Ačkoliv měla podpora Windows 10 oficiálně končit 14. října 2025, Microsoft podlehl tlaku kritiky, která upozorňovala na možný rozpor s evropským nařízením o digitálních službách (DSA), a podporu v Evropském hospodářském prostoru pomocí Windows 10 ESU o rok prodloužil. A v červnu tohoto roku ESU prodloužil znovu. Na nový operační systém tak bude nutné přejít do 12. října 2027.

Co znamená, když končí podpora operačního systému?

Ukončení podpory operačního systému znamená, že Microsoft už nadále nebude poskytovat technickou podporu, aktualizace systému a bezpečnostní záplaty zjištěných zranitelností. Obvykle pak následují problémy s kompatibilitou u nainstalovaných programů a aplikací, které vyžadují aktuální a zabezpečený operační systém.

„Konec životního cyklu významného operačního systému není ničím novým. Podobným výzvám jsme již dříve čelili s Windows XP a Windows 7. Často se ale opomíjí skutečnost, že zastaralé operační systémy představují výrazně větší útočnou plochu než ty podporované, a to hlavně ve srovnání s izolovanými zero-day nebo kritickými známými zranitelnostmi v jednotlivých aplikacích nebo knihovnách,“ vysvětluje náš bezpečnostní expert Ondrej Kubovič.

Takové útoky jsou vedené většinou pomocí sociálního inženýrství, konkrétně v podobě phishingu, škodlivých odkazů, falešných webových stránek nebo podezřelých příloh. Útočníci se navíc rádi vydávají přímo za Microsoft, a to zvlášť v případech, jako je tento.

Jak se na konec podpory Windows 10 připravit?

Spotřebitelský program Windows 10 ESU, který stále poskytuje nejnutnější bezpečnostní aktualizace, bude v Evropském hospodářském prostoru nově dostupný až do 12. října 2027. To dává věrným uživatelům Windows 10, kteří stále nepřešli na Windows 11, ještě trochu času vše pořádně promyslet. Nezapomínejte ale na následující:

• Rozšířené aktualizace zabezpečení neznamenají standardní podporu operačního systému. Program ESU je určený pouze k zajišťování zásadního zabezpečení Windows 10 během přechodu na Windows 11.
• Než budete cokoliv dělat, ujistěte se, že jste bezpečně zálohovali všechna svá data. Při nastavování nového zařízení s operačním systémem Windows můžete využít Windows Zálohování, pro přechod na jiný operační systém doporučujeme fyzické úložiště.
• Dodržování digitální hygieny je v tomto období ještě důležitější. Nepřestávejte používat komplexní bezpečnostní řešení, pravidelně aktualizujte všechny programy a buďte zvlášť na pozoru před phishingem, který se snaží ukončení podpory zneužít.
• Na zastaralém operačním systému nemůžete zůstat napořád. Ať už chcete upgradovat nebo kupovat nové zařízení, nenechávejte to na poslední chvíli. Stejný problém totiž řeší i všichni další uživatelé Windows 10 a vysněný nový počítač by vám mohli vyfouknout před nosem.

Jak přejít na Windows 11?

Pro přechod na novější verzi operačního systému Windows si napřed ověřte, že má vaše zařízení odpovídající technické specifikace. Najdete je v Nastavení -> Windows Update. Pokud vaše zařízení „utáhne“ Windows 11, možnost upgradovat zdarma se vám zobrazí právě tady. V případě problémů můžete postupovat podle návodu od Microsoftu nebo využít pomocníka s instalací.

Je Windows 11 skutečně bezpečnější?

Microsoft samozřejmě navrhl Windows 11 tak, aby byl automaticky bezpečnější než předchozí verze. Podle tvrzení společnosti hlásí počítače s Windows 11 o 62 % méně bezpečnostních incidentů a třikrát méně firmwarových útoků než počítače s Windows 10. Co přechodem na Windows 11 přesně získáte?

• Hardwarovou ochranu pro přihlašovací údaje a integritu spouštění;
• izolaci kritických procesů a ochranu před zneužitím na úrovni jádra;
• blokování známých škodlivých ovladačů ve výchozím nastavení a Smart App Control pro zastavení spouštění nedůvěryhodných/škodlivých aplikací;
• nový procesor Pluton navržený pro ochranu identit, přihlašovacích údajů a šifrovacích klíčů;
• podporu přístupových klíčů pro bezpečnější přihlašování odolné proti phishingu ve Windows Hello.

Co dělat v případě, že zařízení nesplňuje technické specifikace Windows 11?

Pokud z nějakého důvodu nemůžete provést bezplatný upgrade, existují další možnosti, jak si zajistit aktualizovaný operační systém.

• Kupte si nové zařízení s Windows 11. Microsoft má na svých stránkách šikovného pomocníka, který vám pomůže vybrat vhodný počítač nebo notebook.
• Přejděte na alternativní operační systém. Pokud nechcete nebo nemůžete pořizovat nové zařízení, můžete si nainstalovat Linux nebo ChromeOS Flex. Instalace je trochu složitější, ale samotný provoz je uživatelsky stejně přívětivý jako v případě Windows.

Závěr: nenechávejte Windows 11 na poslední chvíli

Opakované prodlužování bezpečnostních aktualizací operačního systému Windows 10 získalo jeho věrným uživatelům ještě trochu času, ale nepůjde to tak donekonečna. Operační systém spuštěný v roce 2015 už ze své podstaty nemůže držet krok se stále vyspělejšími kyberhrozbami.

Pravděpodobně nejsnadnějším řešením situace je upgrade na Windows 11. Pokud to stávající zařízení neumožňuje, je na čase buď pořídit nový a výkonnější model, nebo přejít na úplně jiný operační systém (např. Linux). V přechodném období pravidelně aktualizujte své bezpečnostní řešení a mějte oči na stopkách před útočníky vydávajícími se za Microsoft.

Mohlo by vás zajímat:
🖥 Co je sociální inženýrství a jak se před ním bránit?
🖥 Jak se nenechat převálcovat trojským koněm?
🖥 5 tipů, jak poznat malware a odstranit ho z počítače

A nejde o malý problém. Cybernews nedávno odhalili jeden z největších úniků dat v historii, který obsahoval 16 miliard přihlašovacích údajů z různých platforem včetně Facebooku. Ať už je váš osobní nebo firemní účet jedním ze zasažených, nebo jste se hackerským útokům zatím vyhnuli, je dobré vědět, na co si dát pozor a jak se ochránit.

Jak poznám, že můj facebookový účet napadli hackeři?

Dobrá zpráva je, že existují jasné varovné signály napadeného facebookového účtu. Mezi ně patří:

• náhlé odhlášení z účtu na všech zařízeních, na kterých ho obvykle používáte;
• změna jména nebo obrázku na profilu;
• změna kontaktních údajů jako e-mail nebo číslo mobilního telefonu na stránce „Přehled“, které pak vede k tomu, že si nemůžete resetovat nebo změnit heslo prostřednictvím e-mailu nebo SMS;
• příspěvky, které jste nenapsali;
• rozesílání zpráv s podezřelými odkazy přátelům a kontaktům;
• přihlášení jednoho nebo více neznámých zařízení;
• nefunkční dvoufázové ověření (2FA);
• upozornění v e-mailu, že se někdo pokouší přihlásit do vašeho účtu, mění e-mailovou adresu nebo číslo mobilního telefonu.

Můžu získat zpět svůj facebookový účet?

Ano, ale musíte jednat rychle. Meta, která provozuje Facebook, Instagram, Threads a WhatsApp, má automatizované nástroje určené právě pro obnovu napadených účtů. Tu je možné provést už během několika minut, ale v závislosti na situaci může trvat i sedm až deset dní. Jak tedy napadený účet na Facebooku obnovit?

Jste stále přihlášeni ke svému napadenému účtu?

1. Otevřete okno prohlížeče, zadejte facebook.com/hacked a vyberte správnou odpověď na položenou otázku. Poté se vám zobrazí praktický průvodce resetováním hesla k účtu.
2. Povolte jednu nebo více metod dvoufázového ověření (2FA). Preferovaná metoda ověřování je pomocí aplikace (např. Google Authenticator nebo ESET Secure Authentication pro firemní účty), ale i ověřování přes obyčejné SMS zprávy je lepší než žádné.
3. Jakmile znovu získáte přístup, zkontrolujte si všechna přihlášená zařízení. Klikněte na svůj profilový obrázek v pravém horním rohu domovské stránky Facebooku, vyberte „Nastavení a soukromí“ → „Nastavení“ → „Záznamy o aktivitách“ → „Kde jste přihlášen/a“. Odhlaste všechna neznámá zařízení. Dále postupujte podle kroků v průvodci.
4. Věnujte čas kontrole aplikací a integrací. To lze provést prostřednictvím nabídky „Nastavení a soukromí“ → „Aplikace a weby“ → „Firemní integrace“. Odstraňte vše, co nepoznáváte nebo pravidelně nepoužíváte. Meta má k tomuto tématu užitečného průvodce.

Jste z napadeného účtu odhlášeni, ale e-mail a telefonní číslo zůstaly stejné?

1. Ve webovém prohlížeči přejděte na facebook.com/login/identify.
2. Zadejte e-mailovou adresu, telefonní číslo nebo jméno spojené s vaším účtem.
3. Postupujte podle pokynů Meta a prokažte, že jste skutečně tím, za koho se vydáváte.
4. Jakmile potvrdíte svou identitu, přejděte na facebook.com/hacked a opakujte výše uvedené kroky k obnovení účtu.

Odhlásili vás a útočník už změnil e-mail, telefon a heslo?

Toto je nejhorší případ, ale nezoufejte, má své řešení.

