Rodiče si možná vybaví nejednu situaci, kdy vyhodnotili, že už je čas vypnout pohádku a přejít k jiné činnosti. Ale i přes původní společnou domluvu následoval křik, pláč, smlouvání, házení věcmi, možná dokonce válení po zemi a dožadování se další pohádky.

Rodiče si často přejí, aby mohli limitovat screen-time co nejvíc v klidu a bez záchvatů vzteku, které omezení obrazovky obzvlášť u mladších dětí provází.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

I proto se pozornost postupně obrací k tomu, jaké preventivní kroky lze udělat, aby pro dítě v předškolním věku bylo jednodušší od obrazovky odejít. Jeden z výzkumů se zaměřil na to, co pomáhá předcházet záchvatům vzteku. Soustředil se na hraní si s hračkami, rodinný čas nebo dovednosti zlepšující exekutivní funkce – to jsou kognitivní procesy důležité pro plánování, rozhodování nebo sebeovládání. Ukázalo se, že obyčejné hraní si je tou nejlepší prevencí.

Proč je reakce dítěte na vypnutí televize tak bouřlivá?

Dítě je zcela ponořeno do digitálního světa. Moderní technologie jsou navrženy tak, aby bylo obtížné se od nich odtrhnout – jak pro dítě, tak pro dospělého. Stimulují mozek natolik, aby bylo pro dětský mozek atraktivní technologie znovu použít.

5 důvodů, proč dítě nedokáže vypnout televizi

Dopaminová past: V popředí stojí dopaminová nálož. Přibližme si, co to vlastně je. Dopamin je chemická látka v našem mozku, která přenáší informace. Místo názvu dopamin se také lze setkat s označením hormon štěstí nebo především hormon odměny.
Dopamin se v mozku uvolňuje, jakmile probíhá něco příjemného – u dětí například v situaci, kdy je pochválíme. Mozek malých dětí se vyvíjí, a proto je na dopamin více citlivý. Je to z toho důvodu, že permanentně hledá činnosti, za které bude odměněn. Protože pochvalami dítě vychováváme, mozek malých dětí je nastavený tak, aby na tento výchovný nástroj dobře reagoval.

Vyhledávání nového a odměna: Náš mozek evolučně reaguje na vyhledávání nového. V dnešní době jsou děti novými a rychlými interaktivními podněty zahlcovány neustále. Všechny ty rychlé střihy nebo jasné barvy dávají mozku dopaminovou nálož, o které byla řeč v předcházejícím odstavci. K tomu všemu se ještě ve hrách nebo videích přidává odměna, výhra, pochvala, což podněcuje nutkání dívat se do obrazovky dál.

Klidné aktivity jsou nuda: Pokud dítě tráví většinu času u obrazovek, tak se rázem čtení, malování nebo procházky venku mohou rychle zařadit do kategorie „nuda“, jelikož při těchto činnostech nic nebliká, nehraje ani nenabízí odměnu.

Obrazovka jako dudlík: Někdy se také z televizní obrazovky nebo tabletu stává sázka na jistotu, když je potřeba dítě utišit a stává se z toho tak návyk v tišení emocí dítěte. Dítě obrazovku vidí jako něco, co mu pomůže překonat silné emoce a uklidní jej. Potom se jí odmítá vzdát. Lze to přirovnat k dudlíku u batolat.

Temperament dítěte: Zcela logicky děti se sklonem k frustraci a intenzivně prožívající emoční reakce jsou citlivější na změny a obtížněji regulují své emoce.

Hra s hračkami jako klíč k zdravějším návykům

Všeobecně se většina aktivit mimo obrazovku jako je čas venku, hraní deskovek, sportování nebo čas s kamarády považuje za vhodné činnosti k vybalancování screen-timu. Volná hra s hračkami, která přináší dítěti potěšení, stojí v popředí. Čím to je?

Děti v předškolním věku se nachází v klíčovém období rozvoje dětské hry. Hra je pro dětský vývoj a mozek naprosto nepostradatelná, jelikož se skrze ni dítě učí řešit problémy, rozvíjí kreativitu a představivost, zlepšuje soustředění, trpělivost a rozvíjí dítě po všech stránkách.

V očích dospělých někdy hra představuje jen zábavu nebo bezúčelné trávení času, ale pro děti jde o přirozený způsob, jakým objevují svět. Hra je jednou z účinných cest, jak pomoct dítěti ventilovat frustraci, uvolnit se a zdravě vyjádřit emoce. Dítě se skrze reálnou hru učí o světě, o tom, jak funguje a vztazích v něm. A v neposlední řadě je dítě jejím aktivním tvůrcem.

