A jedním z nejsnadnějších způsobů, jak je z nás dostat, je sociální inženýrství.

Co je sociální inženýrství?

Sociální inženýrství je soubor technik, které útočníci využívají k psychologické manipulaci svých obětí. Cílem je většinou nasdílení přihlašovacích údajů, potvrzovacích kódů nebo nevědomá instalace malwaru.

Proč je sociální inženýrství tak úspěšné (a tím pádem nebezpečné)? Protože my, lidé, jsme nejen omylní, ale hlavně sociální bytosti naprogramované věřit ostatním lidem a příběhům, které nám vyprávějí. Zvlášť, když je považujeme za autority.

„Sociální inženýrství funguje, protože zneužívá rozporu, který v nás vytváří vrozené sociální instinkty a naučené zásady kybernetické bezpečnosti,“ vysvětluje náš globální bezpečnostní poradce Jake Moore. „Řečeno jednoduše, sociální inženýři využívají naší důvěřivosti a dělají to hodně dobře.“

Sociální inženýrství často nevyžaduje ani malware, ani sofistikované využívání zranitelností našich zařízení. To znamená, že útoky postavené na něm jsou hůř detekovatelné a hlavně levnější. Obě tyto výhody navíc ještě podpořil nástup generativní AI, která umožňuje snadno vytvářet např. bezchybné phishingové e-maily či přesvědčivé deepfaky.

Jak přesně funguje sociální inženýrství?

Moderní útok na bázi sociálního inženýrství většinou probíhá takto:

1. Průzkum. Sociální inženýři si své oběti „šacují“ podobně jako zloději nebo klasičtí podvodníci. Jako zdroje informací jim slouží naše sociální sítě, balíčky kradených dat z dark webu nebo (v případě útoků na firmy) zpravodajství z otevřených zdrojů (OSINT).
2. Plánování. Na základě získaných informací si útočníci zvolí nejdůvěryhodnější kanál (např. e-mail, soukromou zprávu na sociálních sítích, QR kód nebo i osobní setkání), kterým útok uskuteční, a uvěřitelnou „návnadu“.
3. Útok. Útočník nahodí návnadu (např. urgentní žádost, příslib odměny, vzbuzení strachu či odvolání se na autoritu), oběť se chytí a provede požadovanou akci (např. klikne na podvodný odkaz, otevře škodlivou přílohu, převede peníze nebo prozradí své přihlašovací údaje).
4. Únik. Útočník ukradne přihlašovací údaje, inkasuje poslané peníze nebo spustí nainstalovaný malware a užívá si plody své práce.
5. Reakce. Poškozená strana si uvědomí, co se stalo, a ideálně začne podnikat kroky k nápravě.

Sociální inženýrství z pohledu psychologie

Sociální inženýrství a na něm založené kybernetické útoky nejsou v jádru ničím jiným než útokem člověka na člověka. Hlavní zbraní je v tomto případě manipulace, která je podle amerického psychologa Roberta Cialdiniho založená na následujících principech:

• Autorita: Lidé mají tendenci plnit pokyny těch, které vnímají jako vůdce, což je přesně důvod, proč se podvodníci často vydávají za pracovníky bank, státní úředníky, policisty apod.
• Urgence/FOMO: Pokud je na nás vyvíjen nátlak, že když nebudeme hned jednat, stane se něco špatného nebo nám něco vzácného uteče, zvyšuje se šance, že poslechneme. Tento typ manipulace hojně využívá phishing, např. výhružkou, že nám někdo do 24 hodin deaktivuje účet, nebo příslibem výhry, kterou je nutné vybrat včas.
• Vzájemnost (reciprocita): Lidé nemají rádi pocit, že jsou někomu něco dlužní, a mají často potřebu se revanšovat. Toho zneužívají třeba phishingové e-maily, které slibují dárek nebo produkt zdarma výměnou za to, že se někam přihlásíme, na něco klikneme apod.
• Závazek: Většina z nás se snaží zůstat v názorech a jednáních důsledná, což se projevuje například i tak, že pokud na nějaké podmínky přistoupíme jednou, nejspíš to uděláme znovu, i když se po nás tentokrát chce víc. Proto mají sociální inženýři tendence útoky opakovat.
• Sociální schválení: Lidé mají sklony jít s davem, takže pokud v nás někdo vzbudí dojem, že většina lidí udělala, co se po nás chce, existuje vyšší šance, že to uděláme taky. Toho se využívá např. při phishingových útocích na firmy, při kterých se zaměstnancům tvrdí, že kolegové už „potvrdili údaje“.
• Oblíbenost: Většina lidí se rozhoduje na základě sympatií. To znamená, že pokud nám žádost předkládá někdo, kdo se nám líbí, spíš řekneme ano. Proto se sociální inženýři snaží vybudovat co nejpevnější vztah s obětí.

