztazích.

Všichni chceme ve vztazích cítit podporu a AI nás podpoří na 100 % a vždycky.

Měla by láska bolet? Proč se s AI partnerem nespokojit

Dokonalý podporující partner zní až moc dobře, ne? A jako všechno, co zní až moc dobře, to má háček. Vztah s umělou inteligencí totiž postrádá zásadní prvky, které dělají vztahy lidskými a které jsou pro dospívání klíčové.

AI neklade odpor. Nehádá se. Nezpochybňuje, ale přesně tohle – konflikty, rozdílné názory, složitá komunikace – je to, co pomáhá dospívajícím růst. Učí se vyjadřovat potřeby, zvládat emoce, chápat, že i druhý člověk má své hranice a špatné dny.

Chatbot se nikdy neurazí, neignoruje nás, nepotřebuje prostor. Jenže tohle všechno je součástí běžných vztahů, ať už s kamarády nebo s partnerem/partnerkou. Díky tomu se děti učí empatii, trpělivosti a zralému chování.

Kamila Ryšánková vysvětluje, že je důležité se umět i hádat: „Hranice, výměna názorů, odlišnosti v běžné komunikaci jsou pro děti a dospívající důležité v jejich psychosociálním dozrávání. Právě tyto situace jsou zdrojem zvládání frustrace a napětí, kdy se dětí učí nejen zvládnout nepříjemné situace, ale taky vyjádření nesouhlasu nebo hledání řešení. V komunikaci s druhým člověkem se taky učí respektu k názorům druhým, vyjádření svého názoru, pochopení, že druzí mají odlišné přání a potřeby. Taky si odzkouší stát za svým a začínají přemýšlet nad svým chování a o svých názorech.“

Další slabinou je předvídatelnost. AI se nevyvíjí jako člověk – neučí se z chyb, nemění názory, nemá vlastní příběh. Chybí ve vztahu s ní moment překvapení, autenticita a společné prožitky.

Proč se chatbotům nesvěřovat?

Pokud někomu důvěřujeme, svěřujeme se. Existují ale dobré důvody se nesvěřovat technologiím až moc. Většinou odhalujeme naše slabiny a to nejcitlivější. V případě AI nikdy nevíme s jistotu, co se těmito informacemi děje. Zpravidla se ze všech dotazů AI učí generovat lepší odpovědi.

Pokud tyto technologie děti používají, měly by si velmi pečlivě chránit hesla a přístupy k nim. Není nic horšího, aby k těmto důvěrným vzkazům získal přístup někdo cizí.

Ochraňte svou digitální identitu

Vaše data mají na dark webu vysokou cenu.
ESET vám je pomáhá chránit.

ZJISTIT VÍCE

Jak mluvit o vztazích s AI i lidmi?

Zakazovat dětem technologie nebo je děsit umělou inteligencí nepovede k ničemu. Ostatně  o tom, že příliš restriktivní přístup k technologiím spíše škodí mluvíme často. Naopak klíčem k pochopení je komunikace.

„AI u dětí už může být moc ve chvíli, kdy s ním dítě tráví více času než s rodinou nebo kamarády. Mluví o něm jako o blízkém kamarádovi, těší se na čas s ním nebo říká, že je AI jediný, komu se může svěřit. U dospívajícího si můžete začít všímat uzavírání se a vyhýbání se sociálnímu kontaktu s ostatními lidmi, protože ten s chatbotem najednou stačí. Začínáte si všímat přehnané potřeby na pozitivní zpětné vazbě a vyhýbání se konfliktům. Celkově bychom měli vždy zbystřit ve chvíli, kdy dospívající začne trávit více času v digitálním světě než v tom offline,“ radí Ryšánková, jak poznat problém.

