Samotné hraní hry je totiž jen malá část toho, co Fortnite pro děti znamená. Je to prostor pro setkávání s online i offline kamarády, který se díky diskuzím o hře a různým influencerům rozšiřuje i na sociální média a různá fóra. To může vést nejen k rizikovým kontaktům s cizími lidmi, ale i tlaku utrácet ve hře peníze a syndromu FOMO.

Fortnite není jen hra, je to komunita

Souboj skončil. Vítězové sbírají odměnu, poražení přemýšlí, jak si příště vést lépe. Jiné hry tady obvykle končí, ale Fortnite ne. Děti se o souboji baví druhý den ve škole, probírají skiny, které odemkly, eventy, kterých se zúčastnily, a sezóny, které mají před sebou.

Slovníček zmateného rodiče:

Většina malých gamerů také na Twitchi, YouTube nebo Instagramu sleduje streamery a influencery. Zajímá je, jak hru hrají jiní, a se zájmem poslouchají jejich reakce a komentáře. To časem nevyhnutelně ovlivňuje, jak děti vnímají úspěch a popularitu a pozměňuje kritéria, na základě kterých posuzují, co je nebo není „cool“. Zároveň se můžou setkávat s agresivním chováním, vulgárním vyjadřováním a kyberšikanou, a to hlavně v soutěžních soubojích a otevřených chatech.

Stažení hry je zdarma, hraní nikoliv

Obchodní model hry stojí na nákupech v aplikaci (tzv. mikrotransakcích), jejichž velká část se odehrává v obchodě Epic Games Store. Tam se stahuje i oficiální verze hry a nakupují nejen běžné skiny, V-Bucky, emoty a Battle Pass, ale i limitované edice různých itemů. Ty se většinou objevují na začátku nové sezóny nebo během speciálních eventů.

Všechny tyto digitální produkty mají děti neustále na očích i díky oblíbeným streamerům, kteří je předvádějí, nebo spolužákům, kteří si je zakoupili. Tím vzniká tlak držet krok s kamarády i se širší komunitou a nepřijít o nic, co je ve hře považováno za cenné. A protože jsou limitované edice uváděné pravidelně, dítě je neustále motivované utrácet.

„Už jen jeden pokus a pak to vypnu.“

Nepřetržitá ale není jen touha po nových itemech. Hra Fortnite je sama o sobě navržená tak, aby byla rychlá, vzrušující a vzbuzovala silné emoce. Souboje jsou svižné, odměny téměř okamžité a vždycky následuje nějaké další kolo, kterého je možné se zúčastnit. Každá prohra tak vede k nutkání zkoušet to znovu tak dlouho, dokud konečně neuspějeme.

To v dětech vyvolává FOMO neboli strach, že něco důležitého propásnou. Ačkoliv třeba nechtějí samy hrát, chtějí být online, když jsou online jejich kamarádi, a neprošvihnout žádnou herní událost. To se postupem času může přetavit v neschopnost hru vypnout, ačkoliv už jsou třeba unavené, nebo je hra dávno přestala bavit.

Tento stav se i mimo obrazovku projevuje emocionálními výkyvy, podrážděností ve chvílích, kdy je hru nutné vypnout, a neschopností se soustředit na jiné činnosti, jako je například domácí úkol nebo čas strávený s rodinou.

Logickým krokem na straně rodičů většinou bývá hru zakázat, ale to při jejím rozšíření problém zřídkakdy vyřeší. Mnohem efektivnější metodou je soustředit se na rovnováhu mezi hraním a každodenními zvyky dítěte.

Takže co si pohlídat, pokud dítě hraje Fortnite?

Hra Fortnite má hodnocení PEGI 12, což znamená, že ukazuje určitou míru násilí, nahoty či vulgárních projevů bez sexuálního podtónu. V případě mladších dětí je tedy určitě dobré nastavit Fortnite rodičovskou kontrolu, která umožňuje například omezit, s kým může dítě chatovat, filtrovat nevhodné výrazy nebo nastavit PIN pro nákupy ve hře.

