Jinými slovy, přeskočíme, co digitální svět je, a rovnou uvažujeme, co pro nás znamená. Je to místo, kde řešíme běžné životní potřeby (jako nakupování nebo bankovnictví) i kam se chodíme socializovat (sociální sítě) a bavit (streaming).

Zkrátka a dobře, je to místo, kde žije naše digitální „já“.

Co tvoří náš digitální svět?

O tom, že je Česká republika digitálním technologiím víc než nakloněná, nemůže být pochyb. Podle ČSÚ internet využívá 90 % domácností. A překvapivě nejde jen o prázdné „poflakování“, naše digitální dovednosti jsou totiž nad průměrem EU.

Takže, co na internetu doopravdy děláme?

Neustále v kontaktu, neustále propojení

Jednou z našich nejoblíbenějších činností na internetu je kontakt s ostatními, a to jak pomocí zpráv a e-mailů, tak pomocí komunikačních platforem. Z těch v ČR podle našeho průzkumu vede WhatsApp (89 %) a Facebook Messenger (78 %), ale u mladších generací (18–30 let) si našly oblibu i Snapchat (24 %) a Discord (21 %).

WhatsApp přitom nepoužíváme jen ke komunikaci s lidmi, které známe. Roste i obliba tzv. kanálů, které sleduje více než čtvrtina dotázaných (29 %) ve věku 18 až 30 let, a WhatsApp díky nim víc a víc připomíná sociální síť než klasického „kecálka“.

Do banky většinou už jen z pohovky

Druhou nejčastější činností na internetu v ČR je využívání internetového nebo mobilního bankovnictví. To je pozoruhodné především v tom, že je oblíbené napříč všemi relevantními věkovými kategoriemi. Možnosti nemuset za důchodem do banky nebo na poštu využívá například i 40,3 % českých seniorů.

S tím se pojí i využívání portálů veřejné správy, které umožňují přístup pomocí bankovní identity, a Portálu občana, ve kterém je registrovaných už 1,7 milionu z nás.

Obchodní domy do ruky

Perfektní přehled o celém sortimentu, několik možností doručení a snadné vrácení udělaly z nákupů na internetu první volbu hlavně pro mladší generace. Podle našeho průzkumu na internetu vůbec nenakupuje jen 3 % dotazovaných a většina online nákupů je uskutečněná z mobilů. To znamená kdykoliv, kdekoliv a často za běhu.

Sociální sítě jako digitální životní kroniky

Sociální sítě jsou často to první, co si většina z nás pod pojmem „digitální svět“ představí, takže není divu, že podle AMI Digital Index 2025 na nich trávíme v průměru 143 minut denně. Z platforem podle DataReportal s přehledem stále vedou Facebook (88 %) a Instagram (52 %).

Proč jsme na nich tak rádi?

1. Slouží jako zdroj informací o dění doma i ve světě.
2. Udržují nás v kontaktu s rodinou, přáteli i starými známými.
3. Poskytují nám prakticky nekonečné množství zábavy díky doporučeným příspěvkům a algoritmům, které se aktivně učí, co se nám líbí.
4. Dávají nám možnost prezentovat se přesně tak, jak chceme.

Sociální sítě ale nevyužíváme jen pro sebe, často na nich sdílíme i svou rodinu, především děti. A ne vždycky se jich ptáme na svolení.

Koketování s umělou inteligencí

Zatímco bankovnictví bylo případem poměrně rovnoměrné oblíbenosti napříč generacemi, s chatboty využívajícími generativní umělou inteligenci je to přesně naopak. Největší oblibě (78 %) se totiž těší u lidí ve věku 16 až 24 let.

Co se týče platforem samotných, podle statistik z roku 2025 saháme hlavně po ChatGPT (56 %), ale baví nás i Gemini (27 %) a Copilot (22 %). Obecně chatboty hojně využíváme jako alternativu klasického vyhledávání, ale především školáci je oceňují i jako pomocníky při studiu, kamarády a někdy i partnery.

Jak svůj digitální svět chráníme?

I když náš osobní koutek digitálního světa možná nevypadá přesně tak, jak ho popisují statistiky, čas, který na internetu trávíme, se přímo propisuje do šíře digitální stopy, která po nás zůstává. A ta je velmi snadno zneužitelná hackery i podvodníky.

Přesto ale na zabezpečení dat obecně trochu „pečeme“. A co přesně tím myslíme?

• WhatsApp je oblíbeným prostředkem pro šíření phishingu, ale bezpečnostní software, který umí podezřelé odkazy včas zachytit a zablokovat, využívá jen 50 % z nás.
• Na e-shopech nakupujeme víc než v kamenných obchodech, ale téměř třetina z nás má na všech stejné heslo a další třetina si ho pamatuje z hlavy.
• U počítače sedíme pořád, mobilní telefon prakticky nedáme z ruky, a přesto 13 % z nás neví, jestli má na svých zařízeních nainstalovaný vůbec nějaký bezpečnostní software.