Tipy, jak mluvit o vztazích dospívajících

• Zajímejte se
  Ptejte se: „O čem si s AI povídáš? Co tě na tom baví? Jak se cítíš, když ti odpoví?“ Nejde o výslech, ale o upřímný zájem.
• Pojmenujte, co je to zdravý vztah
  Zkuste společně pojmenovat, jak má vypadat ideální kamarádství nebo partnerství. Co do něj patří? Co je naopak varovný signál? Jak bysme se měli cítit? Tahle debata je často mnohem silnější než zákaz.
• Připomínejte hodnotu lidských vztahů
  Vztahy s lidmi jsou složitější, ale přinášejí i věci, které AI neumí – sdílené zážitky, emoce, dotek. Můžete se zeptat, jak by mělo vypadat ideální první rande nebo jaké by to bylo začít něco romantického.
• Pomozte dětem najít komunity
  Místo chatbota zkuste fórum, diskusní skupinu nebo třeba skupinu na sociálních sítích. Lidi tam budou také milí – a zároveň skuteční.
• Mluvte o limitech technologií
  Děti nemusí slyšet „je to zlo“, ale spíš „tady ti to možná něco dává, ale tohle ti nikdy nenahradí“.

Umělá inteligence může být milý společník. Dokáže uklidnit, rozptýlit nebo utvrdit v tom, co chceme slyšet. Může nám pomoci se zorientovat v nějaké životní situaci. Ale vztah není jen o tom, co je snadné nebo příjemné. Dospívání potřebuje i třecí plochy – právě ty formují osobnost a učí nás zvládat život.

Není potřeba panikařit, když si vaše dítě povídá s chatbotem. Ale je dobré vědět, co v tom hledá – a jestli mu něco podobného nechybí i v reálných vztazích. Zkuste se ptát. Mluvte o vztazích. A buďte tím, kdo umí naslouchat – bez algoritmu.

Ocenění, které není jen o jedné osobě

Mária Bieliková letos získala prestižní ocenění ESET Science Award v kategorii Výjimečná vědkyně na Slovensku. Tuto cenu uděluje mezinárodní komise význačným vědcům a vědkyním od roku 2019, každý rok oceňuje osobnosti v kategoriích Výjimečná osobnost vědy na Slovensku, Výjimečná osobnost vědy do 35 let a Výjimečná osobnost vysokoškolského vzdělávání.

Radost a vděčnost ale nesměřuje Mária Bieliková jen k sobě. „Tahle cena patří celému týmu. V IT i technologiích obecně jsou výsledky vždy týmová práce,“ říká s pokorou. A dodává, že je ráda, že poprvé v historii šla hlavní cena právě do oblasti IT a AI – oboru, který letos pronikl dokonce i na seznam Nobelových cen.

Její radost má ale i hlubší rozměr. „Za poslední roky se z umělé inteligence stal fenomén, ale stále čelíme nepochopení a strachu. Jsem ráda, že i takto významná cena může přispět k tomu, aby se o AI mluvilo věcněji a s respektem,“ doplňuje.

Budoucnost, kterou neznáme

Kam nás AI zavede za 20 let? Slavný historik Yuval Noah Harari tvrdí, že dnes poprvé v dějinách netušíme, jak bude svět vypadat za dvě dekády. A Mária Bieliková mu dává za pravdu.

„Svět byl vždy složitý a nejistý. Dnes ho technologie dělají ještě méně předvídatelným. AI nám nejen usnadňuje práci, ale vytváří i zcela nové struktury, které mohou mít zásadní dopady – třeba vznik nových pandemií,“ říká Bieliková.

Podle ní technologie navíc rozdělují společnost a manipulují naše myšlení rychlostí, kterou si před pár lety nikdo nedokázal představit. „Digitální propaganda, dezinformace, uměle vytvořená polarizace – to jsou nové výzvy, které nejsme připraveni zvládat.“

Co bude za 20 let? To si netroufá odhadovat. Jisté je ale podle ní jedno: „V budoucnu nebude tolik záležet na tom, kolik toho umíme nazpaměť. Důležitější bude, jak dokážeme spolupracovat, komunikovat a být součástí komunity.“

Dodává, že možná přijde doba, kdy opustíme systém hodnocení založený na testech a znalostech. „Budeme víc stavět na schopnosti spolupracovat, tvořit a žít smysluplný život.“

Myslící stroje? Ještě ne

S nástupem generativní AI roste i otázka, jestli si musíme přehodnotit, co vlastně znamená být člověkem. Jsou stroje schopné myslet?