Sociální inženýrství není jen phishing

O tom, že podvody či krádeže dat založené na sociálním inženýrství často nejsou zvlášť technologicky vyspělé, už jsme mluvili. A co je to phishing nejspíš také znovu vysvětlovat nemusíme. Pojďme se tedy podívat na jeho možná méně známé formy:

• Push bombing je bombardování notifikacemi z aplikace pro vícefaktorové ověření. Cílem je příjemce zmást nebo doslova „uhnat“, aby aspoň jedno z nich potvrdil.
• Quishing je phishing pomocí QR kódu, který bývá vyvěšený na veřejných místech nebo zaslaný e-mailem. Stejně jako v případě klasického phishingu vede uživatele na podvodné stránky nebo ke stažení malwaru.
• ClickFix je poměrně nový způsob, jak do zařízení oběti dostat malware. V první fázi jde o klasický phishing, ale jakmile oběť dorazí do cíle (např. na falešnou stránku), vyskočí jí upozornění, že došlo k dočasné chybě, kterou může opravit jen tak, že zkopíruje a vloží kód do příkazového řádku. Tím nainstaluje malware.

Mezi metody sociálního inženýrství, které se neopírají o phishing, patří třeba milostné podvody, podvody na (pra)rodiče nebo sextorze. Tyto typy podvodů hojně využívají deepfaky vytvořené pomocí generativní umělé inteligence, které útočníkům usnadňují vydávat se za někoho jiného nebo vytvořit falešný pornografický materiál pomocí fotek ze sociálních sítí.

Jak se bránit sociálnímu inženýrství?

Metody sociálního inženýrství a způsoby, jak je na nás uplatnit, jsou různé, ale jedno mají většinou společné: žádost o peníze a/nebo přihlašovací či jiné důvěrné údaje. Pokud na takovou žádost narazíme, je naprosto zásadní nechat si ji pořádně projít hlavou.

„Pokud v nás někdo vyvolává urgenci nebo strach, je potřeba zpomalit a všechno si ověřit,“ radí Jake Moore. „Většina útoků sociálního inženýrství se totiž zhroutí ve chvíli, když se odpojíme od platformy, kterou sociální inženýři k útoku používají, a tím narušíme příběh, který nám vyprávějí. To je přesně důvod, proč se nás snaží např. udržet na telefonu, dokud neuděláme, co chtějí.“

Odolnost proti sociálnímu inženýrství můžete podpořit následujícími kroky:

1. Zvyšujte si povědomí o tom, jaké typy podvodů existují a jaké metody a technologie používají.
2. Aktivujte si všechny bezpečnostní prvky, které vám technologie a platformy umožňují (např. vícefaktorové ověření), a pořiďte si dobrý antivir s ochranou proti phishingu nebo blokací pochybných telefonních čísel.
3. Mluvte o hrozbách sociálního inženýrství otevřeně, a to hlavně doma s dětmi a seniory, na které podvodníci cílí také.

Shrnutí:

Sociální inženýrství není úspěšné, protože jsou podvodníci mimořádně technicky zdatní, ale protože je postavené na psychologické manipulaci. A tu neumí zastavit ani nejlepší bezpečnostní software. Jediná spolehlivá ochrana je tedy ta, která kombinuje informovanost, ostražitost a technologickou ochranu, která nás podrží i ve chvíli, když náš úsudek selže.

Mohlo by vás zajímat:
🎭 Sociální inženýrství online, jak nenaletět?
🎭 Sociální inženýrství: Jak se mu efektivně bránit?
🎭 Poznáte phishingový e-mail? Projděte si test, který vytvořil Google

Senioři v číslech

Senioři, tedy lidé ve věku 65 let a více, podle Českého statistického úřadu momentálně tvoří 20,7 % českého obyvatelstva a jejich podíl v populaci stále roste. 59,8 % z nich běžně používá internet a 40,3 % i internetové bankovnictví.