Pravda je taková, že moderní doba je rychlá a informační zahlcení občas zažívá každý z nás. Není tedy divu, že i ti nejsvědomitější si život občas usnadní recyklací hesla nebo přeskočením nastavení vícefaktorového ověření, a to zvlášť v případě účtů, které nepovažují za důležité.

Zanedbávání základních bezpečnostních pravidel má ale svoje důsledky. Internet je síť, která nás všechny propojuje, a co dělá jeden ostatní ovlivňuje víc, než si myslíme. Pokud třeba klikneme na phishingový odkaz, dáváme útočníkům vědět, že jejich taktika funguje, což může vést k nové vlně početnějších útoků a dalším nepříjemnostem pro všechny z nás.

Co můžeme udělat pro bezpečnější digitální svět?

Odpověď je jednoduchá: chránit sami sebe. Když využíváme komplexní bezpečnostní řešení, které nás brání před viry, malwarem i krádežemi dat a financí, doplňujeme si kybernetický vitamín C. Ten zvyšuje obranyschopnost našich zařízení a tím i celé sítě, do které jsme zapojení.

Čím méně zařízení se totiž útočníkům podaří infikovat, tím méně se malware šíří a nám se zároveň snižuje šance, že nás nějaký internetový bacil skutečně potrápí.

Závěr

Náš digitální svět ten skutečný nejen doplňuje, ale hlavně zrcadlí. Aplikace, nástroje a zařízení, které využíváme, nám především usnadňují činnosti, které bychom dělali i bez nich. To ale znamená, že se na internetu odehrává velká část našeho života, a jakékoliv narušení kyberbezpečnosti může mít velmi reálné důsledky.

Proto je na místě využívat komplexní bezpečnostní řešení, které chrání naše zařízení, data a finance, a tím i náš společný digitální svět.

Mohlo by vás zajímat:
🌐 Algoritmy tvoří naše digitální světy. Jak je ovládnout?
🌐 Češi v digitálním světě: Mýty a fakta o digitální závislosti
🌐 Proč je dobré přemýšlet o našem digitálním dědictví

Co je digitální identita?

Digitální identita je soubor jedinečných informací, které na internetu zanecháváme. Obsahuje například informace o našich zařízeních, vyhledáváních a navštěvovaných stránkách. Zahrnuje také obsah, který uveřejňujeme na sociálních sítích.

GDPR sice značně omezuje, kdo může požadovat, uchovávat a sdílet naše informace, ale ani data zbavená konkrétních identifikačních údajů nejsou bezcenná. Dobrým příkladem využitelnosti takových informací jsou personalizované reklamy.

Máte rádi asijskou kuchyni? A hledáte si často restaurace s rozvozem? Pak máte mnohem větší šanci, že na vás „vyskočí“ lákavá fotografie sushi s logem donáškové služby. A objednavatel reklamy má zase větší šanci, že na ni kliknete a sushi si necháte dovézt.

Ochraňte svou digitální identitu

Vaše data mají na dark webu vysokou cenu.
ESET vám je pomáhá chránit.

ZJISTIT VÍCE

Sociální sítě a reklama k sobě patří

Ne každému vadí, že je jejich počítač nebo telefon „odposlouchává“. Někteří z nás dokonce preferují, aby reklamy, které se nám zobrazují výměnou za bezplatné používání platformy, byly takříkajíc šité na míru, tedy nabízely nám produkty, které nás zajímají.

Jenomže reklamou to bohužel často nekončí. Co na internetu vidí legitimní společnosti, to tam totiž vidí i kyberzločinci. A ty zajímá nejen to, co jim data říkají, ale i to, co si o nás na jejich základě domyslí. Právě to jim totiž pomáhá zdokonalovat techniky sociálního inženýrství, které pak využívají k phishingu, vydírání nebo názorové manipulaci.

Sharenting jako začátek digitální stopy

Ne každá digitální stopa vede přímo k nám. Sdílení fotek dětí na sociálních sítích je toho dobrým příkladem. Pokud se například chlubíme momentkami čerstvých miminek se jménem a datem narození v popisku, vytváříme jejich digitální stopu ještě dřív, než se samy naučí chodit.

V případě, že máme na Instagramu celé jméno, zapnutou polohu, nebo v uveřejněné fotografii zůstala uložená metadata s informacemi o času a místu jejího pořízení, sdílí náš uzlíček štěstí nevědomky informace, které většina z nás do registračního formuláře vyplní jen, pokud bezpodmínečně musí.