1. Přejděte na facebook.com/hacked a vyberte možnost „Někdo se mi bez oprávnění dostal do účtu“.
2. Dokončete automatické obnovení viz výše nebo odešlete ověření totožnosti.

Další možností je vytvořit si nový účet a nahlásit původní napadený pomocí funkce „Nahlásit profil“. Může to ale znamenat, že Meta váš původní napadený účet smaže.

Ztratili jste přístup i k e-mailu a telefonu?

• Otevřete okno prohlížeče, zadejte facebook.com/hacked a uveďte e-mail, telefonní číslo nebo jméno, které jste používali dříve. Také můžete uvést jména lidí ze svého seznamu přátel.
• Důvěryhodné kontakty už vám bohužel nepomůžou. Facebook tuto metodu obnovení účtu ukončil.

Máte na Facebooku firemní účet nebo spravujete reklamní účty?

Pokud na Facebooku spravujete reklamu nebo pomáháte s provozem firemního účtu, Meta má pro vás trochu jiný postup. Přejděte na facebook.com/business/help/ a postupujte podle uvedených kroků k obnovení účtu.

Nic ze zmíněného nefunguje?

V případě, že žádná z výše uvedených metod nefunguje, existují ještě dva další způsoby, jak získat facebookový účet zpátky.

• V případě, že jste svůj Facebook propojili s Instagramem (tj. oba patří do stejného Centra účtů Meta), přihlašovací obrazovka by vám měla nabídnout možnost přihlášení přes Instagram. Pokud se to povede, okamžitě podnikněte všechny kroky viz výše. Nezapomeňte zkontrolovat i zabezpečení Instagramu a všech dalších propojených účtů.
• Pokud aktivně používáte sociální média, vyplatí se označit účty Facebooku v příspěvcích popisujících problém a poslat jim zprávu s žádostí o pomoc.

Jak zabezpečit účet na Facebooku?

Získat zpět napadený facebookový účet nestačí, důležité je ho i řádně kyberneticky zabezpečit, aby se problém neopakoval.

• Povolte dvoufázové ověření (2FA), nejlépe pomocí ověřovací aplikace na mobilním zařízení. Pokud vaše mobilní zařízení umožňuje autorizaci pomocí biometrických údajů (otisk prstu, sken obličeje), můžete tuto metodu použít i pro Facebook.
• Nastavte si unikátní a silné heslo. K jeho vygenerování můžete použít ESET Generátor hesel nebo aplikaci pro správu hesel v prohlížeči, která vygenerované heslo zároveň i uloží. Heslo pravidelně měňte.
• Zvažte ruční zadávání adresy do řádku prohlížeče, vyhnete se tak phishingu v podobě falešné domény. S odkazy v e-mailech a na webových stránkách buďte také opatrní. Obecně platí, že pokud se na danou adresu můžete v rámci platformy proklikat ručně, neklikejte na odkaz.
• Nepřihlašujte se na sdíleném zařízení, jako je veřejný počítač v internetové kavárně nebo knihovně. Pokud je použít musíte, nezapomeňte se odhlásit. Úspěšnost odhlášení si zkontrolujte v sekci „Kde jste přihlášen/a“ v mobilní aplikaci.
• Buďte opatrní při používání veřejné Wi-Fi. Pokud nechráněné sítě používáte často, zainvestujte do VPN, která zašifruje spojení a ochrání vaše data.
• Pořiďte si komplexní bezpečnostní řešení, které upozorní a zablokuje pokusy o phishing a krádeže dat.

Závěr

Oblíbenost Facebooku možná celosvětově klesá, ale platforma stále obsahuje více než 3 mld. aktivních a dobře propojených účtů, které jsou pro kyberútočníky neuvěřitelně atraktivní. Pokud si úspěšně políčili na ten váš, začněte na facebook.com/hacked a pokračujte podle instrukcí.

Jakmile získáte svůj facebookový účet zpátky, nezapomeňte ho řádně zabezpečit, ať tento článek nemusíte hledat znovu. Dobré je také všechna bezpečnostní nastavení pravidelně aktualizovat a nezapomenout ani na ochranu propojených účtů včetně e-mailu.

Mohlo by vás zajímat:
👎 Hacknutý WhatsApp aneb jak získat zpět ukradený účet?
👎 Jak získat zpátky ukradený instagramový účet? (2026)
👎 Hackeři mi ukradli heslo. Co mám dělat dál?

Zrovna tady ale často začíná grooming. Nemá podobu explicitních zpráv nebo výhružek, ale obyčejných, každodenních konverzací, které budují důvěru mezi dítětem a predátorem. A často bohužel úspěšně.

Podle výzkumu Čeští žáci v online světě 2025 realizovaného Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci a CZ.NIC by až 18 % dětí ve věku 13 až 17 let šlo na schůzku s internetovým známým, 40 % uvedlo, že neví a nedokáže odpovědět. Jen něco málo přes polovinu dětí by se přitom svěřilo rodičům nebo kamarádovi a celých 6 % by se údajně nesvěřilo nikomu.

Jak tedy můžou rodiče rozpoznat nebezpečí včas bez toho, aby svým dětem dělali „policajta“?

Jak se vyvíjí online grooming?

Online grooming probíhá prakticky kdekoliv, kde dítě přichází do kontaktu s dalšími lidmi, tzn. v multiplayerových hrách, na sociálních sítích, v chatovacích aplikacích, v chatech při live streamingu nebo v online komunitách postavených na společných koníčcích a zájmech. Jakmile se objeví platforma, na které se začnou sdružovat děti, je téměř jisté, že se tam budou sdružovat i predátoři.

A to je problém, protože díky dosahu těchto platforem může jeden „groomer“ rychle kontaktovat desítky až stovky dětí, aniž by vůbec vytáhl paty z domu. Obvykle to probíhá tak, že predátor:

• projevuje neobvykle intenzivní zájem o koníčky, problémy nebo každodenní život dítěte;
• poskytuje emocionální podporu a nešetří komplimenty, aby si rychle získal důvěru dítěte;
• preferuje konverzace v soukromých zprávách, nebo na šifrovaných chatovacích aplikacích;
• požaduje, aby dítě konverzace tajilo před rodiči a kamarády;
• postupně otevírá osobnější a sexuálnější témata, ale většinou až ve chvíli, kdy si vybudoval důvěru;
• vyvolává pocit viny, vyvíjí nátlak a emocionálně manipuluje dítě ve chvíli, kdy se pokusí konverzaci nebo vztah ukončit.

Jak se online grooming v posledních letech vyvíjí?

Děti dostávají svá první digitální zařízení v mnohem nižším věku než předchozí generace. To samo o sobě není špatně. Online prostor dětem pomáhá se učit, tvořit, spolupracovat a udržovat přátelství. S každou komunitou, do které děti vstoupí, ale roste nebezpečí, že je kontaktuje někdo s nekalými úmysly.

Změnil se i způsob komunikace. Místo textových zpráv teď děti komunikují přes mizející zprávy, hlasové chaty, video hovory, skupinové konverzace a herní platformy. To dělá online interakce pro děti atraktivnější, ale rodičům ztěžuje je monitorovat a rozeznat, kdy překročily bezpečnou hranici.

Svou roli samozřejmě hraje i generativní umělá inteligence, která usnadňuje vytváření přesvědčivých falešných profilů, realistických fotek, překlad konverzací do jiných jazyků nebo generování zpráv, které působí osobněji a důvěryhodněji. Čím dostupnější tyto technologie jsou, tím těžší je rozeznat skutečné od falešného jak pro děti, tak pro jejich rodiče.

Technologie se mění, ale způsob manipulace zůstává

Grooming nefunguje díky tomu, že jsou děti neopatrné, naivní nebo neschopné rozeznat deepfake obsah. Funguje, protože predátoři zneužívají vývojově zcela normální emocionální potřeby jako přátelství, zvědavost, touhu po pozornosti a přijetí nebo nutkání někam patřit. Snaha udržet děti v bezpečí by se tedy neměla soustředit primárně na omezování nebo zakazování technologií.

„Nejdůležitější je vybudovat si s dítětem otevřený vztah, kde jsou dovolena všechna témata a dítě není trestáno za to, že udělá chybu nebo se stane něco, co se rodičům nemusí líbit,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková. „Děti by měly vědět, že si mohou s rodičem nebo jiným bezpečným dospělým (prarodič, učitel…) promluvit o podivných zprávách, nepříjemných situacích nebo tajemstvích, která jim byla svěřena, i když porušily rodinné pravidlo, tajně si s někým povídaly nebo si stáhly nevhodnou aplikaci.

Základní ochranná opatření, jako je rodičovská kontrola a dohodnutá digitální pravidla, mohou pomoci, ale neměly by nahrazovat komunikaci. Rodiče nemusí být technologickými experty ani mít každý den k dispozici hodinu navíc.“

7 tipů, jak můžou rodiče děti před groomingem chránit

1. Povídejte si s dětmi pravidelně, ne až když nastane problém

„Strach z trestu je jedním z hlavních důvodů, proč děti mlčí, a lidé, kteří se je snaží zneužít, mohou záměrně testovat, zda dokážou udržet tajemství a zda se cítí bezpečně, když se svěří dospělému. To nevyžaduje dlouhé každodenní rozhovory o online bezpečnosti. Krátké, pravidelné chvíle upřímného zájmu o to, co dítě dělá online, mohou vybudovat důvěru a ukázat mu, že na jeho digitálním světě záleží,“ vysvětluje Kamila Ryšánková.