Podle Neviditelných se ale za zkušené online uživatele považuje jen 12 % dotazovaných seniorů a celých 45 % dále přiznává, že je kyberhrozby umí pořádně zaskočit. Největší problémy jim přitom dělá technologie deepfake. A kyberšmejdi to bohužel vědí.

Životní úspory = snadný výdělek

Důvod, proč si internetoví podvodníci vybírají zrovna seniory, je stále stejný: velká část lidí má na stáří k dispozici vyšší finanční obnosy a kyberšmejdi je vidí jako rychlou výplatu. Při podvodech jim přitom nahrává:

• Důvěřivost: Starší generace mívají větší respekt k autoritám než jejich děti a vnoučata, což usnadňuje práci podvodníkům, kteří se vydávají za důvěryhodné společnosti či státní instituce.
• Samota: Sociální izolace dělá seniory zvlášť náchylné na podvody založené na budování vztahů. A nemusí přitom nutně jít jen o seznamovací podvody, stačí jen příslib přátelství nebo náhlý a nečekaný zájem od příbuzného.
• Informační zahlcení: Užívání internetu s sebou nese spoustu různých uživatelských účtů, které soutěží o naši pozornost. Falešná vyskakovací okna a podvodné telefonáty se v té změti notifikací snadno ztratí.
• Příliš rychlý pokrok: Spousta seniorů stále používá starší modely zařízení, zastaralý software a stejné heslo pro různé účty. A to jsou v době, která dělá čím dál těžší rozeznat skutečnost od AI, zbytečná bezpečnostní rizika navíc.

I průměrný kyberšmejd si přitom vystačí jen s jednou z výše zmíněných podmínek. S malou pomocí šikovných nástrojů, jako jsou např. databáze osobních údajů z dark webu nebo AI aplikace na klonování hlasu, (pra)rodičům od životních úspor zvládne odlehčit tak snadno, že se ani nestihne zapotit.

Jaké online podvody ohrožují bezpečnost seniorů?

Internetové prostředí nemění taktiku ani scénáře podvodů, dělá je jen rychlejší a hůř odhalitelné. To ale neznamená, že se proti nim nejde nijak bránit. Důležité je hlavně vědět, na co přesně si dát pozor.

Phishing

Podvodné e-maily, SMS zprávy i celé weby, které požadují přihlašovací údaje a další citlivá data, na nás útočí ze všech stran. Pro seniory jsou ale zvlášť nebezpečné ty, které se vydávají za velké instituce jako banky a pojišťovny či za státní orgány, jak ukázal nedávný případ České správy sociálního zabezpečení.

Falešná technická podpora

Tento podvod má většinou podobu varovného vyskakovacího okna nebo urgentního telefonního hovoru, které nás mají za úkol přesvědčit, že je naše zařízení napadené. Cílem je oběť přimět, aby „ajťákovi“ umožnila vzdálený přístup, který většinou vede k instalaci infostealeru.

Podvody se seznamkou

Milostné podvody jsou zvlášť zákeřné, protože můžou probíhat klidně i celé týdny nebo měsíce. Pachatel se napřed musí ujistit, že je jeho vztah s obětí dostatečně emocionální, a pak z ní pod záminkou těžké životní situace začne „tahat“ finance.

Podvody na (pra)rodiče

U tohoto podvodu se kyberpodvodník většinou vydává za dítě, vnouče nebo jiného blízkého příbuzného a urgentně žádá peníze, které mu mají pomoct ze smyšlených problémů. Protože jde o bleskovou hru na city, oběť většinou neřeší detaily a peníze na neznámý účet prostě pošle.

Investiční podvody

Všichni už jsme se nejspíš setkali s reklamou, ve které hlava státu nebo jiná známá osobnost slibuje rychlý výdělek, většinou pomocí kryptoměn nebo jiných vysoce výnosných „soukromých“ nabídek. Zatímco dřív šlo o často až úsměvně nedůvěryhodné fotomontáže, dnes je to díky generativní AI a deepfakům úplně nová liga, kterou není radno podceňovat.

Pokud dojde na nejhorší…

Pokud se kyberšmejdům podvod povede, půjde hlavně o čas. Čím rychleji zareagujete, tím větší máte šanci zmírnit nastalé škody. Bezprostředně po podvodu doporučujeme udělat následující:

1. Okamžitě zablokujte bankovní transakce.
2. Uložte si důkazy v podobě telefonních čísel, zpráv, snímků obrazovky… Zkrátka všeho, co je s podvodem nějak spojené.
3. Obraťte se na Policii České republiky a všechno nahlaste. Využít můžete i portál StopOnline.
4. Poskytněte obětem podporu. Nemá smysl je vinit a už vůbec jim nadávat. Hněvem docílíte jen toho, že pokud se bude situace opakovat, oběť se vám už nesvěří a následky budou ještě horší.