„Dnešní AI systémy jsou úžasné. Některé úkoly zvládají lépe než lidé. Ale nechápou, co dělají. Nejsou vědomé, necítí emoce,“ vysvětluje Bieliková. Podle ní máme před sebou ještě dlouhou cestu, než bychom mohli mluvit o „myslících“ strojích.

Připomíná i nedávné úspěchy velkých modelů, jako je GPT nebo AlphaFold. „Tyto nástroje dokáží řešit složité problémy. Ale stále jim chybí vědomí, pochopení kontextu a schopnost nést odpovědnost.“

Kreativita: lidská, nebo strojová?

Umělá inteligence dnes umí generovat hudbu, obrazy i texty. Znamená to, že přebírá naši kreativitu? Podle Bielikové ne tak docela: „AI může tvořit originální výtvory, ale umění není jen o výsledku. Je o tom, jak propojuje lidi, jaké vztahy a emoce v nás vyvolává. A to AI zatím neumí.“

Připomíná ale, že technologie mohou být užitečné jako nástroj. „AI nám může pomoci rozvíjet kreativitu, usnadnit tvorbu. Ale nikdy plně nenahradí lidskou potřebu vyprávět příběhy a sdílet je s ostatními.“

Kam až může AI zajít?

Vývoj AI dnes běží rychleji než kdy dřív. A to s sebou nese otázku: Jak rychle je už příliš rychle?

„Zpomalit vývoj technologií bez zásadní změny společnosti nejde,“ říká Bieliková. Podle ní ale musíme věnovat stejně velké úsilí zkoumání dopadů AI na společnost, jako věnujeme samotnému vývoji modelů.

V Kempelenově institutu například zkoumají, jak AI generuje dezinformace, včetně těch personalizovaných. „Nejde jen o technické parametry modelů. Musíme rozumět tomu, jak technologie ovlivňují naše rozhodování, naše hodnoty a naši budoucnost.“

AI jako pomocník i hrozba

Bieliková připomíná, že AI má obrovský potenciál – třeba v medicíně, kde pomáhá objevovat nové léky. Ale stejná technologie umožňuje i šíření dezinformací nebo manipulaci veřejného mínění.

„AI může pomoci řešit klimatickou krizi, ale zároveň ji někdo může využít k tomu, aby ji bagatelizoval. AI sama o sobě nemá záměry. To lidé rozhodují, jak ji použijí,“ upozorňuje.

Zdůrazňuje také, že technologie mohou prohloubit nerovnosti – mezi jednotlivci, regiony i státy. „Je na nás, jestli z AI uděláme nástroj prospěchu, nebo zbraň.“

Jak vybudovat důvěru v AI

Důvěra v AI je klíčová – a zatím křehká. Podle Bielikové musíme do vývoje technologií zapojit nejen vědce a inženýry, ale i filozofy, právníky a etické experty. „Etika a důvěryhodnost musí být součástí každého AI projektu od samého začátku,“ říká.

A zdůrazňuje, že roli v tom hrají i velké firmy: „Bez spolupráce soukromého sektoru nemáme šanci nastavit pravidla, která budou AI držet v mezích a zároveň umožní její smysluplný rozvoj.“

Na závěr připomíná, že klíčem k odpovědnému rozvoji AI je transparentnost, spolupráce a ochota mluvit i o tom, co je nepohodlné. „Technologie samy o sobě nejsou dobré ani zlé. Záleží na tom, jak je použijeme.“

Jak ChatGPT mění vzdělávání?
Co je DeepSeek a odkud se vzal?
Fialové pomeranče? Deepfake fikce už (skoro) nepoznáte
Digitální vzdělávání zvyšuje bezpečnost dětí i kariérní vyhlídky

Matematické úlohy Cermatu pro čtyřleté obory jsme vložili do modelu Gemini 2.0 Flash Thinking.