2. Domluvte se na pravidlech, která děti budou dodržovat

Jasná pravidla dětem pomáhají osvojit si zdravé digitální návyky, aniž by v nich vzbuzovaly pocit, že mají něco zakázané. Domluvte se doma, kdy můžou děti zařízení používat, jak často si budou dělat přestávky a dbejte na to, aby měly čas i na offline aktivity, koníčky nebo hraní s kamarády naživo. U nejmenších dětí pomáhá používat zařízení např. v obývacím pokoji, takže jsou rodiče přirozeně součástí dětského digitálního světa bez nutnosti neustále se ohlížet přes rameno.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

3. Učte děti ochraně soukromí odmalička

Děti by měly co nejdříve pochopit, že ne všechno patří na internet. Osobní informace jako telefonní číslo, adresa, název školy nebo každodenní rozvrh by nikdy neměly sdílet s cizinci. Pokud mají problém rozlišovat, co je vhodné a co ne, naučte je babiččino pravidlo: „Co nechci, aby viděla (nebo by nemohla) vidět moje babička, nepatří na internet.“ Tato jednoduchá pomůcka děti obvykle rozesměje a díky tomu se všem dobře pamatuje.

4. Vybírejte vhodné platformy

Ne všechno v online prostoru je navržené s ohledem na děti. To platí i pro mobilní aplikace, hry nebo online komunity, které děti běžně využívají. Než si dítě stáhne novou aplikaci nebo vytvoří účet, zkontrolujte raději doporučený věk uživatelů, možnosti nastavení soukromí a komunikace v rámci platformy.

5. Podněcujte kritické myšlení

Jednou z nejcennějších digitálních dovedností u malých i velkých je schopnost nevěřit všemu, co vidíme online. Naučte děti, že ne každý je tím, za koho se vydává, že online profily můžou být falešné a že každou informaci je nutné ověřovat v důvěryhodných zdrojích, do kterých se nutně nepočítá chatbot. Tyto konverzace v dětech posilují celkovou digitální odolnost a pomáhají je tak chránit i proti groomingu.

6. Mějte přehled, ale „nešmírujte“

Zdravý, průběžný zájem o digitální život dítěte je mnohem efektivnější než tajný monitoring všech jeho konverzací. Nechte si ukázat oblíbené hry, digitální tvůrce nebo komunity a pravidelně se ptejte na jejich online zkušenosti. Lépe tak odhalíte změny v chování dítěte a možné problémy dřív, než se stane průšvih.

7. Jděte příkladem

Děti se učí vzhlížením k dospělým, a proto je důležité, aby i rodiče dodržovali zdravé digitální návyky. Chraňte své vlastní soukromí, používejte silná hesla, nesdílejte své osobní informace bez rozmyslu a během společných chvil odkládejte telefon. Když děti vidí, že dospělí kolem nich používají technologie s rozmyslem, je mnohem pravděpodobnější, že si zdravé zvyky vypěstují také.

Shrnutí: soustřeďte se na děti, ne na technologie

Technologie se neustále vyvíjí a každá novinka predátorům pomáhá vlichotit se našim dětem do přízně o něco snadněji. Není ale v lidských silách mít neustále perfektní přehled o tom, jaké aplikace, platformy a AI nástroje existují. A předvídat, které technologie už za rok nebudou relevantní a jaké jiné na jejich místě vzniknou, není možné už vůbec.

Rodiče by se proto měli soustředit na to, co nikdy nevyjde z módy, a to je pěstování důvěry a sebevědomí, které dětem pomůžou rozpoznat manipulaci, rozporovat podezřelé chování a s absolutní jistotou věřit, že si můžou vždycky říct o pomoc.

„Ochrana dětí před online groomingem nemůže být pouze odpovědností rodin: důležitou roli hrají i školy, preventivní programy, digitální platformy a širší komunita, zejména pokud je rodina dlouhodobě vystavena stresu nebo čelí obtížným okolnostem,“ dodává Kamila Ryšánková.

Mohlo by vás zajímat:
⚠️ Tady končí hra! Jak poznat grooming v Robloxu?
⚠️ Kamarádství jako z hororu: Taktiky groomingu
⚠️ Bezpečný sexting: Jak se vyhnout rizikům?

„S AI skilly bychom neměli zacházet jako s komplexními prompty, ale jako se softwarem. Při jejich používání je proto potřeba kontrolovat vyžadovaná oprávnění. Pokud jsou vyšší, než ke své činnosti potřebují, je to vždy varovný signál. Důležité je i ověřit, kdo dovednost publikoval, a pokud je to možné, volit AI skilly od známých a ověřených vývojářů,“ vysvětluje náš bezpečnostní expert Ondrej Kubovič.

Jaký je rozdíl mezi AI chatbotem a AI agentem?

Tradiční chatboti využívající generativní umělou inteligenci zpracovávají komplexní prompty, na základě kterých generují obsah. Jejich činnost je plně řízená člověkem, tzn. chatboti vždy jen pasivně reagují na to, co do nich vložíme.

Agentní AI naopak proaktivně vypracovává úkoly, aniž by ji uživatel musel promptovat. Jsou to vlastně takoví osobní asistenti, kteří za nás procházejí internet, čtou soubory a weby, přihlašují se do účtů a někdy dokonce provádějí platby.

AI agenti ke své činnosti využívají AI skilly (dovednosti), které fungují podobně jako rozšíření do prohlížeče. Jsou to malé balíčky instrukcí, dat, kódu a někdy i celých nástrojů, které rozšiřují schopnosti AI agentů. Právě v nich se ale občas můžou skrývat nepříjemná překvapení.

Jak bezpeční jsou AI agenti?

Rizika spojená s AI agenty nejsou zdaleka tak teoretická, jak by se mohlo zdát. Útočníci je prokazatelně zneužívají hlavně těmito třemi metodami:

Škodlivé AI skilly nebo AI pluginy

Od března 2026 ESET zkontroloval celkem 800 tisíc AI skillů, z nichž 25 tisíc označil jako podezřelé a víc než 2 500 jako vyloženě škodlivé. Některé z těchto skillů měly za úkol stáhnout do zařízení uživatelů infostealery, jiné obsahovaly trojské koně. ClawHub (obchod s AI skilly a pluginy pro agentní AI OpenClaw) podle výzkumu Koi nabízí víc než 800 škodlivých skillů obsahujících infostealery, malware ke krádeži krypta atd.

Falešní asistenti a rozšíření do prohlížeče

Hackeři neútočí jen na AI skilly. Dalším oblíbeným trikem je vyvíjení rozšíření do prohlížeče, která se vydávají za legitimní AI nástroje, ale ve skutečnosti jen kradou data. Microsoft nedávno rozkryl malwarovou kampaň postavenou na rozšířeních v podobě AI asistentů, které po nainstalování stahovaly historii chatů. Tak získávaly citlivé informace a přihlašovací údaje nic netušících uživatelů.

Injekce promptů (prompt injection)

Jednoduše řečeno, „prompt injection“ je vložení škodlivého příkazu. To útočníci dělají buď přímo, kdy takový příkaz vloží do chatbota a donutí ho tak obejít jeho programování, nebo nepřímo vložením škodlivých instrukcí na weby, do příspěvků na sociálních sítích, do kódu nebo dalšího obsahu, ke kterému agentní AI přistupuje a nevědomky se tak „napromptuje“.

Jak poznám, že je AI skill bezpečný?

Při stahování AI skillů nebo AI pluginů bychom měli dodržovat stejná bezpečnostní pravidla, jako při stahování a instalaci jakéhokoliv jiného typu softwaru. Než se pro stažení AI skillu rozhodnete, zjistěte si:

• Kdo je autorem? Publikoval i jiné skilly nebo pluginy? Jaké jsou na ně recenze? Absence historie příspěvků a hodnocení od ostatních uživatelů není dobré znamení.
• Je repozitář aktualizovaný a vývojář aktivní? Pokud ano, je to dobrý start, ale neznamená to, že je skill automaticky bezpečný. Někteří útočníci se chovají jako zodpovědní vývojáři, aby si vybudovali důvěru svých obětí.
• Jaká oprávnění AI skill požaduje? Pokud výše oprávnění přesahuje jeho inzerovaný účel, je to podezřelé.
• Chce AI plugin během instalace spouštět neznámé skripty nebo se spojovat s podezřelou doménou/zdrojem? Pokud ano, je důvod se znepokojovat.
• Zkontrolovali jste si AI skill v ESET AI Skills Checker? Jaký byl výsledek?

Jak se chránit před škodlivými AI skilly?

I tady je nejsilnější zbraní hlavně obezřetnost, a právě na ní jsou postaveny následující bezpečnostní tipy pro stahování AI skillů nebo AI pluginů.

1. Zkontrolujte požadovaná oprávnění předtím, než skill nebo plugin nainstalujete.
2. Pravidelně si aktualizujte AI nástroje, prohlížeče i bezpečnostní řešení.
3. Chovejte se ke svým AI agentům jako k cizím lidem, tzn. nikdy s nimi nesdílejte osobní nebo citlivé informace.
4. Pokud si všimnete, že se váš AI agent chová neobvykle, okamžitě ho vypněte.
5. Používejte dvoufázové ověření všude, kde je to možné, ale hlavně na nejdůležitějších účtech.
6. Naučte své děti a méně technicky zdatné členy rodiny tři nejdůležitější otázky: Kdo to vyrobil? Co to ode mě chce? Můžu tomu věřit?

„Uživatelé by se měli spoléhat hlavně na robustní bezpečnostní nástroje jako ESET HOME Security, které umí detekovat potenciálně škodlivé chování. U zdroje AI skillu by měli kontrolovat hlavně recenze uživatelů, dávat si pozor na problémové repozitáře a veřejnou zpětnou vazbu. A v neposlední řadě by měli svou agentní AI platformu a agenty pravidelně aktualizovat, aby snížili riziko zneužití prostřednictvím známých zranitelností,“ dodává Ondrej Kubovič.