Jak varovat, ale nezahanbit?

Prakticky jediný způsob, jak podobné situaci předejít, je otevřená komunikace. Kyberšmejdi se snaží ve své oběti vzbudit pocit, že musí okamžitě jednat, jinak se stane něco špatného, a to jim obvykle nedává moc času situaci promyslet. Vždycky se ale můžeme připravit dopředu.

V rozhovoru se zaměřte na následující:

• Vysvětlete (pra)rodičům, že online podvodníci cílí na všechny a do jejich sítě se může chytit každý bez ohledu na věk. Pokud se tak stane, není tedy důvod ke studu. Ten jen brání situaci včas a efektivně řešit.
• Mluvte o konkrétních případech, které se skutečně staly. Teoretické příklady nechávají až příliš prostoru namluvit si, že nám se to stát nemůže.
• Vyvolte si v rodině jednoho rádce, který bude starším příbuzným vždy připravený pomoct. To jim dodá sebedůvěru nepodlehnout tvrzení, že musí jednat hned.
• Navrhněte (pra)rodičům, aby důvěryhodné osobě svěřili dispoziční právo k bankovnímu účtu a umožnili jí tak v krizi rychle zasáhnout.
• Naveďte je na pomůcku SENIOR, která jim pomůže se snadněji zorientovat v internetových hrozbách.

Důležité je připomenout i základní technologickou hygienu, a to ideálně tak, že si následující opatření se seniorem krok po kroku projdete a názorně předvedete.

• Používejte správce hesel ke generování a ukládání jedinečných hesel.
• Aktivujte vícefaktorové ověření všude, kde to jde. Upřednostňujte ověřování pomocí aplikace nebo hardwarového klíče.
• Zapněte automatické aktualizace softwaru i zařízení.
• Nestahujte přílohy a neklikejte na odkazy v nevyžádaných e-mailech. Pokud jste přece jen na vážkách, zda je adresa skutečně nebezpečná, ověřte si ji zdarma přes ESET Link Checker.
• Nainstalujte spolehlivé bezpečností řešení, které pomůže blokovat vyskakovací okna, pokusy o phishing a další internetové hrozby. Dívejte se hlavně po funkcích zaměřených na ochranu identity, které vás včas upozorní na únik dat, kterého by kyberšmejdi mohli zneužít.

Shrnutí

Podvody cílené na seniory jsou sice na vzestupu, ale na informovaném (pra)rodiči, který dodržuje základní pravidla bezpečného užívání internetu, si zaslouženě vylámou zuby. K tomu je ale potřeba otevřená komunikace v rodině.

Mohlo by vás zajímat:
🔎 Poznáte phishingový e-mail? Projděte si test, který vytvořil Google
🔎 Kryptoscamů přibývá. Jak je poznat?
🔎 Deepfake v politice: Čemu věřit, když ne vlastním očím?

Podle našich analýz se vloni počet investičních podvodů s kryptoměnami zvýšil o 335 %. A není divu, útočníci jdou vždycky tam, kde cítí peníze. Právě podvody související s investicemi patří podle policie mezi nejčastější zločiny v kyberprostoru.

„Kriminalita páchaná v kyberprostoru tvoří v současnosti přibližně 10,5 % celkového objemu trestné činnosti. Možná překvapivě se na předních příčkách z hlediska kvantity objevují právě útoky spojené s investováním – tedy podvodné nabídky výhodných investic, často do kryptoměn. Ročně evidujeme stovky takových případů, přičemž škody jdou řádově do stovek milionů korun,“ říká plk. Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR.

Krypto scam organizuje celý gang

Za celým schématem nestojí jeden nebo dva hackeři, jde o velmi promyšlené schéma, které vyžaduje organizovanou skupinu. Zastavit takové gangy je problematické, neustále se objevují nové falešné stránky a podvodné platformy.

Podvodníci kombinují lákavou reklamu na sociálních sítích, zmanipulované články v renomovaných médiích (jde o falešné stránky, jak si záhy ukážeme) s přesvědčivou manipulací a psychologickým nátlakem. V některých případech mají k dispozici i call centrum a mohou vyústit až k falešnému telefonátu s útočníkem, tzv. vishingu.  Volající běžně hovoří velmi dobrou češtinou bez přízvuku.