Když si děti v batolecím a předškolním věku hrají s hračkami, tak:

• Se podporuje jejich přirozený vývoj mozku.
• Hra nabízí bohatší smyslové podněty než technologie.
• Se podporuje jejich aktivní pohyb.
• Dochází ke zlepšování sociálních dovedností dětí.

Jaký čas u obrazovek je „v normě“?

Dětem do dvou let se nedoporučuje u obrazovek trávit žádný čas. Jedinou výjimkou jsou videohovory, kdy dochází k interakci s rodinnými příslušníky. U předškolních dětí lze dohledat oficiální doporučení v délce jedné hodiny denně.

Jak čas u obrazovek snížit?

• Vyhraďte si čas bez obrazovek, který dodržíte i vy jako rodiče.
• Najděte si společnou sportovní aktivitu.
• Vyhněte se volnému přístupu k obrazovkám.
• Zkuste zamezit pouštění obrazovek jako zvukové kulisy.
• Postupně čas snižujte a nahrazujte jinými aktivitami.

Jak podpořit zdravé hraní?

• Nechte dětem hračky na dostupných a viditelných místech.
• Hračky pravidelně měňte – nechte vytažené na viditelném místě pár hraček a za týden je vyměňte za jiné, které jste původně schovali.
• Zapojte se do hry s dítětem.
• Věnujte dítěti čas u společné hry aspoň na 30 minut týdně, kdy se soustředíte jen na dítě.
• Střídejte různé druhy her (stavebnice, deskovky, figurky, …).
• Spojte hru s pohybem.
• Nebojte se nechat dítě zažít nudu.

Otázku odměn jako motivace popisuje profesorka psychologie na Stanfordu Carol Dweck v knize Nastavení mysli. Obecně varuje před používáním odměn, jako jsou dárky či sliby za dosažení určitých cílů. Děti se tak příliš soustředí na výsledek, a ne na proces.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Proč nepoužívat technologie jako odměnu

Proč čas strávený u obrazovky nemusí být tou nejlepší odměnou?

„Používání telefonu nebo navýšení času o obrazovky se může na první pohled zdát jako výhodné, ale jde pouze o krátkodobý efekt. Dlouhodobě se vytváří nezdravý vztah k technologiím. Ve chvíli, kdy odměňujeme určitý typ chování, přikládáme tomu v očích dětí velkou váhu – stává se to něčím, o co je třeba usilovat, něčím žádoucím a důležitým. Dítě při neustálém odměňování může snadněji ztratit vnitřní motivaci k těmto činnostem a bude se soustředit jen na dosažení odměny, ale už si k činnosti, kterou chceme, aby dělalo, nenajde žádný vztah nebo ji bude vnímat jako něco otravného,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.

Čas strávený u obrazovky je pro děti a dospívající již nyní víc než dost atraktivní. Chytrá zařízení hrají v životech dětí často úplně jinou roli než v našich. Proto k nim přistupujme jako k jiným aspektům každodenního života, které vyžadují zodpovědnost – jako je zdravé stravování nebo osobní hygiena.

Role chytrých telefonů v životech dětí

Různé generace vnímají čas na obrazovce (a technologie obecně) velmi odlišně. Pro mnoho z nás, rodiče, je čas strávený u obrazovky (mimo práci) často luxusem – nepovinným doplňkem života. Pro dnešní děti a dospívající se však zařízení stala ústředním prvkem jejich každodenního života.

Z tohoto důvodu může používání času stráveného u obrazovky jako okamžité odměny nebo trestu narušit zdravou rutinu, kterou se snažíte vybudovat, a může způsobit, že čas strávený u obrazovky bude mít ještě větší význam, než by měl mít.

„Přes telefon se odehrává většina sociálních interakcí mezi teenagery a jejich přáteli. Spousta dospívajících si nedokáže život bez telefonu představit. Někteří autoři popisují mobilní telefon jako další orgán těla. Děti těžce nesou vyloučení z chatovacích skupin, které se svými kamarády mají,“ vysvětluje Kamila Ryšánková význam telefonu.

Naučte děti, jak čas strávený u obrazovky využívat produktivně, stanovte hranice a pochopte jeho roli jako součást vyváženého režimu.

Tím, že z času stráveného u obrazovky uděláme odměnu, riskujeme, že bude pro děti ještě zajímavější a potenciálně vytvoříme nezdravou fixaci. Časem by to mohlo posílit závislost dítěte na technologiích.

Naopak, pokud budeme k času strávenému u obrazovky přistupovat jako k neutrální, každodenní součásti života, můžeme dětem pomoci vnímat jej vyváženě, jako nástroj učení, propojení a zábavy.