Jak chránit data, když bezpečná hesla nestačí?

V případech jako tyto je zásadní hlavně prevence. A ta začíná u nás.

3 pravidla pro používání sociálních sítí:

1. Uveřejněte jen to, co může vidět skutečně kdokoliv. Online = široká veřejnost. Vždycky.
2. Pokud chcete soukromí, neuveřejňujte nic. Data, která neexistují, nejde zneužít.
3. Zabezpečte své sociální sítě. Silné heslo, vícefázové ověření… Využijte všechno, co vám daná platforma nabízí.

8 tipů, jak ochránit digitální identitu

Říká se, že co je jednou na internetu, je tam napořád. To ale nemusí být vždycky pravda. Zametení digitální stopy sice není jednoduché, ale ani nemožné. Stačí jen vědět, kde začít.

Vygooglete se
Zadejte do vyhledávače své jméno a projděte si výsledky na prvních pěti stránkách. Pak hledání rozšiřte o telefonní číslo a adresu. Pokud se o sobě dozvíte víc, než jste chtěli, nepanikařte a požádejte Google o vymazání dat.

Zaměřte se na konkrétní weby
Pokud své informace najdete i mimo vyhledávač – např. v sekci „O nás“ u předchozího zaměstnavatele – kontaktujte majitele stránek a řekněte si o jejich stažení. Potřebné informace byste vždycky měli najít v sekci „Kontakt“.

Zkontroluje si nastavení soukromí
Některé sociální sítě dávají možnost vyloučit osobní profil z výsledků vyhledávání. Využijte ji. A když už v nastavení soukromí budete, zkontrolujte si, že váš profil a příspěvky můžou vidět jen lidé, které skutečně znáte.

Promažte si zeď
Pokud jste se sociálními sítěmi začínali, když vám bylo sladkých „–náct“, pak je čas vrátit se ke starým příspěvkům a začít je promazávat. Při jejich prohlížení stejně pravděpodobně narazíte na spoustu „perel“, na které je lepší zapomenout.

Zkontrolujte povolené aplikace
Na mobilu si dobře prohlédněte oprávnění nainstalovaných aplikací. Pokud například používáte Instagram jen k prohlížení příspěvků ostatních, odeberte mu přístup ke galerii a fotoaparátu, nepotřebuje ho. Postup opakujte, kolikrát je třeba.

Nesvěřujte své informace jen tak někomu
Platformy sociálních médií, e-shopy a další internetové služby si často řeknou o spoustu informací, které ke své činnosti nepotřebují. Nechávejte prázdné, co jde, a pokud na vás vytáhnou hvězdičku, rozmyslete si, jak přesné informace skutečně chcete uvést.

Čtěte smluvní podmínky
Ano, většinou jsou komplikované a dlouhé, ale vztahují se na vás, i když jejich obsah neznáte. Nejdůležitější části se většinou týkají ochrany soukromí a zpracování osobních údajů, ale překvapit vás může i ten zbytek. Zvlášť na sociálních sítích.

Používejte VPN
Virtuální privátní síť umožňuje vytvořit šifrované spojení mezi notebookem/telefonem a internetem. Tím značně omezí šíři digitální stopy, kterou po sobě zanecháváte. Zvlášť důležitá je na veřejných Wi-Fi, třeba v kavárnách nebo na letištích.

Shrnutí

Osobní data jsou skutečná měna, kterou platíme za bezplatné používání sociálních sítí. Ačkoliv většina z nás chápe, proč potřebuje například antivir, málokdo si připouští, že ochrana soukromí je minimálně stejně důležitá. Právě to je ale ten hlavní a nejdůležitější krok k ochraně digitální identity. Naše data mají cenu, tak si je hlídejme.

Mohlo by vás zajímat:
📌 Co je to digitální identita a jak si ji chránit?
📌 Velký jarní úklid naší digitální stopy
📌 Jak si chránit data online: chce to bezpečná hesla

Ochraňte svou digitální identitu

Vaše data mají na dark webu vysokou cenu.
ESET vám je pomáhá chránit.

ZJISTIT VÍCE

Anonymní režim anonymitu nezajistí

Anonymní režim neznamená úplnou anonymitu. Neskrývá vaši IP adresu ani nešifruje váš internetový provoz. Stále jste viditelní pro webové stránky, poskytovatele internetových služeb a státní orgány. Webové stránky mohou stále sledovat vaši aktivitu různými způsoby, včetně tzv. fingerprintingu a logování IP.

Jak funguje anonymní režim?

Anonymní režim vytvoří dočasnou relaci prohlížení, která po zavření okna neukládá historii, soubory cookie ani data mezipaměti. Když otevřete anonymní okno, funguje odděleně od hlavní relace prohlížeče, což znamená, že dříve uložené soubory cookies a přihlašovací údaje nejsou přístupné.