„Pokud se lidé rozhodnou investovat do kryptoměn, doporučujeme využívat pouze prověřené platformy, které jsou členy České kryptoměnové asociace a prošly jejím certifikačním procesem,” radí František Vinopala, předseda České kryptoměnové asociace.

Jak probíhají investiční podvody do bitcoinu?

Typicky na takový podvod narazíte na sociálních sítích, zpravidla ve formě placené inzerce. Útočníci si totiž umějí spočítat, že se jim clickbaitová reklama vyplatí.

Zpravidla jde o nabídku lákavé investice s pohádkovým zhodnocením, ještě častěji jde ale o trik „zbohatněte jako celebrita“. Velmi často je v inzerátu uvedeno, že se nějaká známá osobnost prořekla a nyní čelí perzekuci, že umožnila Čechům zbohatnout. Zneužiti takto byli například Tereza Pergnerová, Petr Kellner, Andrej Babiš i Petr Fiala. Bohužel i když se tyto osobnosti brání, mají jen málo možností, jak přimět útočníky podvod stáhnout.

Zneužití jmen známých osob není náhoda. Podle našeho průzkumu dá na doporučení známé osobnosti desetina lidí.

„Pokud na reklamu člověk klikne, je přesměrován na webovou stránku, kde bývá falešný článek, který se tváři jako legitimní zpráva od nějakého známého média. Tato zpráva je zpravidla šokující a má za úkol manipulovat emocemi oběti a upoutat její pozornost. Na webové stránce je pak také falešný formulář. Jakmile do něj člověk zadá své údaje, kontaktuje ho následně někdo z podvodného call centra.  Cílem podvodníků je samozřejmě vždy přimět oběť k převodu peněz,“ popisuje aktuální podvodný scénář Novotný.

Podvodníci vám pošlou peníze, aby vás okradli

Existují i varianty, kdy je formulář už součástí reklamy nebo naopak vede člověka přímo na krypto burzu, kde má možnost zadat zkušební investici. Celý proces působí velmi důvěryhodně.

„Falešné investiční portály působí na první pohled důvěryhodně, jsou plné pozitivních recenzí a ukazují neustále rostoucí zisky. Tyto zisky jsou ale smyšlené a oběť je ve skutečnosti nikdy nezíská zpět. Někdy je dokonce zpočátku malá částka vyplacena, aby byl podvod ještě důvěryhodnější a oběť investovala víc,“ varuje plk. Zuzana Pidrmanová. „Evidujeme i případy, kdy vás pachatelé oslovují skrze romantický vztah v online prostředí. Investici vám pak doporučuje osoba, které důvěřujete. Pachatelé mohou svou oběť dokonce znovu kontaktovat jménem například advokátní společnosti, tentokrát s legendou, že za úplatu dokážou investici zachránit, přičemž takto škoda jen dál narůstá.“

Češi podvody poznají bez problémů

V rámci průzkumu jsme respondentům ukázali typický podvodný článek a zeptali se jich na názor. Jen 4 % podvod neodhalila, 15 % si nebylo jistých. Ostatní uživatelé se dívali na text pečlivě kriticky vyhodnotili, že jde o podvod, protože:

• 32 % gramatické chyby
• 29 % rozporu informací v titulku článku s tématem obrázku
• 20 % důvodné podezření, že by spolu Andrej Babiš a Petr Fiala nespolupracovali

„Ideální je se zaměřit na kombinaci ukazatelů – zkontrolovat URL adresu webu, na kterém se nacházím, pořádně si celou stránku prohlédnout a mít zdravou skepsi k šokujícím sdělením,“ radí náš bezpečnostní analytik Ondřej Novotný.

Jak poznat scam?

Důležité je být obezřetný a vědět, že podvody existují. Narazit na ně mohou i děti nebo senioři, kteří moou být důvěřivější. Jak tedy podvod poznat?

Nabídka je extrémně lákavá a musíte ji využít hned. Jde o nějaké tajemství, které známá osobnost nechtěně vyzradila. URL adresa není přesná nebo neodpovídá médiu, ze které se vydává.