Jak motivovat děti k lepším známkám?

Co tedy nabídnout jako odměnu místo obrazovek? Pokud jde o odměny, stojí za to se ptát: Jaké hodnoty chci v dítěti podporovat?

Odměny jsou příležitostí, jak zdůraznit, co je v životě důležité. Nejlepší odměny jsou tedy ty, které podporují vzájemné vztahy, růst a radost. Výlet do muzea, zoologické zahrady, na koncert nebo do divadla může podpořit zvědavost a vytvořit cenné vzpomínky. Vstupenky na sportovní utkání nebo dárky související s koníčky povzbuzují dítě stejně tak, a ještě podpoří jeho vášeň. A nejcennější odměna často vůbec není materiální – je to náš čas.

„Děti si většinou přejí zážitky nebo něco společné s jejich zájmy a koníčky. Obecně je nejlepší podpořit u dětí přirozenou motivaci tím, že činnost, kterou mají dělat je pro ně smysluplná. Snažte se společně s nimi soustředit na proces a na snahu, kterou vyvinou než na samotný výsledek. Snažte se podporovat jejich zájmy a silné stránky. Pro dospívající je důležité mít volbu se rozhodnout,“ radí dětská psycholožka.

Jak budovat zdravý vztah k technologiím?

Technologie je potřeba začlenit do výchovy. Čas strávený u obrazovky zavádějte pomalu a začněte s jasnými omezeními.

Tím, že čas strávený u obrazovky budete chápat jako součást přirozeného vývoje, nikoli jako vytouženou odměnu, naučíte děti vnímat jej jako nástroj. Seberte odvahu a dejte starším dětem víc volnosti a důvěry.

„Chápat technologie jako něco, co je tu s námi a patří do našeho života, je dobrá strategie. Ze začátku by měly být jasná pravidla, ale pro děti je důležité naučit se s technologiemi běžně fungovat tak, aby měly zdravé návyky. Když budu dítě podporovat v zodpovědnosti a postupně i větší samostatnosti na zařízeních, tak buduji dovednost, která se jim bude v dospělém životě hodit, protože až dospějí, tak je naše limity nebo odměny a tresty již příliš zajímat nebudou a budou s nimi muset fungovat sami,“ navrhuje Kamila Ryšánková.

„Když dětem věříme, tak to posiluje jejich sebevědomí. Chtějí nám ukázat, že si naši důvěru zaslouží a budou se snažit nám dokázat, že to zvládnou. Dává jim to prostor dělat vlastní rozhodnutí, kterými se učí. Přirozeně k tomu patří i to, že se někdy stane, že děti naši důvěru zneužijí, což je součást učení. Mluvte s dětmi o tom, co se stalo a hledejte řešení. Zkuste nechat něco navrhnout dítě samotné,“ uzavírá.

Shrnuto, podtrženo:

• Slíbit dětem obrazovky nebo delší čas u videoher může rozvíjet nezdravý vztah k technologiím a závislost.
• Děti mají k technologiím jiný vztah než rodiče, vnímají je jako významnou součást života.
• Motivujte děti odměnou, který je dál rozvíjí – třeba výletem, vstupenkami na oblíbený zápas nebo naší pozorností.
• Podpořte vnitřní motivaci a celkový proces učení, nejen výsledek.

Musíme si ale připomínat, že technologie mají i svá rizika. Dnes už víme, že i nadužívání má negativní dopad na psychické zdraví, snižuje kvalitu spánku a úzce souvisí i s nedostatkem pohybu u dospívajících. Pomáhá, pokud má používání technologií o malička pravidla. Tipy jak, najdete v naší digitální dohodě.

Skutečná závislost, tak jak ji definuje lékařská věda, je velmi vzácná. Nemáme k dispozici diagnostická kritéria, ale nezdravě používá internet asi 10 % dospívajících.

Jak poznám závislost od nadužívání?

Fakt, že vaše dítě tráví dlouhé hodiny u počítače, ještě neznamená, že je závislé. Podle letošní zprávy o digitálních závislostech technologie nezdravě užívá okolo 10 % dětí a dospívajících. Zároveň zpráva uvádí: „V oficiálních klasifikacích duševních poruch zatím internetová závislost či porucha spojená s užíváním internetu není zařazena.“ To znamená, že ani lékaři nemají přesně daná kritéria, jak určit, zda už je někdo závislý.