Důvěřovat, ale prověřovat

Stačilo jen pár let a generativní umělá inteligence se stala nedílnou součástí mnoha domácností. Toho si samozřejmě všimli kyberzločinci, kteří rychle přišli na způsob, jak AI proměnit na nástroj k šíření malwaru, krádeži dat a podvodům.

Riziko představuje hlavně agentní AI, ale neměli bychom usnout na vavřínech ani při používání chatbotů. Pokud ale budeme dodržovat základní bezpečnostní postupy a svěříme se do rukou komplexního bezpečnostního řešení, nemáme se čeho bát.

Mohlo by vás zajímat:
✨ Je ChatGPT bezpečný? Jak AI chatbota používat správně
✨ Proč se děti kamarádí s AI chatboty?
✨ Dobrý den, tady policie aneb podvodné telefonáty nové generace

Diskuze o rizicích sociálních sítí posledních pár let nabývá na síle a začíná se překlápět do legislativy. Můžou naše nejmenší ale skutečně ochránit věková omezení, nebo dokonce zákazy sociálních sítí pro děti? Nebo je tím jen vyženeme do méně hlídaných částí internetu a vytvoříme úplně nová bezpečnostní rizika?

Zákazy sociálních sítí pro děti v EU i ve světě

Velká Británie v červnu oznámila, že se chystá zakázat sociální sítě dětem mladším 16 let. Zákon by se měl týkat velkých platforem (TikTok, Instagram, Snapchat, YouTube, Facebook a X), ale neměl by zahrnovat chatovací aplikace jako WhatsApp nebo Signal. Vláda zároveň zvažuje zpřísnění pravidel pro livestreaming, chatboty generativní AI určené k napodobování romantických a intimních vztahů atd. V platnost by měl vstoupit na jaře 2027.

V Evropě ale není zdaleka jediná. Podobné opatření oficiálně zvažuje například i Dánsko, Rakousko nebo třeba Španělsko. Francie už je o krok dál, v červenci letošního roku totiž schválila zákon, který zakazuje užívání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Zákon vejde v platnost 1. září pro nové účty a existující dětské účty musí být uzavřeny do 1. ledna 2027.

Ve světě pak stojí za zmínku zejména Austrálie, kde už od prosince loňského roku platí zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let. Zodpovědnost za jeho dodržování přitom nenesou děti ani rodiče, ale platformy samotné. Za opakované porušování jim hrozí vysoké pokuty.

Myšlenka za všemi těmito návrhy a zákony je poměrně jednoduchá: sociální sítě by měly být zodpovědné za prostředí, které vytváří. To platí zvlášť v případech kyberšikany, škodlivého obsahu, groomingu, online podvodů a kontaktu s cizími lidmi. Jak to ale vůbec funguje v praxi?

Kontrola věku nebo narušování soukromí?

Aby mohly sociální sítě podobným zákonům vyhovět, potřebují spolehlivý způsob, jak ověřit věk svých uživatelů. A tím rozhodně není jednoduché uvedení data narození, které většinou umí obejít i ti nejmenší. Vyspělejší mechanismy jako vložení identifikačního průkazu, provedení skenu obličeje nebo potvrzení identity pomocí jiné služby ale vede k dalšímu zpracovávání osobních údajů.

Podle současné podoby britského návrhu by kontroly věku měly probíhat pouze v nutném rozsahu, měly by být proporcionální k riziku a plně v souladu se zákony na ochranu dat. Jinými slovy, systémy určené k ochraně dětí by měly chránit i jejich soukromí.

Co zákaz sociálních sítí ale znamená pro samotné děti?

„Pro děti a dospívající je těžké vypnout sociální sítě, protože jejich mozky se stále vyvíjí a oblasti sebekontroly, rozhodování, zpracovávání odměny a emocionální regulace ještě nejsou dostatečně zralé,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková. „Sociální sítě jsou navržené tak, aby udržely pozornost uživatelů. Dělají to pomocí neustálého přísunu nového obsahu, algoritmů, sociálního porovnávání se a okamžitých odměn v podobě lajků, reakcí a zpráv. Děti tak často potřebují, aby jim dospělí pomohli nastavit zdravé hranice a vyvážené digitální návyky.“

Pro některé děti může být představa života bez sociálních sítí natolik nepředstavitelná, že se jich prostě odmítnou vzdát. Omezení obchází vkládáním falešných dat narození, užíváním cizích účtů nebo zařízení, pořízením VPN či přesunem na jiné, méně kontrolované platformy. Ve výše zmíněné Austrálii zákon obchází skoro 75 % dětí ve věku 14–15 let.

„Pro dospívající jsou sociální sítě místem, kde budují vztahy, hledají vlastní identitu a získávají pocit, že někam patří. To je jejich přirozený vývojový úkol. Pokud jim tento prostor vezmeme, aniž bychom jim nabídli jiné možnosti naplnění těchto potřeb, samotný zákaz jejich motivaci používat sociální sítě neodstraní,“ říká Kamila Ryšánková.

To sice neznamená, že je zákon sám o sobě k ničemu – stále omezuje míru, do jaké jsou děti rizikům vystaveny – ale vnitřní prožívání dětí rozhodně nevyřeší.

„Zákaz sociálních sítí sám o sobě není univerzálním řešením, i když existují silné argumenty v jeho prospěch. Každé dítě se vyvíjí svým vlastním tempem a důležitou roli v tom hraje kvalita rodinného prostředí, digitální gramotnost a fakt, zda rodiče nastavili jasné digitální hranice a probírají s dětmi nástrahy online světa,“ doplňuje Kamila Ryšánková. „Nejúčinnější přístup proto kombinuje rozumnou legislativu s rodičovskou odpovědností. Samotný zákaz pravděpodobně problém dlouhodobě nevyřeší.“

Co dělat, když děti porušují zákazy?

Dětem je často úplně jedno, jestli zákaz přišel od vlády nebo od táty. Pokud nerozumí, proč se jim něco bere, často najdou způsob, jak zákaz obejít. Byla by ale chyba vidět to jen jako obyčejnou neposlušnost.

„Pokud rodiče zjistí, že je dítě obchází, měli by se ze všeho nejdřív ptát proč. Tajné používání zakázaných sociálních sítí totiž může být projevem touhy zapadnout do kolektivu, syndromu FOMO nebo strachu, že přijdou o podstatnou část svého sociálního života,“ upozorňuje Kamila Ryšánková. „Rodiče by měli dětem umožnit klidně vysvětlit své důvody a pocity beze strachu z trestu a teprve pak s dítětem pracovat na nalezení řešení a nastavení vhodných hranic. Příliš přísná reakce může vést k tomu, že bude dítě své online aktivity tajit ještě víc.“

7 tipů pro nastavení funkčních digitálních pravidel:

1. Bavte se s dětmi o dění v online světě pravidelně, nejen když se něco pokazí.
2. Zajímejte se, jaké aplikace děti používají, koho na nich sledují, na co se rády dívají a jak se u toho cítí.
3. Vysvětlete dětem, proč by se věková omezení v budoucnu mohla týkat i jich. Dětem pomáhá, když si umí „dospělácká“ pravidla propojit s reálnými riziky.
4. Projděte si s dětmi nastavení soukromí užívaných aplikací. Zaměřte se hlavně na aplikace, kde může dítě veřejně publikovat příspěvky, komentovat a přijímat zprávy.
5. Nastavte jako soukromé všechny účty, u kterých je to možné, nebo aspoň omezte, kdo může děti sledovat.
6. Proberte s dětmi, jaké typy informací by nikdy neměly sdílet veřejně a proč. Kromě osobních údajů nezapomeňte zmínit ani jméno a adresu školy, denní režim či uveřejňování konkrétní polohy.
7. Nastavte jasná pravidla, kolik času můžou děti strávit u displejů a kdy začíná noční režim. S nalezením vhodné digitální rovnováhy vám může pomoct třeba naše digitální dohoda.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Zákaz sociálních sítí může být přínosem, ale výchovu nenahradí

Postupné zavádění zákazů sociálních sítí všude po světě jasně ukazuje, že bezpečí dětí na sociálních sítích už dávno nevnímáme jen jako soukromou rodinnou záležitost. Naopak si uvědomujeme, že zodpovědnost nesou i provozovatelé sociálních sítí.

Žádná aplikace, rodičovská kontrola, pravidlo nebo zákon ale nikdy neodstraní všechna rizika, kterým děti online čelí. Nejdůležitější ochranný faktor nejen v oblasti digitálních technologií je bezpečný vztah mezi dítětem a rodičem. Když se děti nebojí přijít si pro pomoc beze strachu z trestu, rizika užívání internetu jsou automaticky poloviční.

Mohlo by vás zajímat:
🔞 Jsou sociální sítě skutečně zdarma?
🔞 Jak správně nastavit chatovací aplikace pro děti?
🔞 WhatsApp kanály: obyčejná sociální síť, nebo past na děti?

Proč je to ta nejhorší možná varianta? A jak tedy získat Instagram zpátky?

Jak poznám, že mi někdo ukradl Instagram?

Existuje hned několik varovných signálů, že se nám do účtu někdo naboural:

• Nemůžeme se přihlásit. Instagram nám říká, že máme neplatné přihlašovací údaje, ačkoliv jsme je nezměnili.
• Neznámé příspěvky, zprávy nebo profily. Na zdi máme příspěvky, které jsme nevytvořili, a sledujeme lidi nebo entity, o kterých nic nevíme.
• Podezřelé zprávy na různé kontakty. Přátelé si stěžují, že od nás dostali spam nebo podvodné odkazy.
• Upozornění v e-mailu. Instagram nás informuje, že se do našeho účtu někdo přihlašuje, a to z různých míst na světě.

Jak získat zpět ukradený Instagram?