Prompt byl:
„Jsi vynikající matematik! Máš před sebou výzvu vyřešit matematickou úlohu. Využij své matematické dovednosti k nalezení správného řešení. Uveď také přesný postup, jak jsi k řešení došel a vysvětli výpočet pomocí rovnic.“

AI v přijímačkách z matematiky zaválela

Chatbot Gemini získal celkově 46 z 50 možných bodů. Detailně se podíváme na několik úloh a porovnáme u nich výstupy s ChatGPT a Copilot.

S rýsováním AI pomůže. I když neumí výsledek graficky znázornit, popíše postup vedoucí k řešení. Chatbot mátl uživatele angličtinou nebo se snažil úlohu naprogramovat. Postupy rýsování sice vedou k vyřešení úlohy, nemůžeme je uznat jako správná řešení. Zde ztratil AI chatbot 4 body. V obou rýsovacích úlohách jsme mu dali pouze 1 bod ze 3 možných za snahu. Dále si chatbot neporadil s úlohou, která vyžadovala představivost. Gemini se zacyklilo. Zde tedy AI ztratila další 2 body.

V porovnání s minulými výsledky jde o fantastický posun. Úlohy zvládá Gemini perfektně vysvětlovat krok za krokem. Poslouží jako skvělá pomůcka všem studentům, kteří si neví rady s řešením domácí úlohy.

AI je skvělý mentor k lepší přípravě na hodiny matematiky a lepšímu porozumění řešení úloh.

Rovnice AI spočítá levou zadní

Úloha 1:
Pět švadlen, které šijí oblečení, pracují stejným tempem. Tyto švadleny splní danou zakázku za 24 hodin. Za jakou dobu splní o polovinu větší zakázku čtyři švadleny?

Úloha 2:

Vypočítejte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru.

Gemini i Copilot odpověděly bezchybně. ChatGPT ale udělal chybu. Pokud s ním iterujete, je schopen se opravit a vysvětlit řešení.

Úloha 3:
Řešte rovnici.

AI chybuje v rýsování a představivosti

Úloha 4:

Sestrojte vrcholy A, B rovnostranného trojúhelníku ABC a trojúhelník narýsujte. 

Úloha 5:

Jaký je obvod obrazce?

Tento typ úlohy vyžaduje značnou představivost a schopnost zkombinovat různé matematické postupy. Ani jedna z AI nebyla schopná odpovědět správně. (Správná odpověď je 66 cm).  A k výpočtu není nutný žádný vzorec :

Závěr: kreativní řešení stále ne, ale posunula se

Za několik měsíců se AI naučila vnímat kontext otázky a lépe argumentovat. Stále se lze setkat s tím, že vypálí výsledek i s postupem, který je sice špatně, zato podaný velmi sebejistě.

Mnohem lépe již AI umí odlišit, co je a není pravda. Byť není dobré na ni spoléhat absolutně. Objevily se zprávy, že se podařilo AI zmanipulovat k šíření propagandy.

Jak AI využít při učení?

AI nástroje obecně jsou skvělé na vysvětlení složitých procesů. Stačí zadání (prompt) upravit. Například: „Vysvětli mi postup“ nebo „vysvětli mi postup jako 10letému dítěti“.
Pokud jde o složitou matematickou operaci, můžete zadat řešení a chtít, ať vám jej AI vysvětlí. Nebo si nechat modelovat další podobné úlohy na procvičení konkrétní problematiky.
AI nástroje se stávají skvělými mentory na doučování a přípravu, které mohou dětem pomoci pochopit složité jevy.

Společnost DeepSeek se snaží konkurovat právě společnosti OpenAI, která oblasti umělé inteligence v posledních letech dominuje. DeepSeek tvrdí, že dokázal vyvinout svou AI za zlomek nákladů a času, čímž na sebe upoutal pozornost celého světa.

Proč byl kolem DeepSeeku takový poprask a co to znamená pro USA?

DeepSeek vyvolal obrovský zájem veřejnosti i médií. Proč? Předně jde o opravdu dobrý jazykový model umělé inteligence, který je skutečně srovnatelný s výkonem ChatGPT.