Běžnější je nadužívání technologií. I to má ale důsledky. Například víme, že nadměrné používání platforem sociálních sítí a dlouhodobé používání chytrých telefonů snižuje množství šedé hmoty v orbifrontální kůře mozku. Tato část zodpovídá za regulaci emocí a rozhodovací procesy.  Zároveň vědci spojují prodlužování doby usínání kvůli používání smartphonů s funkčními změnami v části mozku, které zodpovídá za vnímání emocí. V důsledku jsme tak impulzivnější.

Čas navíc, který děti stráví s telefony, počítači nebo televizí, je i podle dat na úkor fyzické aktivity. Což může vést k dalším zdravotním problémům.

Jaké negativní důsledky má nadužívání technologií?

• Fyzické zdraví: snižuje fyzickou aktivitu dětí, což může vést ke zdravotním problémům, jako je obezita a kardiovaskulární choroby,
• Duševní zdraví: existuje souvislost mezi zvýšeným časem stráveným u obrazovky a nárůstem depresivních příznaků a sebevražd,
• Narušení spánku: negativně ovlivňuje jejich zdraví a studijní výsledky.

Při nadužívání pomůže režim

Nadužívání někdy nevyhovuje ani samotným dětem.

„Zkraje léta se mi někteří dospívající začali svěřovat s tím, že jim vlastně vadí trávit čas u obrazovek. Sami říkají, že vlastně nic nedělají. Přijdou ze školy, udělají úkoly, splní povinnosti doma a potom si pustí Netflix nebo TikTok a tam stráví skoro celý den až do večera. Tento čas komentují jako promarněný, ale neví, co s tím. Chybí jim něco smysluplného, necítí se dobře nebo by si přáli trávit čas s přáteli venku, ale neví, jak si je najít nebo jak je oslovit, aby společně šli ven,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.

Dnešní doba na nás všechny klade vysoké nároky na výkon. Máme pocit, že není v pořádku, strávit odpoledne sledováním televize.

Pokud mají vaše děti tuto vnitřní motivaci, často stačí zavést režimová opatření – například zavést limity pro používání aplikací, nebrat si telefon do ložnice a podobně. Případně pomáhá najít si jiný zájem.

„Technologie přináší našemu mozku okamžité uspokojení. Tudíž už nejsme nucení vyvíjet takové úsilí pro hledání zájmů a koníčků, které by nám přinesly podobnou odměnu jako právě technologie. Je pro nás tedy přirozeně lákavější sáhnout po mobilu a dosáhnout odměny hned a nečekat delší dobu,“ popisuje Kamila Ryšánková.

„Potom je tu přetížení možnostmi. Dnešní doba jich přináší neomezené množství, a to nás může zahltit a vést k rozhodovací paralýze. Neustálé vybírání a možnost volby může vyvolat stres a úzkost.“

Typy nezdravého chování online

Jak předejít závislosti na telefonu a jeho nadužívání?

Nejdůležitější je, být si vědom toho, že technologie mohou být i nějaké negativní dopady.

Od útlého věku je důležité mít jasně nastavené hranice tak, aby se už malé děti učily zdravému vztahu k technologiím. Stejně jako je učíme pohybovat se v provozu, měly bychom je učit pohybovat se online. A podobně bychom neměli očekávat, že děti budou stoprocentní (komu nikdy nevběhlo dítě do cesty bez rozhlédnutí, že?)

Doporučujeme nastavit si, kolik času chcete doma trávit volný čas zábavou na internetu, telefony by neměly mít místo u jídla a před spaním. Konkrétní tipy, co si pohlídat, najdete zde.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Jedno staré přísloví říká: „všeho s mírou“. S technologiemi je to stejné. Velmi důležité je nabídnout dětem jiný způsob, jak trávit volný čas. Něco, co bude zkrátka lepší než displej.

V článku Vše, co jste chtěli vědět o závislosti a neměli jste se koho zeptat, jsme se dotkli toho, jak poznat závislost od nadužívání. A najdete v něm také doručení na preventivní kroky.

Pokud máte obavu, že se vašemu dítěti situace vymyká z rukou, můžete také oslovit odborníky. Obrátit se na ně můžete třeba zde:

💚 Online adiktologická poradna
💚 Linka bezpečí
💚 Rodičovská linka
💚 Linka důvěry Dětského krizového centra
💚 Poradna E-bezpečí

Je důležité si uvědomit, že technologie jsou nedílnou součástí moderního života a mohou být užitečným nástrojem, pokud slouží nám a ne my jim. Najít zdravou rovnováhu mezi časem stráveným u obrazovek a jinými aktivitami je těžké, ale nezbytné, aby si děti vytvořili zdravé návyky i do dospělosti. Věříme, že to ale všichni společně zvládnete.