1. Nezdržujte se s nikým, kdo vám nabízí placené služby pro obnovení Instagramu. Je to podvod.
2. Přejděte na Můj Instagram byl napadený (instagram.com/hacked).
3. Vložte své uživatelské jméno, telefonní číslo nebo e-mail. Vkládejte kontaktní údaje, ke kterým máte skutečně přístup.
4. Požádejte o přihlášení pomocí odkazu nebo bezpečnostního kódu zaslaného na e-mail či telefon.
5. Přihlaste se, okamžitě si změňte heslo a nastavte dvoufázové ověření.
6. Odhlaste se na všech přihlášených zařízeních: Profil → Možnosti (v pravém horním rohu) → Centrum účtů → Heslo a zabezpečení → Kde jste přihlášen(a)).
7. Zabezpečte si svůj e-mailový účet. Pokud se někdo dostal do vašeho Instagramu, možná se mu to povedlo i s e-mailem. I tady si změňte heslo a zapněte dvoufázové ověření.

„Proces krádeže instagramového účtu často začíná mimo Instagram,“ vysvětluje náš globální bezpečnostní poradce Jake Moore. „Útočníci cílí na e-mailové adresy navázané na instagramové účty a další platformy, protože přes ně získají přístup k ověřovacím e-mailům a můžou tak měnit hesla k účtu a zachytit veškeré pokusy o obnovení. To ztěžuje a někdy dokonce i znemožňuje navrácení účtu právoplatnému majiteli.“

Proces znovuzískání účtu můžete zahájit i pomocí možnosti „Nepamatujete si heslo?“ na přihlašovací stránce. Tato možnost ale nedá Instagramu vědět, že došlo k narušení bezpečnosti účtu, a pokud už útočník změnil kontaktní údaje, nijak vám nepomůže.

Pokud máte propojený Instagram s Facebookem, můžete využít možnost „Přihlásit se přes Facebook“, která vás pustí do instagramového účtu i bez znalosti hesla. Než to ale uděláte, pečlivě si zabezpečte facebookový účet.

Pořád se nemůžu přihlásit – co teď?

Pokud se vám nepodařilo úspěšně přihlásit přes jednorázový odkaz ani bezpečnostní kód, je čas kontaktovat podporu Instagramu. To obvykle znamená podstoupit ověření identity. Pokud máte přístup k e-mailu nebo telefonu, bude to nejspíš trvat jen pár minut.

V opačném případě budete nejspíš muset poskytnout video selfie, které se ověřuje manuálně a obnovení účtu se tak může protáhnout na hodiny nebo dny.

Pošlete jen jednu žádost a počkejte. Posíláním vícero žádostí z několika zařízení proces neurychlíte, naopak budete vypadat jako bot.

Co dělat, když je instagramový účet zablokovaný?

Hackeři ukradené účty často využívají k rozesílání spamu a podvodných odkazů. Za to je většinou klepnou přes prsty automatizované bezpečnostní kontroly na Instagramu a účet zablokují. Pokud se tak stane, informaci o stavu účtu uvidíte na přihlašovací stránce při pokusu o přihlášení. O odblokování budete muset požádat Instagram.

S nahlášením kradeného účtu můžete pomoct i v případě, že účet není váš. Pokud pozorujete podezřelou aktivitu u někoho, koho sledujete, nebo víte, že ztratil/a přístup ke svému účtu, řekněte to Instagramu. U postiženého profilu klepněte na tři tečky v horním rohu → Nahlásit → Něco ohledně účtu → Vydává se za někoho jiného.

Pozor na podvody s obnovením účtu na Instagramu

Meta nemá žádnou telefonickou podporu, kontaktovat Instagram tedy můžeme jenom skrz Centrum nápovědy a případně si počkat. A právě toho zneužívají podvodníci, kteří reagují okamžitě a slibují zázraky na počkání. To je ale samozřejmě téměř vždy podvod, který se oběti může pořádně prodražit.

Jak poznat podvod s obnovením hacknutého Instagramu?

• Telefonní kontakt. Pokud reklama, komentář nebo profil uvádějí telefonní číslo na podporu Instagramu, je to podvod.
• Okamžitá obnova ukradeného účtu. Získání přístupu i v nejlepším možném případě pár chvil trvá.
• Požadavek na platbu. Obnovení ukradeného účtu je možné jen přes Instagram, tedy Metu, a je zdarma.

Nejlepší prevence je pořádné zabezpečení instagramového účtu

Útočníci se do našeho instagramového účtu nejčastěji dostanou pomocí phishingu. Ten v tomto případě uskutečňují pomocí:

• falešných e-mailů, SMS a zpráv, které vydávají za oficiální komunikaci;
• podvodných webů a domén, které kradou vložené přihlašovací údaje;
• předstíraného nahlašování profilu za porušování autorských práv;
• falešných soutěží, „giveaways“ (rozdávání výrobků zadarmo) apod.

Nejlepší obranou je zdravá skepse, tedy nevěřit všemu, co si přečteme online, neklikat na odkazy v nevyžádaných zprávách nebo e-mailech, a vždy se přihlašovat pouze přes oficiální web nebo aplikaci.

Anti-phishing

Zabraňuje pokusům o získání citlivých informací, jako jsou uživatelská jména a hesla či údaje o kreditních kartách a účtech. Blokuje podvodné webové stránky.

VYZKOUŠET

Neméně důležité je i důkladné zabezpečení Instagramu. Doporučujeme začít pěti následujícími tipy pro nedobytný účet:

1. Vytvořte a nastavte si nové silné heslo nejen na Instagramu, ale všude, kde jste používali to staré. K vygenerování unikátního hesla můžete využít náš generátor nebo správce hesel.
2. Zapněte si dvoufázové ověření, ideálně s potvrzením pomocí aplikace. K SMS se podvodníci můžou dostat.
3. Odhlaste se ze všech zařízení, kde jste přihlášení, a naučte se pravidelně kontrolovat přihlášená zařízení.
4. Ověřte si, že máte pečlivě zabezpečené propojené účty na Facebooku a Threads.
5. Pečlivě kontrolujte e-maily, které vám od Instagramu chodí, zvlášť pokud zmiňují změnu kontaktního e-mailu nebo hesla. Pokud změnu neděláte vy, hned využijte možnosti ji vrátit.

Shrnutí

Pokud vám někdo ukradl Instagram, je nutné jednat rychle. Jděte na instagram.com/hacked, vložte své údaje a požádejte o zaslání bezpečnostního kódu na e-mail nebo na telefonní číslo. Jakmile se přihlásíte, změňte heslo, zabezpečte si nejen Instagram, ale i propojené účty a hlavně e-mail. Pokud se tento proces nepovede, kontaktujte podporu Instagramu.

Nikdy neplaťte nikomu za okamžitou obnovu ukradeného instagramového účtu, protože je to vždy podvod. Účet vám stejně může vrátit jen Instagram, a udělá to bezplatně. Jen si možná trochu počkáte.

Mohlo by vás zajímat:
⚠️ Hacknutý WhatsApp aneb jak získat zpět ukradený účet?
⚠️ Hackeři mi ukradli heslo. Co mám dělat dál?
⚠️ V rytmu podvodů: Jak ochránit účet na Spotify

Problém však nastává ve chvíli, kdy technologie začnou narušovat vztahy, pozornost a každodenní fungování. V posledních letech odborníci stále častěji upozorňují na fenomén označovaný jako digitální závislost, případně problematické používání digitálních technologií. Pokud se týká rodičů malých dětí, nejde jen o jejich vlastní psychickou pohodu, ale může ovlivnit i vývoj dítěte.

Co je digitální závislost neboli netolismus?

Je důležité říct, že samotné používání telefonu ještě neznamená závislost. Mnoho lidí tráví na mobilu několik hodin denně kvůli práci nebo studiu. Rozhodující je spíše to, zda člověk dokáže používání telefonu ovládat a zda mu nezasahuje do důležitých oblastí života.

Častěji než závislost se používá pojem problematické používání chytrého telefonu nebo problematické používání digitálních technologií. Typické projevy zahrnují:

• nutkavou potřebu telefon opakovaně kontrolovat;
• obtížné odložení telefonu i v situacích, kdy bychom se měli věnovat dítěti nebo partnerovi;
• pocit neklidu či podráždění bez telefonu;
• používání mobilu jako hlavního způsobu zvládání stresu nebo nepříjemných emocí;
• zanedbávání vztahů, spánku nebo odpočinku kvůli online aktivitám.

Proč jsou rodiče k závislosti na mobilu tak náchylní?

Rodičovství je jedním z nejnáročnějších životních období. Zejména rodiče malých dětí bývají dlouhodobě unavení, přetížení a často zažívají pocit, že nemají prostor sami pro sebe. Mobilní telefon nabízí něco velmi lákavého: rychlou úlevu.

Stačí několik minut na sociálních sítích, krátké video nebo přečtení zpráv a mozek dostává dávku nových podnětů. Sociální sítě i další aplikace jsou navíc navrženy tak, aby naši pozornost udržely co nejdéle. Využívají princip nepravidelných odměn, takže nikdy přesně nevíme, kdy přijde zajímavý příspěvek, nová zpráva nebo „lajk“. Tento mechanismus aktivuje dopaminový systém odměny podobně jako jiné návykové činnosti.

Dalším faktorem je pracovní dostupnost. Mnoho rodičů je dnes online prakticky nepřetržitě. Hranice mezi prací a rodinným životem se stírají a telefon se stává neustálým společníkem.

Co dělá rodičovská závislost na mobilech s dětmi?

Výzkumy ukazují, že největším problémem není samotný čas strávený na telefonu, ale opakované přerušování kontaktu mezi rodičem a dítětem. V odborné literatuře se objevuje pojem technoference, tedy situace, kdy technologie narušují běžné rodinné interakce.