Během prohlížení lze tato dočasná data používat, ale po zavření okna se odstraní a všechna data se vymažou.

Jaká dočasná data jsou vymazána:

• soubory cookies
• historie prohlížení
• historie stahování
• přihlašovací údaje k webovým stránkám
• zadaná oprávnění k webovým stránkám
• vyhledávací dotazy

Anonymní režim je především nástrojem pro lokální ochranu soukromí (na úrovni zařízení). Někdy jej uživatelé považují za nástroj, který jim pomůže ochránit si online identitu před kyberriziky.  To ale není přesné. Anonymní režim před kybernetickými hrozbami nijak nechrání.

„Anonymní režim přispívá k celkové ochraně jen velmi málo. I když může omezit možnosti určitých útoků, jako je únos relace nebo krádež souborů cookie, škodlivý software, který již na zařízení je, včetně spywaru, keyloggerů a malwaru krádeže informací, zůstává zcela nedotčený,“ vysvětluje náš bezpečnostní expert Ondrej Kubovič.

Všechna vaše data jsou stále viditelná pro okolní svět, protože neskrývá vaši IP adresu, nešifruje váš internetový provoz ani nebrání webovým stránkám, poskytovatelům internetových služeb a správcům sítě sledovat vaši činnost.

Kdy režim anonymního okna použít?

• Přihlašování k různým účtům: Rychlý způsob, jak přistupovat ke dvěma e-mailovým účtům nebo účtům sociálních médií najednou.
• Vyhledávání na internetu na sdílených počítačích: Zajistí, že nezůstane osobní historie prohlížení, třeba pokud vybíráte dovolenou a chcete svou rodinu překvapit.
• Vyhledávání bez ovlivňování: Vyhýbá se personalizovaným výsledkům založeným na předchozích vyhledáváních

Jak být skutečně anonymní?

Režim anonymního okna sice poskytuje určitou úroveň ochrany soukromí, ale neposkytuje úplnou anonymitu ani ochranu před sledováním online. Pokud si chcete soukromí chránit vyzkoušejte tyto kroky:

• Pravidelně mažte soubory cookie a mezipaměť, abyste odstranili uložené údaje.
• Používejte rozšíření prohlížeče k blokování sledování a škodlivých skriptů, například uBlock Origin, Privacy Badger nebo NoScript.
• Všude povolte protokol HTTPS, abyste zajistili bezpečné připojení při prohlížení webových stránek.
• Používejte prohlížeče, které ve výchozím nastavení blokují sledovací zařízení.
• Používejte soukromé vyhledávače, které nesledují vyhledávání, například DuckDuckGo nebo Startpage.
• Používejte VPN.
• Zvažte antivirové řešení, které zvyšují vaši anonymitu online, jako je ESET Home Security Ultimate, který obsahuje funkce Bezpečné bankovnictví a prohlížení, Bezpečné vyhledávání, Přehled nastavení webových stránek, Čištění prohlížeče, Ochrana soukromí a zabezpečení prohlížeče a mnoho dalších.

VPN

Virtuální privátní síť, představuje štít proti kybernetickým rizikům.
Chrání data tím, že je šifruje, skrývá vaši skutečnou polohu a identitu.

VYZKOUŠET

Shrnuto, podtrženo:

• Anonymní režim nezajistí anonymitu online. Jen maže historii a cookies z vašeho zařízení, ale neskrývá IP ani nešifruje provoz.
• Hodí se pro lokální soukromí, např. přihlášení na více účtů nebo hledání bez personalizace.
• Před kyberhrozbami anonymní okno nechrání – malware a poskytovatelé internetu vás stále vidí.
• Pro skutečnou anonymitu kombinujte VPN, blokátory sledování, bezpečné prohlížeče a mazání cookies.

Mnoho infostealerů má původ v legendárním malwaru ZeuS – bankovním trojskému koni určeném ke krádeži přihlašovacích údajů k online bankovnictví. Po úniku jeho zdrojového kódu v roce 2011 se objevily nové verze a odstartovaly tak rozšíření infostealerů. Dnes existují varianty pro Windows, macOS, iOS i Android.

Jaké informace infostealery kradou?

Útočníky zajímají všechny údaje, které lze nějak zpeněžit. Oblíbeným cílem jsou přihlašovací údaje a tzv. cookies session, což jsou malé datové soubory, které mohou hackerům umožnit obejít vícefaktorovou autentizaci (MFA). Jedna zpráva odhaduje, že 75 % přihlašovacích údajů ukradených v loňském roce bylo odcizeno prostřednictvím infostealerů.

