Jak dlouho může dítě hrát videohry? Důležitá je motivace, ne čas

Jak poznat, že je dítě závislé na hrách?

V Evropě hraje videohry polovina populace ve věku 6-64 let. Nejvíce hrají hry mladí uživatelé. Ve věkové skupině 11 – 14 let hraje  81 %. Z našeho průzkumu vyplynulo, že čeští uživatelé nejčastěji hrají 1 až 3 hodiny denně (dotazovali jsme se uživatelů starších 15 let). Zdá se vám to příliš? Nemusí být, závislost totiž není definovaná časem stráveným hraním.

Jak poznat, že je dítě závislé na hrách?

Dospělí, kteří nevyrůstali s digitálními technologiemi, vnímají citlivě, že děti tráví čas u obrazovek. Často mají obavy z toho, aby hry nepodněcovaly v dětech agresivitu, nevedly k zanedbávání školy nebo nevedly k závislosti na hrách.

Skutečná zavilost je velmi vzácná. Často jde spíš o nadměrné hraní nebo obyčejné vzrušení z nové hry.

Závislost, která by vyžadovala nějakou intervenci nebo dokonce pomoc adiktologa, je vzácná. Problémy se mohou projevovat třeba takto:

Pokud vaše dítě vykazuje více těchto symptomů, zajímejte se o kontext. Možná se vaše dítě jen nadchlo do nové hry, prochází pubertou a tak se mu mění zájmy nebo prožívá úplně jiné problémy a u her jen odpočívá. Nejlepší cestou je promluvit si s dětmi o vašich obavách.

Kam se obrátit o pomoc a radu:
Online adiktologická poradna
Linka bezpečí
Rodičovská linka
Linka důvěry Dětského krizového centra
Poradna E-bezpečí
♥ Obrátit se můžete také na psychology nebo adiktology ve svém okolí.

Jak omezit čas, který děti tráví u her?

Velmi důležitá je motivace, proč děti hrají. Pokud si děti zapínají hru, když jsou ve stresu nebo prožívají nějaké těžší období, aby si odpočinuly, je zaděláno na problém. Respektive: je naprosto v pořádku u hry relaxovat, ale nesmí to být jediný způsob, jak se s problémy vypořádat. Děti a teenageři se potřebují naučit pracovat i s negativními prožitky a pocity a je důležité, abychom jim my, dospělí, ukazovali jak.

Z hraní videoher může být skvělá rodinná aktivita. Zahrajte si také.

Zeptejte se dětí, jak se cítí, když hru vypnou – jsou odpočatí, mají dobrý pocit, že se jim ve hře něco povedlo, nebo jsou jen naštvaní? Pokud jsou frustrovaní, naštvaní nebo prožívají jinou nepohodu, je hraní dané hry problém. (Zklamání, že se něco nepovedlo se samozřejmě nepočítá.)

5 tipů, jak dostat hraní pod kontrolu:

  1. Komunikujte o elektronických zájmech dětí. Je důležité učit dospívající pohybovat se v kybernetickém světě bezpečně, k tomu je ale důležité komunikovat v prostředí, které nesoudí a je empatické. Mluvte otevřeně i o vašich obavách.
  2. Společně stanovte limity. Snažte se o kompromisy. Jen příkazy nebo zákazy nebudou v dlouhodobém měřítku dobře fungovat. Místo toho si určete pravidla, která budete všichni doma dodržovat. Můžete si nastavit i to, kolik hodin denně je v pořádku hrát, kdy zařízení chcete vypínat, aby nenarušovalo spánek, a podobně.
  1. Naplánujte si digitální přestávky. Pokud je vaše dítě zvyklé hrát delší dobu v kuse, je na místě naplánovat si přestávku. Může jít o krátké pauzy v řádu desítek minut, ale i delší digitální detox, jako je třeba víkend bez herní konzole.
  2. Zvažte nainstalování rodičovské aplikace. Limity si dokáží jen horkotěžko uhlídat dospělí. Řešením mohou být rodičovské aplikace, které nainstalujete na mobil nebo počítač dítěte. Tyto aplikace dokáží například omezit, kolik času nebo v jaký čas smí dítě zařízení používat k zábavě. Dokáží také blokovat nevhodný obsah dle věku. Není tak možné, aby si dítě stáhlo například hru s násilným nebo s explicitním sexuálním obsahem.
  1. Naučte děti hrát bezpečně. Herní průmysl je obrovský a tak pochopitelně neutekl zájmu útočníků. Děti se mohou setkat s podvody, mikrotransakcemi i falešnými profily hráčů. Velkým rizikem je také stahování pirátských verzí her, které jsou zadarmo. Mluvte s dětmi i o těchto stinných stránkách. Zejména se ujistěte, že v rámci hry nebudou nikomu sdělovat jakékoli osobní informace.

Hry jsou pro děti důležité

I když jde o konzoli nebo mobilní hru, stále je to hra. A děti hry potřebují. Například si při ní plní potřebu autonomie a kompetencí – tedy, že něco dokážu sám, v něčem jsem dobrý, mohu se zlepšovat. Často je také o pocit sounáležitosti s dalšími hráči, se kterými vaše děti hrají například v týmu.

Pokud zvládnete vybalancovat zdravou míru, není na digitálních hrách vůbec nic zlého. Naopak, dokonce mohou děti rozvíjet dovednosti jako je postřeh nebo týmový duch.

Jednou z cest je pojmout videohry jako rodinnou zábavu, podobně jako deskovky. Věděli jste, že jen desetina rodičů hraje videohry s dětmi? Dejte tomu šanci. Můžete zjistit, že je to doopravdy zábava, strávit kvalitní čas společně, a ještě proniknout do virtuálních světů svých potomků. Že to neumíte? To nevadí, vždyť vás to děti mohou naučit! Případně podpořte děti, aby hrály se svými kamarády a z videohry se tak stala společenská zábava.

Dalším trikem je nastavit si, kdy budu hrát – například si můžete říct, že ideální herní okénko je mezi 6. a 8. večer. A jindy během dne hry nepouštět.

Kam dál? Poslechněte si rozhovor s Mgr. Radkou Kůřilovou, zakladatelkou spolku Replug me, o hrách a zdravém vztahu k nim:

Exit mobile version