Spekuluje se, že DeepSeek použil techniku zvanou „destilace“ k tréninku svého modelu na základě ChatGPT. Destilace je proces, při kterém se menší modely učí od větších, již vytrénovaných modelů, aby dosáhly podobných výsledků.

Další otřes vyvolala tvrzení DeepSeeku o velmi nízkých nákladech na trénink a uvedení chatbota do provozu. Rostoucí náklady na servery spojené s provozem AI jsou problém. Pokud jsou tato tvrzení společnosti DeepSeek pravdivá, byla by AI dostupnější a méně závislá na technologických gigantech. Rovněž by nebyly opodstatněné tak rozsáhlé investice do AI infrastruktury, které americké společnosti vynakládají.

Jak dokáže DeepSeek zahýbat trhem AI se ukázalo v den uvedení jejího modelu R1 27. 1. 2025. Akcie společnosti NVIDIA, která vyvíjí speciální grafické karty potřebné pro trénování a výpočty AI, ztratily za jeden den 18 % své hodnoty.

DeepSeek je aktuálně dostupný zcela zdarma. Z toho jsou znepokojené ostatní společnosti, které se snaží své vlastní chatboty zpeněžit. Pokud by většina uživatelů využívala bezplatně čínský chatbot, přišli by o zákazníky a peníze na další rozvoj nástrojů umělé inteligence.

Na druhé straně uvedení DeepSeek pomohlo k rozvoji inovací. ChatGPT a další konkurenti se mohou inspirovat algoritmy DeepSeeku a zredukovat náročnost svého chatbotu na provoz serverů. Ve výsledku může ze soupeření konkurence vytěžit uživatel.

Co dělá AI jazykový model DeepSeek lépe než konkurenti?

DeepSeek využil techniku Mixture-of-Experts (MoE), která rozděluje úlohu mezi několik menších modelů, nazývaných „experti“. Každý expert se specializuje na určitou část úlohy. Když přijde nový vstup, MoE aktivuje pouze ty experty, kteří jsou pro daný úkol nejrelevantnější. To znamená, že místo toho, aby celý model zpracovával každý vstup, pracují jen vybrané části modelu, což šetří výpočetní výkon a zvyšuje efektivitu.

ChatGPT na druhé straně používá tzv. tradiční transformerovou architekturu. Tento model zpracovává vstupní text pomocí vrstvy neuronů, které postupně předávají informace dál. Každá vrstva se učí různé aspekty jazyka, jako jsou gramatika, kontext a význam slov. ChatGPT zpracovává celý vstup najednou, což může být méně efektivní, ale umožňuje mu to generovat velmi komplexní a koherentní odpovědi.

OpenAI zkoumá možnosti využití Mixture-of-Experts (MoE) architektury pro budoucí verze svých modelů, včetně ChatGPT.

Je DeepSeek nebezpečný pro uživatele?

V souvislosti se vstupem této čínské aplikace na trh se mluví  i o bezpečnostních rizicích. DeepSeek skutečně představuje riziko pro uživatele. Pokud uživatel využívá oficiální čínskou aplikaci, mohou se jeho data ukládat na čínských serverech a dojít ke zneužití.

Proto nedoporučujeme do chatu zadávat žádné citlivé informace, když už se jej rozhodnete vyzkoušet.

Další palčivou otázku vyvolaly případy cenzury čínského AI modelu. V oficiální aplikaci se objevily případy, kdy chatbot neodpovídal na kontroverzní otázky spojené s Tibetem nebo násilnými povstáními. Úsměvné je i cenzurování medvídka Pů, který v Číně symbolizuje kritiku tamějšího prezidenta vzhledem k zdánlivé podobnosti obou charakterů.

V některých zemích, například v Itálii, je dokonce DeepSeek zcela zakázaný.

Jaká je budoucnost AI v roce 2025?