Zda vám kryptoměny vydělají nevíme, ale víme, jak udržíte vaše kryptoměny v bezpečí:

1. Lákavou nabídku vždy nezávisle ověřte. Píše se o ní na oficiálních profilech nebo odborných médiích?
2. Ověřte si adresu URL média, burzy nebo služby.
3. Podívejte se, zda má vybraná burza certifikaci od České kryptoměnové asociace případně nějaké zahraniční autority.
4. Nikdy nezadávejte osobní nebo platební údaje, pokud si nejste stránkou absolutně jistí.
5. Nikdy nesdělujte po telefonu své přihlašovací údaje ani údaje k platební kartě.
6. Stahujte si aplikace a programy jen oficiálních zdrojů.
7. U kryptoměnových účtů si zapněte dvoufaktorové ověření.
8. Aktualizuje operační systém zařízení a programy.
9. Používejte na všech svých zařízeních spolehlivý antivirový program.

Co dělat, pokud jste se stali obětí scamu?

Pokud jste na nějaký podvod zareagovali a útočníkům zaplatili, neprodleně požádejte svou banku o zpětné zúčtování (chargeback). Vysvětlete bance situaci, tyto podvody znají, mapují. V některých případech lze získat peníze zpět. Podvod nahlaste na Policii ČR.

V některých případech požadují útočníci kopie dokladů nebo platebních karet. Což nemusí být překvapivé, dělají to i renomované banky, pokud komunikujete jen elektronicky. V takovém případě si nechte okamžitě vystavit nové doklady. Nebudete se tak muset obávat jejich případného zneužití.

Buďte obezřetní pokud vás kontaktuje někdo cizí. Pokud jste v podvodném formuláři vyplnili svůj e-mail nebo telefonní číslo, je pravděpodobné, že tyto údaje útočník prodá na černém trhu na dark webu. S tím se bohužel udělat nedá nic, leda změnit telefon či e-mail. Své údaje můžete monitorovat ve funkci Ochrana identity v úrovni zabezpečení ULTIMATE.

Štít, přes který se hackeři nedostanou

Předcházejte malware díky jedinému řešení. ESET
spolehlivě ochrání vaše zařízení i data. 

VYZKOUŠET

Kyber útočníci dobře vědí, že kryptoměny jsou lákavé, a tak na začínající i zkušené investory útočí. Nejčastěji se pokouší své oběti zmanipulovat, aby své peníze poslali na účty falešných krypto burz.

Kryptoměny Češi chtějí

Podle našeho nejnovějšího průzkumu mají Češi obecně kladný vztah ke kryptoměnám, jen necelá třetina je hodnotí negativně. Necelá třetina je už vlastní nebo někdy vlastnila. Zejména pak jde o uživatele z Prahy do 30 let, nejčastěji mají střední nebo vysokou školu.

Většina lidí, ale neplánuje s kryptoměnami platit při běžných nákupech. Spíše je považují za další typ spoření.

Nejvíce se bojíme podvodů

Na druhou stranu třetina Čechů kryptoměny nechce. Zeptali jsme se tedy, jak Češi vnímají rizika a zejména důvody, proč si kryptoměny nepořizovat. Nejčastěji se lidé bojí, že jsou příliš rizikové a jejich hodnota se bude příliš měnit. Dále jim lidé nerozumějí.

Až na třetím místě uváděli respondenti riziko podvodů a kyber útoků.

Popularita kryptoměn ale útočníky velmi láká. Podle zprávy ESET Threat Report H2 2024 přibylo loni investičních podvodů souvisejícími s kryptoměnami o 335 %. Mezi ohrožené země se bohužel zařadila i Česká republika.

„I když z dat můžeme vidět, že Češi jsou v pozitivním a negativním postoji ke kryptoměnám rozděleni prakticky na dvě stejné skupiny, obecně lze říct, že s kryptoměnami ve svém životě počítají – zhruba polovina uvažuje o jejich nákupu. Na otázku, co je pro ně důvodem si kryptoměny nepořídit, uváděla čtvrtina z nich vedle přílišné finanční rizikovosti a složitosti také obavu, že by byli následně příliš vystaveni kybernetickým podvodům a útokům,“ komentuje výsledky průzkumu Ondřej Novotný, náš bezpečnostní analytik.

V oblasti krypto podvodů jsou útočníci velmi vynalézaví a přesvědčiví. Podle našich zkušeností často používají více metod, mají rodilé české mluvčí i fiktivní callcentra. Cílem všech takových podvodů je přesvědčit uživatele, že se připravuje o životní příležitost zbohatnout.