Typicky jde o tato data:

• Přihlašovací údaje
• Čísla platebních karet, bankovních účtů a kryptopeněženek
• Osobní údaje jako jména a adresy
• E-mailové adresy a telefonní čísla
• Historii prohlížení, uložené formuláře a hesla
• Informace o systému a uložené soubory

Jak infostealery fungují?

Cílem těchto škodlivých kódů je tiše a rychle najít citlivé informace a odeslat je útočníkovi. Používají třeba techniky, které umožní zachytit údaje z formulářů před odesláním nebo škodlivý kód, který zaznamená stisknuté klávesy, pořídí snímky obrazovky nebo dokáže získat data uložená v clipboardu (poté co stisknete CTRL+C).

Tyto informace lze zneužít přímo k odcizení účtů v různých službách (kde máme často uložené informace o platebních kartách), krádeži identity, podvodům, šíření dalšího malware nebo vydírání. Mimo to se dají také prodat na dark webu.

Ochraňte svou digitální identitu

Vaše data mají na dark webu vysokou cenu.
ESET vám je pomáhá chránit.

ZJISTIT VÍCE

Jak se infostealery šíří?

Pokud víte, kde se s malware můžete setkat, lze se mu snáze ubránit. Jeden z nejběžnějších způsobů, jak rozšířit škodlivé kódy, zůstává phishing v e-mailu nebo SMS. Typicky taková zpráva působí důležitě a obsahuje odkaz na podvodnou stránku nebo přílohu, odkud si malware uživatel nevědomky stáhne.

Další možností jsou falešné stránky, může jít o web s podvodným formulářem nebo odkazem ke stažení malware. Na takové webové stránky odkazují lákavé reklamy ze sociálních sítí nebo zcela legitimních stránek, které obvykle čtete.

Infostealery určené pro android detekujeme často v aplikacích z neoficiálních zdrojů. Nejčastěji jde o falešné verze populárních nebo placených služeb, cracknuté verze her (tedy ty s prolomeným licenčním kódem) a podobně.

Méně často se útočníkům podaří tzv. ztrojanizovat legitimní aplikace a webové stránky. Na to je ale nutné „hacknout“ původní službu, což je velmi technicky náročné.

Jak vypadá hrozba dnes?

Podle  ESET Threat Report H1 2025 je trh s infostealery obrovský. Útočníci totiž pronajímají své škodlivé kódy. Tomuto obchodnímu modelu říkáme malware jako služba (MaaS). Každý si může kód koupit, zaplatit za jeho rozšíření a dostat databázi ukradených dat. Už není nutné mít technologické znalosti a umět programovat.

Některé konkrétní typy útočníci neustále vyvíjí, například Formbook je v provozu od roku 2021. Nově ale útočníci přidali sofistikované obfuskační techniky, tyto techniky pomáhají obcházet zabezpečení. Jiné varianty, jako například RedLine, dokázala zastavit policie. Jejich místo na slunci ale převzali tvůrci Lumma Stealer. Ten funguje jako malware-as-a-service, tedy jako malware na zakázku. Kdokoliv si takový škodlivý kód může koupit na darkwebu.

Jak se chránit před infostealery?

• Mějte aktualizovaný bezpečnostní software na všech zařízeních.
• Buďte obezřetní vůči phishingu – neklikejte na podezřelé odkazy, ověřujte odesílatele.
• Stahujte aplikace pouze z oficiálních obchodů a vyhýbejte se pirátskému softwaru.
• Aktualizujte operační systém a aplikace.
• Buďte opatrní na sociálních sítích – nevěřte podezřelým nabídkám.
• Používejte silná a unikátní hesla – ideálně s dvoufázovým ověřením (2FA).

Štít, přes který se hackeři nedostanou

Předcházejte malware díky jedinému řešení. ESET
spolehlivě ochrání vaše zařízení i data. 

VYZKOUŠET

Shrnuto, podtrženo:

• Infostealery jsou typ škodlivého kódy, který se zaměřuje na odcizení dat. Buď je útočníci zneužívají přímo nebo prodají na dark webu.
• Aktuálně jsou nejběžnějším typem hrozby pro počítače s Windows v Česku.
• Nejčastěji se útočníci pokoušejí ukrást přihlašovací údaje, čísla karet a osobní údaje.
• Šíří se zejména spamem, falešnými reklamami a v neoficiálních aplikacích.
• Nejlépe ochrání uživatele vlastní obezřetnost. Měli bychom ale také používat bezpečnostní program a aktualizovat operační systém i aplikace v našich zařízeních.

Mohlo by vás zajímat:

➡️ Útočníci mění strategie pro operační systém Windows
➡️ 5 tipů, jak poznat malware a odstranit ho z počítače
➡️ Jak si chránit data online: chce to bezpečná hesla

Dospívající si své profily obvykle nezakládají s tím, že si vybudují lepší verzi Karolíny nebo Jakuba. Ale když vidí tvorbu ostatních, budou chtít udržet krok, a to znamená ladit a filtrovat.