Malé děti se učí důvěřovat světu především díky tomu, že na jejich signály (pláč, úsměv, ukazování na věc) někdo spolehlivě a včas reaguje. Opakované zpoždění této odezvy kvůli telefonu v dítěti oslabuje pocit, že na mámu nebo tátu se dá spolehnout.

Děti mohou dostávat méně příležitostí k učení jazyka a sdílené pozornosti. Rozhovor, popisování světa, společné sledování téže věci, to všechno je palivo pro vývoj řeči. Děti, které si zvyknou na to, že pozornost rodiče je nutné si „vydobýt“, to často řeší eskalací chování.

Děti se učí především pozorováním. Pokud často vidí, že telefon přerušuje běžnou komunikaci, mohou tento způsob fungování vnímat jako normální součást mezilidských vztahů.

Jak poznat, že jde o závislost na mobilu?

Jeden večer s telefonem u večeře dítě nepoškodí. Jde o dlouhodobý, opakovaný vzorec… podobně jako u jednoho sladkého dortu versus celoživotní stravy.

Za zamyšlení proto stojí například tyto otázky:

1. Beru telefon automaticky pokaždé, když mám několik volných sekund?
2. Kontroluji mobil i během hry s dítětem?
3. Stává se mi, že dítě musí několikrát opakovat otázku, protože jsem na telefonu?
4. Mám problém telefon odložit během společného jídla?
5. Cítím neklid, když mobil není poblíž?

Pokud si rodič odpoví kladně na více otázek, znamená to, že technologie v rodinném životě pravděpodobně začaly zabírat víc prostoru, než je prospěšné.

Co s tím mohou rodiče dělat?

Namísto zahlcujícího apelu v podobě „úplně odložte telefon“ doporučuji rodičům konkrétní a realistické kroky. Nejdřív je dobré se zamyslet nad tím, k čemu u nás telefony slouží: pracovní nástroj, únik z reality, odpočinek, zábava?

Pak zkuste zavést následující doporučení:

• Vytvořte zóny a chvíle bez telefonu. Osvědčuje se jasně vymezit několik pravidelných situací: jídlo, koupání, čtení pohádky, prvních dvacet minut po vyzvednutí ze školky, kdy telefon zůstává mimo dosah, ideálně v jiné místnosti.
• Vypněte notifikace, které nejsou skutečně naléhavé. Většinu rozptýlení způsobuje zvukový či vizuální podnět. Omezení notifikací sníží počet impulzů, kterým je nutné odolávat.
• Pojmenujte to dítěti nahlas. I malé dítě zvládne větu typu: „Teď si potřebuji chvilku psát s babičkou, pak jsem celý tvůj.“ Transparentnost učí dítě, že přerušení má důvod a konec, což je jiná zkušenost než tiché mizení pozornosti.
• Dopřejte si odpočinek i jinak. Telefon často nahrazuje chvíli klidu. Pokud je to možné, hledejte i jiné způsoby regenerace: krátkou procházku, rozhovor s partnerem, knihu nebo několik minut vědomého odpočinku.
• Domluvte se v páru. Technoference bývá zdrojem konfliktů i mezi rodiči navzájem. Společně nastavená pravidla (večeře bez telefonů pro oba) fungují lépe než jednostranné apely.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Závěrem

Digitální technologie samy o sobě nejsou nepřítelem. Umožňují rodičům pracovat na dálku, být v kontaktu s blízkými nebo získávat informace. Problém nevzniká kvůli samotnému telefonu, ale tehdy, když začne nahrazovat skutečné vztahy. Dítě si nebude pamatovat, kolik času rodič strávil na mobilu. Bude si ale pamatovat, zda mělo pocit, že je viděné, slyšené a důležité.

Mohlo by vás zajímat:
📱 Zákaz mobilů versus naprostá volnost. Jak dětem nastavit hranice?
📱 Telefon za odměnu? Zaděláváte dětem na závislost
📱 Co je brainrot? Praktický průvodce pro znepokojené rodiče

„Bloatware je sám o sobě sice víceméně neškodný, ale i tak může představovat bezpečnostní riziko. Navíc má negativní vliv na výkon, baterii a celkovou funkčnost našich zařízení,“ vysvětluje náš globální bezpečnostní poradce Jake Moore.

Co přesně je bloatware?

Bloatware je software, který najdeme předinstalovaný na nových či repasovaných zařízeních, a to buď výrobcem nebo distributorem. Většinou jde o programy/aplikace s funkcí kalendáře, „čističe“ apod., tedy o takové, které duplikují funkce operačního systému nebo jeho aplikací a jsou tím pádem zbytečné.

Cílem těchto programů/aplikací je nalákat uživatele k jejich koupi nebo předplacení. Výrobci a distributoři je do zařízení instalují ze dvou hlavních důvodů:

• od výrobců programů a aplikací dostávají provize za každé zařízení, na které jejich produkt umístí;
• snaží se uživatele uzamknout ve vlastním ekosystému, což zvyšuje šanci, že v něm uživatelé zůstanou i potom, co si pořídí nové zařízení.

Jaké typy bloatwaru rozlišujeme?

Pamětníci dob telefonních modemů si patrně dobře pamatují všechna ta pestrobarevná okna zkušebních verzí předinstalovaných programů, která na ně vyskákala, když poprvé zapnuli nově zakoupený osobní počítač. Dnes je situace přece jen trochu lepší, ale bloatware stále existuje. A to hned v několika formách.

• Trialware neboli zkušební verze zdarma. Tato forma byla efektivní prodejní metodou v dobách hůře dostupného, drahého internetu, protože pomáhala software rychle rozšířit mezi velké množství lidí s relativně nízkými náklady. Dnes už není tak oblíbená.
• OEM aplikace neboli aplikace prodávané pod značkou jiného výrobce. Ty uživatele tlačí do používání přednastavených aplikací místo vybírání a instalace vlastních. To je například důvod, proč mají zařízení s operačním systémem Android např. dva kalendáře (jeden od Androidu (Google), druhý od výrobce telefonu). I když si nainstalujeme vlastní, původních se často nezbavíme.
• Aplikace operátora. Tento bloatware najdeme především v telefonech prodávaných telefonními operátory a většinou má podobu aplikace pro správu účtu. Hlavně ale fungují jako reklamní a prodejní nástroje pro nové nabídky a tarify.
• Adware neboli reklamní software. Na první pohled bezplatné aplikace, které na sebe vydělávají tím, že nám zobrazují reklamy (např. hry), a často odesílají naše data (detaily o zařízení, chování na internetu, osobní informace apod.) inzerentům.
• Potenciálně nechtěné aplikace/programy (PUA). Tento software nejčastěji najdeme jako bonus v balíčku s bezplatnými programy a aplikacemi, jako jsou čtečky souborů, programy ke konverzi formátů nebo multimediální přehrávače. Obvykle mají formu nástrojů pro optimalizaci systému, doplňků a rozšíření do prohlížeče či dalších „pomocníčků“. Můžou ale obsahovat malware v podobě adwaru, spywaru nebo scarewaru.

Čím je bloatware nebezpečný?

Když odmyslíme výše popsaná rizika spojená s adwarem a PUA, nepředstavuje pro nás bloatware žádnou zásadní hrozbu. Na rozdíl od malwaru totiž není přímo naprogramovaný ke krádežím dat nebo narušování funkce našich zařízení. To ale neznamená, že nám nemůže pořádně znepříjemnit život.

Přítomnost bloatwaru v zařízení obvykle prozradí:

• zhoršená výdrž baterie, zahlcená paměť a nízký výkon zařízení;
• obtěžující notifikace, ve kterých se může ztratit skutečně škodlivá aktivita;
• nevyhovující nastavení výchozích aplikací (např. e-mail nebo prohlížeč);
• zranitelnosti a bezpečnostní rizika vzniklá nedostatečnými aktualizacemi a záplatováním bloatwaru (viz Lenovo a Superfish).

Obecně platí, že čím kvalitnější a prověřenější výrobce/distributor zařízení, tím nižší je pravděpodobnost, že nás předinstalované aplikace poškodí. Víceméně anonymní tržiště a podezřele levná elektronika vždy znamená bezpečnostní riziko, které je dobré si dopředu pořádně rozmyslet.

Jak rozeznám zbytečné aplikace od malwaru?

Tak tohle je naštěstí lehké. Bloatware od malwaru jednoduše poznáte pomocí následujících čtyř kroků:

1. Je možné podezřelý program/aplikaci snadno odinstalovat? Je to nejspíš jen bloatware.
2. Je program/aplikace označená jako systémová a nejde tedy odinstalovat? Je to nejspíš jen bloatware a aplikaci/program by mělo jít vypnout.
3. Objeví se/aktivuje se program/aplikace po restartu zařízení znovu? Pozor, může jít o PUA nebo o malware.
4. Požaduje program/aplikace platbu, zobrazuje vyskakovací okna a má vysokou spotřebu dat, aniž by plnila nějakou funkci nebo poskytovala službu? Pozor, může jít o PUA nebo o malware.

Důležitá je i pravidelná kontrola zařízení komplexním bezpečnostním programem, který umí odhalit a zneškodnit malware. Vyhněte se ale různým bezplatným „čističům“, protože právě ty jsou často zdrojem adwaru nebo malwaru.

Jak odstraním bloatware?

Odstranění bloatwaru naštěstí není vůbec těžké, a to hlavně díky evropskému aktu o digitálních trzích (2024). Ten velkým společnostem ukládá povinnost poskytovat zákazníkům možnost vybrat si a nastavit vlastní aplikace, a dále umožňovat hladký chod těchto programů/aplikací v rámci operačního systému zařízení.