V roce 2025 očekáváme, že umělá inteligence (AI) se rozšíří mezi další uživatele. Urychlí to nástup AI nástrojů v mobilních telefonech Apple a Samsung. Mimo vychytávky v podobě chytřejších chatbotů, AI může přinést tyto zajímavé novinky:

1. Chytřejší práce: AI nám pomůže s rutinními úlohami, takže se budeme moci soustředit na kreativnější práci.
2. Rychlá rozhodnutí: Firmy budou používat AI k rychlému a efektivnímu rozhodování, což jim pomůže lépe reagovat na změny na trhu.
3. Virtuální světy: AI bude vytvářet interaktivní virtuální světy, které najdou uplatnění ve hrách a designu.
4. Bezpečná AI: Bude kladen větší důraz na to, aby AI byla etická, bezpečná a transparentní.
5. Lepší zdravotní péče: AI pomůže lékařům s diagnostikou a léčbou, což povede k personalizovanější a efektivnější zdravotní péči.

Můžou být pomeranče fialové? Ano, mohou. Díky umělé inteligenci. Generátory videí a obrázků dokáží vytvořit téměř cokoli, co jim zadáme pomocí jednoduchého textu. Dá se říct, že dnes nemůžeme na internetu věřit vlastním očím. Kdokoli může vytvořit cokoli, co vypadá jako realita. Mluvíme o tzv. deepfake.  Na internetu nejčastěji narazíte na deepfake videa.

Když AI halucinuje…

AI nástroje řada lidí využívá běžně k práci, ale také ke konzultování osobních problémů, zdraví a podobně. Deepfaky obvykle někdo tvoří záměrně s cílem pobavit nebo nás oklamat. Poměrně často ale AI halucinuje, tedy poskytuje odpovědi, které neodpovídají realitě. Pokud si necháme vygenerovat referát, může to být maximálně trapné, rizikem jsou halucinace ve chvíli, kdy se s AI radíme o zdraví.

„O AI s mými klienty nemluvíme často, ale nejčastěji nepřesnosti zmiňují v domácích úkolech. Typicky: rozsáhlý text, ve kterém si však neověří faktické informace, které AI může zkreslit. Takže to někdy nadělá neplechu ve škole. Je škoda, že se děti o AI a způsobech, jak ji používat nebo z ní ověřovat informace, ve škole zatím spíše neučí,“ říká k  AI výmyslům dětský psycholožka Kamila Ryšánková.

Pravděpodobně bude halucinací AI postupně ubývat. Očekává se to například s nástupem vyhledání v ChatuGPT (tato funkce je prozatím dostupná pro předplatitele).

Veškeré odpovědi a výstupy od AI je na místě si ověřit.

Nástroje pro vytvoření deepfake se zlepšují

Deepfake pracují se stále lepšími nástroji. Na první pohled už nepoznáte, že jde o počítačem vytvořené dílo. AI (umělá inteligence) se vycvičila na skutečných obrázcích z fotobank a nekonečném množství video záznamů a dokáže tak věrně napodobit téměř cokoli.

K nárůstu dezinformací a podvodných videí přispívá rozvoj počítačů a algoritmů umělé inteligence. Přidejte k tomu zvýšenou dostupnost online nástrojů pro vytváření deepfake videí a otvírá se nám obrovský prostor pro deepfake scénu. Dnes je možné si s těmito technologiemi hrát doslova za pár korun (respektive dolarů).

Lidský mozek si dokáže domyslet i neexistující, podle toho co už viděl. Toto využívají některé optické klamy. Tento mechanismus nás chrání před nebezpečím. Zvládneme rychle zpracovat obrovské množství informací a vizuálních podnětů a vyhodnotit situaci.

Jenže při prohlížení videí a obrázků na Instagramu nebo Tiktoku nám vlastně tento mechanismus pomáhá uvěřit i tomu, co je falešné. Nevšimneme si podivného pozadí, když se soustředíme na hlavní objekt videa. Přehlédneme, že postava má místo 5 prstů jen 4. Významnou roli hrají také emoce.

„Náš mozek využívá například zákon dobrého tvaru, kdy doplní smysluplný celek z vizuálních podnětů, i když jsou neúplné nebo nepřesné. Silná emoční reakce, kterou mají deepfake videa za cíl vyvolat, přebíjejí naši racionální analýzu. Jakmile cítíme smutek, vztek nebo i velké nadšení, tak s největší pravděpodobností reagujeme více emočně,“ vysvětluje proč na nás mají deepfake takový vliv Ryšánková.