Digitální a skutečné já se může lišit

V pubertě je pro nás všechny přirozené, že víc než co jiného potřebujeme, aby nás ostatní „brali“. Pokud jejich profily nejsou dost zajímavé a zábavné (ostatní na ně nereagují nebo je nelajkují), mohou mladí lidé snadno uvěřit, že nejsou dost dobří, mohou se cítit osamocení, mohou mít problém se sebejistotou.

Někdy pak začínají své profily hodně upravovat, aby byli „lepší“. Čím větší rozdíl je mezi online prezentací a jejich skutečnou osobností, tím více nejistoty a vnitřního napětí prožívají.

Budování online sebeprezentace není špatné samo o sobě. Problém je, když se dítě začne identifikovat víc se svou digitální maskou než se skutečným já, a když se bojí, že bez toho nebude dost dobré.

„Digitální identita může být dobrým nástrojem pro sebevyjádření, ale ve chvíli, kdy se dítě soustředí jen na to, jak je vnímáno online a začne od toho odvíjet svou hodnotu, tak to může vést k nízkému sebevědomí a nedůvěře v reálném životě,“ vysvětluje @dětská_psycholožka Kamila Ryšánková. „Takovým příkladem může být dítě, kterému se obtížně navazují vztahy v reálném životě, ale online se mu daří, protože si našel skupinu lidí, s kterými sdílí zájmy. Ve světě sociálních sítí se tak může cítit jako ryba ve vodě.“

„Působit sebevědomě, vyjadřovat bez obav svůj názor, docházet s ostatními do konfrontací, může si vybudovat i vcelku podpůrnou komunitu nebo velký počet sledovatelů, pokud bude působit aktivně, ale v reálném světě se mu nemusí v interakci s druhými dařit, může se začít uzavírat do sebe, mít strach jít mezi ostatní, mít strach z přijetí druhých, ale i z přijímání sebe sama a začít svoji „reálnou“ identitu odmítat a soustředit se na tu online. Mimo to se také může objevit třeba tendence k perfekcionalismu, neauntentickému prožívání, protože se zaměří čistě jen na to, co je možné sdílet online,“ dodává.

V roce 2017 ještě že dospívající  „zřídka nebo občas“ považují sdílené příspěvky za projevy skutečné identity a odraz své skutečné osobnosti. Dnes je tomu jinak. Podle vědců i našich zkušenostní považují mladí lidé sociální sítě za neoddělitelnou součást svých životů.

Odpověď, zda děti vždy sdílí realitu, je složitá:

„Ano, sdílí i reálné momenty, ale vždy trochu poupravené do světa sociálních sítí tak, aby to souhlasilo s jejich online identitou. Některé děti se také více zaměřují místo na to, jaký jsem reálně já, na to, jak působí na okolí a vypadají na venek. Dostávají tak zpětnou vazbu o tom, kdo jsou a hledají tam potvrzení. To se jim ale vždy nemusí dočkat, protože svět sociálních sítí jen velmi obtížně toleruje nedokonalosti,“ popisuje své zkušenosti Kamila Ryšánková.

Prokázalo se, že pokud mladí lidé dostávají pozitivní zpětnou vazbu online, pomáhá jim to budovat si vyšší sebeúctu. Zároveň sociální sítě představují prostor, kde mladí lidé přemýšlí sami nad sebou (při plánování toho, co o sobě chtějí sdílet). Platí ale také, že pokud mladí lidé dostávají pozitivní zpětnou vazu, chtějí jí víc.

„Jakmile dítě dostává pozitivní zpětnou vazbu ve formě lajků, komentářů nebo sdílení, tak identita, kterou si online buduje, začíná být v jeho očích reálnou. A samozřejmě, že jí chce víc, protože mu to dělá dobře. Obzvlášť pokud se mu v běžném životě takového ocenění nedostává,“ vysvětluje Kamila Ryšánková. „Co činí pozitivní zpětnou vazbu lákavou je hlavně dopamin, což je chemická látka pojící se s motivací a hlavně odměnou. Ve chvíli, kdy dítě dostává lajky, tak se vyplavuje dopamin a mozek ho chce víc. Což vede k vyhledávání odměny v této podobě, protože čím víc ji dostane, tím víc ji potřebuje, ale taky dochází k potvrzení digitální identity dítěte, i když nemusí odpovídat jeho skutečné identitě a strachu z odmítnutí.“

Sebeprezentace má na dívky a chlapce rozdílný vliv

Všeobecně výzkumy ukazují, že chlapci a dívky se sebe prezentují jinak:

U dívek je patrnější tlak na vzhled. Častěji tak sdílejí svá selfie. Více se zajímají o lajky a to, jak příspěvek působí. Častěji také používají různé estetické filtry nebo mažou příspěvky, které neměly pozitivní odezvu. Česká studie potvrzuje, že idealizované standardy krásy proto mají negativní dopady hlavně na dívky.