• Jak odstranit bloatware na Androidu? Nastavení -> Aplikace -> Správa aplikací. Některé OEM aplikace nelze odinstalovat, ale většinou je možné je deaktivovat.
• Jak odstranit bloatware na Windows? Klikněte na Start (Windows klávesu) -> Nastavení -> Aplikace -> Nainstalované aplikace. Pro odinstalování aplikace stačí kliknout na tři tečky na pravé straně a vybrat relevantní možnost.
• Jak odstranit bloatware na iOS/MacOS? Tady je situace trochu jiná, protože produkty Apple mají uzavřený ekosystém, ale doporučujeme odstranit aplikace spojené se zařízeními, která nevyužíváte (např. Apple Watch apod.).

„Je dobré naučit se pravidelně kontrolovat, jaké aplikace máme nainstalované, a průběžně odstraňovat a vypínat nepoužívané. Oproti tomu používané aplikace bychom měli pravidelně aktualizovat, a hlavně u mobilů si dávat pozor na nelogická oprávnění, zvlášť pokud zahrnují polohu, kontakty, kameru a mikrofon,“ shrnuje Jake Moore.

Podtrženo, sečteno…

Bloatware je nepříjemnost s tradicí sahající až k prvním osobním počítačům, ale většinou je spíš nepříjemný než vyloženě nebezpečný. Obvykle se nám snaží jen něco prodat.

Některé typy bloatwaru ale můžou způsobit zranitelnosti v systému. Pozornost bychom měli věnovat i tzv. potenciálně nechtěným aplikacím, které často otevírají dveře adwaru a dalším typům malwaru.

„Úklid“ nově zakoupeného zařízení v podobě odinstalace zbytečných aplikací je sice obtěžující, ale většinou netrvá déle než dvacet minut a do budoucna nám šetří nejen baterii a paměť, ale i frustraci z případné ztráty dat či soukromí.

Mohlo by vás zajímat:
⚙️ Malware může napadnout i iPhone. Jak jej odstranit?
⚙️ 5 tipů, jak poznat malware a odstranit ho z počítače
⚙️ Jak se nenechat převálcovat trojským koněm?

Jak se tomuto problému podle dětské psycholožky Kamily Ryšánkové co nejlépe postavit?

„Máme to zakázat, nebo to radši neřešit?“

To je jedna z prvních otázek, kterou si rodiče pokládají, když se snaží zorientovat v tom, jak přistupovat k digitálním technologiím a internetu u svých dětí.

Jako dětský psycholog ale vnímám, že tahle otázka je postavená trochu jinak, než by měla být. Nejde o volbu mezi zákazem mobilů a ignorováním problémů, ale o to, jak dítě provést světem technologií tak, aby se v něm dokázalo bezpečně pohybovat.

Technologie a internet nejsou ani dobré, ani špatné. Jsou jen dalším prostředím, ve kterém se pohybujeme. A stejně jako učíme děti přecházet silnici, hospodařit s penězi nebo budovat vztahy, potřebují se učit fungovat i v digitálním světě.

Když jsou hranice nastavené příliš přísně

Někteří rodiče se snaží dítě před internetem a technologiemi co nejvíce chránit. I u dospívajících dětí uplatňují zákaz sociálních sítí, velmi striktně omezují čas na minimum nebo kontrolují každou aktivitu.

Na první pohled to může vypadat bezpečně. Dítě je v pohodě, nepřijde do kontaktu s riziky. V praxi ale často vznikají jiné problémy:

• Dítě se neučí pracovat s realitou online světa. Jakmile se k internetu dostane (a to se dříve či později téměř vždy stane), chybí mu zkušenost i základní dovednosti. Nedokáže rozpoznat manipulaci, neví, jak reagovat na nevhodný obsah, a často nemá vybudovanou vnitřní seberegulaci.
• Dalším častým důsledkem je paradoxní efekt zakázaného ovoce. Děti si hledají cesty, jak pravidla obejít, takže přichází s tajnými účty („finsta“), anonymními profily, či používáním zařízení u kamarádů. A to už je bez jakékoliv podpory dospělého.
• Z psychologického hlediska je ale nejdůležitější dopad na vztahy s rodiči: dítě může vnímat internet jako „zakázané území“, o kterém se s rodiči nemluví. A tím se uzavírá prostor pro důvěru.

Když hranice nejsou vůbec

Na opačné straně stojí domácnosti, kde dítě dostane telefon nebo tablet bez jasných pravidel. Rodiče pracují s argumenty typu: „Vždyť si to hlídá samo.“ nebo „Všichni to tak mají.“ či „Hlavně ať mám klid.“

Tento přístup často nevychází z lhostejnosti, ale z únavy, nedostatku informací nebo snahy vyhnout se konfliktům.

Jenže dítě bez nastavených hranic je zahlcené. Mozek dítěte, zejména v mladším školním věku, ještě neumí dobře regulovat impulzy. Proto bez struktury snadno sklouzne k nadměrnému používání nebo potřebě rychlého střídání podnětů.

To se potom může projevit jako:

• problémy se spánkem,
• zhoršená koncentrace,
• podrážděnost po vypnutí zařízení,
• únik do online světa při stresu,
• oslabení reálných sociálních kontaktů.

Co se děje v obou extrémech?

Ať už je výchova příliš přísná nebo příliš volná, výsledek bývá podobný… Dítěti se velmi těžce řídí jeho vlastním vnitřním kompasem. Buď se bojí, ale tajně překračuje pravidla, nebo se ztrácí v nadbytku možností bez vedení.

V obou případech chybí to nejdůležitější, a to je postupné učení se odpovědnosti.

K nastavení zdravých hranic nejlépe funguje vedení

Vedení znamená kombinaci zdravých hranic a zároveň vysvětlení, dialogu a postupného uvolňování odpovědnosti s věkem dítěte. Jinou digitální hygienu bude mít 7leté dítě a jinou zase 13leté, kde už chceme, aby se odpovědnost více přenášela na něj, protože se časem začne samo pohybovat v online světě.

Co je třeba k nastavení hranic?

• Nastavení jasných pravidel (čas, obsah, místa používání);
• pravidla vysvětlovat a domlouvat se na nich společně, nejen diktovat;
• být konzistentní;
• zajímat se o to, co dítě online dělá;
• učit dítě kriticky přemýšlet o obsahu;
• mluvit o rizicích otevřeně, aby dítě vědělo, s čím se může setkat online.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Důležité je, aby dítě nevnímalo internet jako zakázaný prostor nebo „zónu bez pravidel“, ale jako prostředí, kde platí podobné principy jako v reálném světě.

Někdy pomůže přirovnat internet k městu – jsou tam místa, kde se cítíme bezpečně, líbí se nám tam a rádi se tam vracíme. Také jsou tam ale místa, kde vidíme věci, které se nám nelíbí nebo se necítíme uvolněně.

Osvojení vlastních způsobů regulace v online světě probíhá ve společném prostoru mezi rodičem a dítětem, a to pomocí rozhovoru, zájmu o dítě a jasné struktury. Rodič, který se zajímá, co dítě na internetu zažívá, vytváří bezpečí, ve kterém se dítě učí dělat chyby bez toho, aby na ně bylo samo.

Shrnutí

Příliš přísná i příliš benevolentní výchova mají stejný problém: dítě se neučí samostatně a bezpečně fungovat v digitálním světě. Cílem rodičů není internet omezit ani ho nechat bez hranic, ale vychovat dítě, které mu rozumí, umí se v něm pohybovat a dokáže se rozhodovat.

A to je dovednost, která je dnes stejně důležitá jako čtení nebo psaní.

Mohlo by vás zajímat:
🌞 Digitální hygiena: 6 pravidel, která byste měli dětem zavést
🌞 Jak správně nastavit chatovací aplikace pro děti?
🌞 Jak dostat děti od obrazovek?

Proč nám útočníci vůbec chtějí krást WhatsApp?

Důvod je jednoduchý: uživatelská data. Aplikace WhatsApp má na celém světě přes 2 miliardy uživatelů, kteří si v šifrovaných zprávách denně vyměňují citlivé informace. Každý napadený účet navíc znamená přístup ke spoustě nových kontaktů a potenciálních obětí.

„Šifrované komunikační aplikace jako WhatsApp kyberútočníky lákají, protože skrývají důvěrné konverzace, které jsou zvlášť cenné, pokud je účastníkem chatu novinář, aktivista či politik,“ vysvětluje náš bezpečnostní expert Ondrej Kubovič. „Většina útoků probíhá pomocí sociálního inženýrství, krádeže přihlašovacích údajů nebo narušení bezpečnosti zařízení.“

Pro útočníky je dále zajímavý i fakt, že některé aplikace pro vícefázové ověření (např. Microsoft) umožňují zasílání ověřovacích kódů do WhatsAppu místo do SMS. Hacknutý WhatsApp jim v takovém případě otevře dveře do našich dalších účtů.

8 metod, kterými se útočníci nabourávají do WhatsAppu

Tiché propojení se zařízením (GhostPairing)

Od známého kontaktu vám přijde nevinná zpráva, např. „Hele, co jsem vyhrabal/a za fotku!“ Přiložený odkaz vede na „facebookovou“ stránku, která po vás chce ověřit identitu pomocí telefonního čísla. WhatsApp vás pak požádá o potvrzení párovacího kódu a když to uděláte, útočník získá přístup k vašim konverzacím ve svém prohlížeči.

WhatsApp phishing

Podvody na WhatsApp vám patrně nemusíme sáhodlouze představovat. Útočníci se vydávají za důvěryhodné kontakty nebo organizace (často už dříve ukradené účty) a snaží se, abyste buď klikli na odkaz nebo pod záminkou urgentní situace poslali rodinnému příslušníkovi peníze.