Až příště budete brouzdat na Instagramu nebo Tiktoku, zkuste se zamyslet, zda by to úžasně vtipné video nemohlo být vygenerované umělou inteligencí.

Jak nenaletět na hory nepravdivých zpráv a videí?

I když se budou technologie pro vytváření nepravdivých videí zlepšovat, máme pro vás jednoduchou radu: Vždy si ověřujte informace z několika nezávislých a důvěryhodných zdrojů.

Existují specializované nástroje pro detekci deepfakes videí a obrázků. Tyto nástroje spoléhají na umělou inteligenci a využívají algoritmy k detekci nesrovnalostí v obrazových datech. Ani ony nejsou neomylné. V případě obrázků a zpráv je možné si odpovědi ověřit také na těchto stránkách:

• Fact Ninja – nástroj na ověření manipulací v obrázcích od projektu E-bezpečí Univerzity Palackého
• Verifee – rozšíření do prohlížeče, jde o nápad 3 studentů, nyní funguje s podporou Univerzity Karlovy a centra CEDMO
• Ověřovna! – projekt Českého rozhlasu, který uvádí na pravou míru mediální dezinformace

„Zjistit, že něco nesedí, je pro náš mozek složité a obzvlášť náročné, pokud jsme přepnuti do režimu rychlého sledování informací. V tuto chvíli velice snadno přehlédneme, že na informacích něco nesedí. Je nutné přepnout do pomalejšího tempa a zapojit kritické myšlení. Ptejme se sami sebe: „jde o důvěryhodný zdroj? Kdo informací vypustil? Jsou tyto informace podpořeny dalšími důkazy nebo důvěryhodnými zdroji?“ Zrovna ty zdroje, které tuto informaci podporují, jsou důležité, jelikož náš mozek má tendenci ke konfirmačnímu zkreslení, kdy vyhledáváme a dáváme přednost informacím, které potvrzují náš názor,“ radí Kamila Ryšánková.

Odhalování deepfake je složitější

Rozpoznat podvodná videa a obrázky může být náročné. Pokud se vám něco zdá příliš šokující, nepravděpodobné nebo jen trochu divné, můžete se zaměřit na tyto nejčastější chyby:

• Hledejte nesrovnalosti v obličeji. Deepfake technologie mají problémy zobrazit realisticky všechny detaily. Oči mrkají zvláštním způsobem nebo vůbec? Ústa se podezřelé kroutí? Výraz ve tváři je statický? Pokud jste hráli počítačové hry, ve kterých vystupovali realistické lidské postavy, je deepfake často podobný právě tomu.
• Zvuk a video neladí. Pohyb rtů a úst neodpovídá mluvenému slovu. Jako by osobu někdo daboval a jen se trefoval do času promluvy.
• Podivné nasvícení a stíny tváře a postavy. Osvětlení neodpovídá okolí. Možná znáte z filmového průmyslu zelené plátno. Zde to může být podobné. Osoba je vložena do jiného prostředí a umělá inteligence nezvládla správně sladit osvětlení.
• Nekvalitní obraz či zvuk. Čím nižší kvalita obrázku nebo zvuku, tím snadnější je ošálit diváka. Generování deepfake videí je náročné, proto často oželí některé detaily zvláště v okolí obličeje a pozadí. Můžete se setkat s mobilním formátem deepfake videa s neostrým obrazem, kde detaily zkrátka nevidíme.
• Nereálné artefakty. Všímejte si nesrovnalostí v pozadí scény nebo neobvyklých artefaktů v pozadí videa. Technologie neuronových sítích nejsou ještě dokonalé, a často vygenerují nesmyslné objekty. Např. podivné dveře na neobvyklém místě v místnosti. Nebo ruce skryté za tělem jiné postavy, ale nepatřící k žádné postavě. Generátor vytváří napodobeninu reality a má proto problémy s realistickým zobrazením složitějších scén.