Chlapci se chtějí častěji bavit a sdílet aktivity. Méně často řeší vizuální stránku. Za to je u nich důležité působit mužně a dokládat to svými výkony aktivitami nebo tím, že jsou zábavní. Časti se prezentují také výkonem ve videohrách.

Je ale důležité zmínit, že toto nemusí být pravidlem. Například mladí muži, kteří sledují fitness influencery, mohou pociťovat tlak na to mít stejně vysportovaná těla. A naopak.

Rozdíl ve své praxi vnímá i Kamila Ryšánková: „U dětí se setkávám s tím, že online mají tendence k tomu sdílet pouze „dost dobré“ okamžiky, které projdou nějakou cenzurou. Dospívající dívky častěji řeší témata spojená se vzhledem – někdy se setkávám až s příliš velkým tlakem na to, aby nikde nebyla zveřejněná fotka, na které jim to třeba nesluší nebo nejsou upravené. U chlapců je to častěji o nějakém měřitelném výkonu, třeba ve hrách. Mluví o různých žebříčcích nebo umístěních. Ale ve výsledku jde u dívek i u chlapců hlavně o přijetí.“

Autenticita pomáhá

Jako u jiných aspektů platí, že sociální sítě jsou dobrý sluha a špatný pán. Pokud je mladí lidé používají s rozvahou, je možné negativní aspekty eliminovat.

Vědci z Univerzity Lovani v Belgii dokonce potvrdili, že autentická sebeprezentace má pozitivní dopad na to, jak si dospívající připadají atraktivní, a zároveň to, že si vybírají obsah ke sdílení dává prostor formovat svou identitu.

Pokud se ale mladí lidé příliš snaží vybírat obsah a získat si více podpory mezi vrstevníky, pozitiva mizí. Podle vědců to může být způsobeno také tím, že si v takovém případě uživatel uvědomuje, že ocenění nepatří jemu, ale vyfabulovanému „já“.

Jak nastavit zdravý digitální obraz sebe sama?

Pokud vaše dítě trochu experimentuje s tím, co sdílí, nemusíte mít nutně obavy. Experimentování je úplně normální součást dospívání. Navíc ve výše zmíněném belgickém výzkumu mladí lidé uváděli, že častěji prezentují své autentické já. Z logiky věci – stále totiž sdílejí obsah s komunitou jiných dětí, se kterými se znají osobně.

Doporučujeme ale s dětmi od mala mluvit o tom, že virtuální profily nemusejí dorážet realitu, mohou být idealizovanou verzí a je třeba se na ně dívat kriticky. Podle Kamily Ryšánkové tohle mladí lidé obvykle vědí, často si to potřebují sami připomínat, protože pověstný „červíček nejistoty“ prostě hlodá.

Je důležité nastavit si zdravý balanc mezi trávením času online a offline. Pro každého to může být jiná hranice. Vodítkem je to, aby se děti cítily dobře online i poté, co sociální síť vypnou.

Pomozte dětem vybírat si obsah, které je zajímavý nebo inspirativní. Vše, co vyvolává negativní pocity, smutek nebo úzkost, si nemilosrdně zaslouží „unfollow“.

Podpořte je, aby se nebály být samy sebou a sdílely autentické zážitky, bez potřeby být „perfektní“. Velmi důležité je také udržovat offline přátelství.

Ochraňte svou digitální identitu

Vaše data mají na dark webu vysokou cenu.
ESET vám je pomáhá chránit.

ZJISTIT VÍCE

Co to je digitální identita?

Digitální identita je soubor informací, které o nás existují online. Obsahuje nejen jméno a příjmení, ale i data o našich aktivitách na internetu – co hledáme, kam se přihlašujeme, jaké stránky navštěvujeme nebo jaké fotky sdílíme. Všechno dohromady tvoří naše jedinečné digitální JÁ.

Digitální identita je stejně osobní jako otisk prstu, nikdo jiný zkrátka nemá stejné.

Možná si tu svou ani plně neuvědomujeme, protože ji do značné míry tvoříme nevědomě a neúmyslně. Přesto má obrovský vliv na to, jak nás vnímají ostatní – ať už jsou to sociální sítě, obchodní firmy nebo zaměstnavatelé.

Je důležité si svou digitální identitu chránit: jednak, abychom měli kontrolu nad tím, co nás mohou zjistit druzí, a jednak proto, že je možné ji neužít proti nám i našim nejbližším.