Podvody s hlasováním a anketami

Tento poměrně nový typ WhatsApp podvodu si útočníci velmi oblíbili. Jako u GhostPairingu vám přijde zcela nevinná zpráva, např. „Moje neteř soutěží o kolo, můžeš pro ni hlasovat?“ Samozřejmě nechybí odkaz, který vede na falešnou hlasovací stránku, která chce telefonní číslo a následně ověřovací kód.

Duplikace SIM karty

U této metody se sociální inženýři zaměřují na vašeho telefonního operátora, ze kterého zkusí vymámit novou SIM kartu se stejným číslem, např. pod záminkou ztráty nebo krádeže. S tou pak získají přístup nejen k WhatsAppu, ale i k SMS, a tím i k ověřovacím kódům.

Malware a spyware

Infostealery fungují na mobilech stejně dobře jako v počítačích. Jejich instalaci usnadňuje jailbreak iPhonu nebo rootování Androidu, stahování aplikací z neověřených zdrojů nebo otevření podezřelého odkazu. Některé zvlášť levné nebo repasované přístroje můžou mít malware už předinstalovaný.

Falešný WhatsApp Web

Tento podvod probíhá přesně tak, jak zní nadpis. Naskenujete QR kód na stránce, která se oficiálně jen tváří, a propojíte útočníky se svým telefonem. Ti pak vidí všechno, co se ve vašich chatech děje.

Přesměrovávání hovorů

Útočníci se vydávají za mobilního operátora a během telefonního hovoru se vás snaží přesvědčit, že došlo k pokusu o narušení bezpečnosti. Nadiktují vám specifický kód, jehož zadáním přesměrujete hovory na číslo, které si zvolili. To je mimo jiné problém hlavně ve chvíli, kdy máte nastavený druhý faktor v podobě telefonního hovoru.

Zranitelnosti WhatsAppu

Ani WhatsAppu se nevyhýbají hrozby zneužívající zranitelností aplikace jako takové. Meta je většinou vždy rychle záplatuje, takže uživatelům stačí jen pravidelně aktualizovat software svého zařízení, ale je to dobrá připomínka faktu, že ani WhatsApp není neprůstřelný.

Jak poznat hacknutý WhatsApp?

Varovné signály napadeného WhatsAppu naštěstí nejsou nijak nenápadné. Stačí si jen všímat, jak se aplikace chová. Takže na co si dávat pozor?

1. Neznámá propojená zařízení. V seznamu propojených zařízení se objevují počítače a tablety, se kterými jste aplikaci nikdy nepropojili.
2. Nečekaná odhlášení. Pokud vás aplikace neustále odhlašuje, je něco špatně.
3. Podivné zprávy. Odpovědi na zprávy, které jste neodeslali, od známých i neznámých kontaktů, obvykle značí, že v účtu probíhá podezřelá aktivita.
4. Změny na profilu. Vaše fotka, status a další údaje se mění bez vašeho vědomí a zásahu.
5. Přidávání do nových skupinových chatů. Pokud jste najednou součástí skupiny, kterou neznáte a nepamatujete si, že jste se do ní přidali, je to problém.
6. Náhodné ověřovací kódy. Nevyžádané ověřovací kódy většinou značí, že se někdo snaží dostat i do dalších účtů.

Jak získat zpátky hacknutý WhatsApp účet?

Nejprve je potřeba si připustit, že možná došlo k narušení bezpečnosti celého zařízení. Než tedy začnete s obnovou účtu, zkontrolujte si, že máte aktualizovaný operační systém i ostatní aplikace a zvažte malwarovou kontrolu v rámci komplexního bezpečnostního řešení.

Při samotném řešení napadeného WhatsApp účtu máte dvě možnosti:

• Pokud máte stále přístup ke svému účtu, otevřete Nastavení -> Propojená zařízení a odhlaste všechna propojená zařízení. Pak si hned nastavte dvoufázové ověření s PINem a e-mailem.
• Pokud nemáte přístup ke svému účtu, aplikaci přeinstalujte a přihlaste se svým telefonním číslem. Obdržíte 6místný kód, který by měl útočníka takříkajíc vykopnout. Zkontrolujte propojená zařízení a nastavte si dvoufázové ověření.

Pozor, samotné smazání aplikace vám nepomůže se hackerů zbavit. Účet pořád můžou využívat přes propojená zařízení. I v případě, že aplikaci už dál nechcete používat, účet raději nejprve obnovte a zabezpečte.

Co dělat, pokud útočník zapnul dvoufázové ověření?

Někteří útočníci si ukradený účet pojistí tak, že bezpečnostní opatření WhatsAppu obrátí proti vám. Pokud nemáte PIN a nezadávali jste e-mail, počkejte 7 dní, při zadávání PINu vyberte Zapomněl/a jste PIN? a resetujte účet. Po zadání ověřovacího kódu z SMS si okamžitě nastavte vlastní dvoufázové ověření včetně e-mailu.

Co dělat, pokud mi útočník ukradl i telefonní číslo?

V případě, že se útočníkům povedlo získat přístup k vaší SIM kartě, je nutné zavolat operátorovi, požádat o novou SIM kartu a zablokování všech ostatních. Jakmile máte k dispozici novou SIM kartu, znovu si aktivujte WhatsApp podle návodu výše. Nezapomeňte ihned nastavit všechna bezpečnostní opatření.

Jak předejít hacknutému WhatsApp účtu?

Obnovením přístupu k WhatsApp účtu to ale nekončí. Teď je potřeba postarat se o to, abyste podobnou anabází nemuseli procházet v budoucnu znovu. Dobrá zpráva je, že všechny naše tipy dohromady nezaberou víc než 10 minut.

10 tipů pro zvýšení bezpečnosti WhatsApp účtu:

1. Varujte své kontakty. Pokud se vám do WhatsAppu někdo dostal, téměř určitě rozesílal zprávy na všechny strany. Dejte svým kontaktům vědět, co se stalo. Blízkým přátelům a rodině zavolejte, pro všechny ostatní si nastavte nový status, který je zpraví o situaci.
2. Zkontrolujte si zálohy na cloudu. Kdokoliv získal přístup k vašemu WhatsAppu, možná získal přístup i k zálohovaným konverzacím na cloudu. Přihlaste se do Google Drive nebo iCloudu, změňte heslo a zkontrolujte nedávnou aktivitu.
3. Resetujte hesla ke všem účtům, které využívají WhatsApp k vícefázovému ověření. Pokud byla narušená bezpečnost WhatsAppu, byla automaticky narušená i bezpečnost propojených účtů. Změňte hesla a upravte nastavení vícefázového ověření na jinou metodu.
4. Zkontrolujte si bezpečnostní nastavení WhatsAppu. V Nastavení -> Účet si zapněte dvoufázové ověření s PINem a e-mailem pro obnovení, vytvořte si přístupové klíče pro přihlašování pomocí biometrického ověřování a aktivujte si upozornění na zabezpečení.
5. Zapněte rozšířenou ochranu soukromí v chatu. Tato možnost ostatním stranám zabrání exportovat chat nebo automaticky ukládat média do galerie. Je nutné nastavit ji pro každý chat zvlášť.
6. Vždycky si pečlivě zkontrolujte, že jste na oficiálním WhatsApp Web a skenujete správný QR kód. Z bezpečnostních důvodů doporučujeme nepoužívat WhatsApp Web na sdílených počítačích.
7. Naučte se pravidelně kontrolovat propojená zařízení. Je to ten nejrychlejší způsob, jak odhalit narušení bezpečnosti WhatsAppu, a udělat si z něj zvyk vám do budoucna ušetří spoustu trápení.
8. Pořiďte si komplexní bezpečnostní řešení s ochranou proti phishingu. To vás ochrání před škodlivými odkazy ve zprávách od hacknutých kontaktů i před infostealery a dalším malwarem.
9. Nikdy s nikým nesdílejte ověřovací kódy. Ověřovací kódy existují jen k ověření vaší identity, nikdo jiný je nepotřebuje. Pokud je po vás chce, vždycky předpokládejte, že jde o hacknutý účet a údajnému původci zprávy raději zatelefonujte.
10. Aspoň jednou týdně pravidelně vypínejte svůj telefon, a to nejméně na 10 minut. Tím odstraníte škodlivé soubory, které se můžou schovávat v jeho volatilní paměti, a jako bonus si na chvíli odpočinete od rozsvícené obrazovky.

Shrnutí

WhatsApp je pro 89 % z nás nedílnou součástí každodenní komunikace, díky čemuž se v našich chatech hromadí citlivé informace. Je ale jen tak bezpečný, jak jeho uživatelé chtějí, aby byl. Jinými slovy, pokud nevyužíváme všech dostupných možností k zabezpečení aplikace, může se snadno stát, že nám někdo účet takříkajíc vyfoukne.

„Pro každodenní uživatele platí pořád stejné zásady. Udržujte dobrou digitální hygienu, používejte kvalitní bezpečnostní řešení a dávejte si pozor, koho pouštíte do svého zařízení,“ shrnuje Ondrej Kubovič. „Šifrování je mocný nástroj k zajištění naší bezpečnosti, ale není všespásné. Ve chvíli, kdy dojde k narušení bezpečnosti zařízení, je obsah naší komunikace v rukou útočníka, ať už je šifrovaná nebo není.“

Jinými slovy, dvakrát měřte, jednou klikejte. A při posílání citlivých informací a otevírání odkazů to platí dvojnásob.

Mohlo by vás zajímat:
💬 5 častých podvodů na WhatsAppu: Jak může vypadat chat s podvodníkem?
💬 Hackeři mi ukradli heslo. Co mám dělat dál?
💬 Jak získat zpět ukradený účet na sociálních sítích?