„V případě kybernetických podvodů s tématikou investic se jedná o propracované podvodné scénáře, kdy útočníci zapojují více než jednu útočnou techniku. Součástí podvodů je například i manipulovaný vizuální obsah, který má oběti přilákat ke kliknutí na škodlivé odkazy. Podvodné webové stránky vnímá jako největší nebezpečí 16 % dotázaných, zatímco phishing jen 8 %, deepfake podvody 5 % a škodlivé kódy, tzv. cryptostealery, jen 3 % dotázaných. Třetina dotázaných uvedla, že netuší, co je největším rizikem pro kryptoměny,“ popisuje Ondřej Novotný.

Na jaké kryptoměnové podvody můžete nejčastěji narazit?

#1 Ponziho schéma aneb podvody typu Letadlo a Pyramida

Tato podvodná machinace dostala jméno po Charlesu Ponzim, který k podvodům využil mezinárodního chaosu po 1. světové válce. Oběti v tomto případě útočník naláká k tomu, aby investovaly do neexistujících společností nebo za účelem „rychlého zbohatnutí“. Výnosy takových investic jsou ale v tomto případě vypláceny z peněz dalších nešťastníků, kteří na podvod naletěli. Obchodování s kryptoměnami je pro tento účel bohužel ideální.

#2 Podvod Pump and Dump

Podvodníci na základě nepravdivých informací vybízejí investory k nákupu akcií málo známých společností. Cena akcií následně vzroste a podvodník své vlastní akcie rychle prodá. Akcie podvedených ale zůstanou bezcenné.

#3 Celebrity radí, jak investovat do kryptoměny

Podvodníci se také zmocňují účtů celebrit na sociálních sítích nebo vytvářejí jejich falešné účty a vybízejí fanoušky, aby investovali na základě výše uvedených taktik. V jednom případě si přišli na přibližně 2 miliony dolarů, přičemž zneužili jméno Elona Muska, aby tato lest působila důvěryhodněji.

#4 Neexistující kryptoměnové burzy

Podvodníci posílají e-maily nebo zveřejňují zprávy na sociálních sítích, kde slibují přístup k virtuální hotovosti uložené na kryptoměnových burzách. Jediným háčkem je, že uživatelé musí obvykle nejprve zaplatit malý poplatek. Burzy samozřejmě v tomto případě neexistují a oběti nemají v podstatě žádnou šanci získat vložené poplatky zpět.

#5 Podvody s aplikacemi

Kyberzločinci falšují legitimní aplikace pro kryptoměny a nahrávají je do obchodů s aplikacemi. Pokud si takovou aplikaci nainstalujete, můžete přijít o své osobní a finanční údaje nebo do svého zařízení stáhnout škodlivý kód. Prostřednictvím falešných aplikací mohou podvodníci uživatele přimět také zaplatit za neexistující služby, nebo se pokusit ukrást jeho přihlašovací údaje do kryptoměnových peněženek.

#6 Falešné tiskové zprávy

Někdy se podvodníkům podaří oklamat i novináře, kteří falešné informace zveřejní. To se stalo ve dvou případech, kdy legitimní zpravodajské weby napsaly články o tom, že se velcí prodejci chystají přijímat určité kryptoměny. Falešné tiskové zprávy, z nichž tyto příběhy vycházely, byly součástí strategie pump and dump.

#7 Phishing – nátlak k nákupu kryptoměn

Phishing je jedním z nejoblíbenějších způsobů podvodníků k získání citlivých údajů. Zprávy v e-mailech nebo na sociálních sítích jsou v tomto případě podvrženy tak, aby vypadaly jako odeslané z legitimního a důvěryhodného zdroje. V takových případech máme co dočinění s technikami tzv. sociálního inženýrství. Podvodníky poznáte dobře podle toho, že se na vás budou snažit vyvíjet nátlak a snažit se vás přimět k rychlé reakci, abyste jednali bez rozmyslu.

Jak se nestát obětí podvodníků s kryptoměnami?

Nejlepší zbraní v boji proti kryptoměnovým podvodům je nedůvěra a opatrnost. Nezapomínejte na pár základních bezpečnostních pravidel:

Anti-phishing

Zabraňuje pokusům o získání citlivých informací, jako jsou uživatelská jména a hesla či údaje o kreditních kartách a účtech. Blokuje podvodné webové stránky.

VYZKOUŠET