Proč je důležité ji hlídat?

Hlavními riziky pro digitální identitu jsou dnes hlavně hackerské útoky nebo její nedostatečné zabezpečení. Zpravidla útočníci sbírají různé údaje, vytvářejí z nich rozsáhlé databáze a ty za velké peníze prodávají na dark webu. Na jaká rizika byste si měli dát pozor?

1. Phishingové útoky: Hackeři využívají falešné e-maily, SMS a webové stránky, které napodobují legitimní stránky (například banka nebo sociální síť), aby z obětí vylákali přihlašovací údaje nebo jiné citlivé informace
2. Malware: Kybernetičtí zločinci vytvářejí škodlivý kód, který různé části digitální identity sbírá. Může jít o spyware, který sleduje, co děláte online, nebo o keyloggery, které zaznamenávají hesla a přihlašovací údaje.
3. Sociální inženýrství: Někteří útočníci se zaměřují na manipulaci a využívají lidských emocí, jako je strach či radost. Můžou například předstírat, že jsou technická podpora, a přesvědčit uživatele, aby jim poskytl přístup k citlivým údajům. Zpravidla s uživatelem manipulují tak, aby jim cenná data odevzdal sám a dobrovolně.
4. Úniky dat: Stále častěji dochází k únikům dat u velkých společností a online platforem. Pokud dojde k úniku dat, mohou hackeři získat přístup k našim osobním údajům, čímž se otevírají dveře ke krádeži identity.
5. Slabá hesla a nedostatečná ochrana účtů: Je velmi důležité si své účty zabezpečit silným heslem. Krátká je totiž snadné prolomit, ta opakovaná zase mohou útočníci zneužít při úniku dat.

Jak digitální identitu ochránit?

Nejlepší způsob, jak si svou digitální identitu ochránit je prevence.  Níže najdete spíše technická doporučení, první krokem ale mělo být sdílení s rozmyslem. Čím méně dat o sobě sdělíte například veřejně na sociálních sítích, tím lépe.

1. Používejte silná a unikátní hesla – Každý účet by měl mít své vlastní složité heslo, které je obtížné uhádnout. Ideální je kombinace písmen, čísel a speciálních znaků. Heslo si můžete nikdy nezapisujte, ale ukládejte pomocí správce hesel.
2. Zapínejte dvoufaktorové ověření (2FA) – Nastavení dvoufaktorového ověření přidává další vrstvu zabezpečení, takže i když někdo získá vaše heslo, bez druhého kroku (například kódu v SMS nebo v aplikaci) se k datům nedostane.
3. Pravidelně aktualizujte software a aplikace – Pravidelné aktualizace operačních systémů a aplikací opravují bezpečnostní chyby, které mohou hackeři využít. Proto je nikdy neodkládejte.
4. Buďte opatrní na phishing – Nikdy neklikejte na odkazy nebo neotevírejte přílohy v podezřelých e-mailech. Zkontrolujte vždy odesílatele a raději navštivte oficiální webové stránky ručně, než kliknutím na odkaz v e-mailu, který se vám nezdá.

Stáhněte si příručku
o sociálním inženýrství

Poznejte techniky sociálního inženýrství a naučte se, jak se proti nim úspěšně bránit.

STÁHNOUT PŘÍRUČKU

5. Používejte antivirový software – Kvalitní antivirový software dokáže rozpoznat malware, který se snaží dostat k vašim datům, a zastavit ho.
6. Zálohujte si data – Ukládejte si data, o která nechcete přijít – ať už jsou to citlivé dokumenty nebo krásné fotky z dovolené. Mějte zálohy uložené na bezpečném místě, například offline nebo na důvěryhodném cloudu.
7. Vyhýbejte se veřejným Wi-Fi sítím– Pokud používáte veřejnou Wi-Fi, vyvarujte se přihlašování k účtům nebo provádění plateb. Případně použijte VPN (virtuální privátní síť), která šifruje vaše připojení.

Jak vaši digitální identitu chrání ESET?

Naše data mají pro útočníky nezměrnou cenu. Vytvářejí z nich velké databáze a ty pak prodávají na dark webu dalším útočníkům. Jedním z cest, jak se chránit, je sledovat, zda se naše údaje neobjeví v uniklých databázích.

ESET nyní představil novinku: monitoruje dark web a upozorní vás e-mailem, pokud se vaše údaje objeví mezi ukradenými daty. Vy tak máte možnost obratem zareagovat a změnit si hesla, upozornit banku nebo policii, čímž minimalizujeme riziko zneužití naší digitální identity.

Tuto službu stejně jako VPN najdete v balíčku ESET HOME ULTIMATE. Sleduje jméno, příjmení, adresu, město, psč, zemi a až 10 e-mailových adres.