Než tato opatření ale nastavíte, je dobré dětem vysvětlit, že to děláte pro jejich ochranu, ne za trest. Otevřená diskuze nad potenciálním nebezpečím jim pomůže lépe zvládat nepříjemné online situace. Vědomí, že je úplně v pořádku ukončit hru nebo konverzaci, při které jim není příjemně, dětem pomáhá zůstat v bezpečí i tam, kam nedosáhne rodičovská kontrola.

Bezpečnost ve Fortnite v několika jednoduchých krocích:

1. Nastavte si s dítětem pravidla komunikace. Domluvte se, s kým si můžou povídat (jestli jen s kamarády, členy týmu nebo i cizími lidmi) a podle toho nastavte rodičovskou kontrolu.
2. Vysvětlete dětem, že můžou ztišit, zablokovat nebo nahlásit hráče, v jejichž přítomnosti jim není příjemně. A nejen hráče, toto pravidlo dětem pomůže například i na sociálních sítích.
3. Pomozte dětem pochopit, že věci nakoupené ve hře stojí skutečné peníze. Pak nastavte finanční limity a PIN pro nákup. V případě potřeby můžete konkrétní placené funkce úplně vypnout.
4. Nastavte si jasný herní režim. Domluvte se s dětmi, kdy a jak dlouho můžou hru hrát a naplánujte pravidelné přestávky. Tuto domluvu zase podpořte nastavením denních časových limitů přímo ve hře.
5. Podpořte domluvená pravidla komplexním bezpečnostním řešením s herním režimem, který chrání, ale neruší, a funkcí rodičovské kontroly, která pomůže i tam, kam platforma Epic Games nedosáhne.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Závěrem…

Na otázku, zda je hra Fortnite pro naše děti bezpečná, se nedá odpovědět jednoduchým ano nebo ne. Hodně záleží na konkrétních dětech, jejich spoluhráčích a širších digitálních pravidlech, která nastavíme doma.

Mohlo by vás zajímat:
⛏️ Počítačové hry: hrozba, nebo vzdělávací nástroj?
⛏️ Jak dlouho může dítě hrát videohry? Důležitá je motivace, ne čas
⛏️ Tady končí hra! Jak poznat grooming v Robloxu?

To ale není tak úplně reálné. Podle Českého statistického úřadu je totiž 62 % dotazovaných osob, které využívají internet k hraní nebo stahování her, ve věku 16–24 let. A 43 % z toho jsou ženy. Fanoušci počítačových her tak tvoří nemalou část české společnosti a jejich vášeň tím pádem není radno podceňovat. Jaká rizika s sebou ale nese?

Strašák v podobě závislosti na hraní her

Porucha hraní digitálních her (v angličtině „Gaming Disorder“) je podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11) definovaná jako trvalé nebo opakující se hraní digitálních her/videoher, které hráč upřednostňuje před ostatními zájmy, nemá nad ním kontrolu a pokračuje v něm navzdory negativním dopadům na skutečný život.

Diagnóza se většinou stanovuje až po 12 měsících pozorování, takže pokud vaše dítko tráví poslední měsíc hodiny v Robloxu, neplašte, nic špatného mu zatím hrozit nemusí. Závislost na hraní her není definovaná jen počtem odehraných hodin, k určení diagnózy je třeba vyhodnocovat symptomy komplexně.

Jsou ale videohry pro děti vůbec nějak užitečné?

Hraní počítačových her má naštěstí i svoje pozitiva. Podle posledních studií totiž zlepšuje schopnost řešit problémy, posiluje kritické myšlení, podněcuje kreativitu a vytváří zájmové komunity, které dětem poskytují zázemí. Pokud tedy dítěti něco nejde, proč mu nepomoct se v dané oblasti rozvinout pomocí počítačové hry?

Multiplayerové hry pomáhají včlenit se do kolektivu

Pro děti, které se stydí nebo mají problém „zapadnout“, je online hraní skvělou cvičnou alternativou. Hry jako Roblox nebo Fortnite dětem umožňují poznat další hráče a spolupracovat s nimi na společných úkolech. To se často překlopí i do reálného světa, a to zlepšením schopnosti komunikovat a vzájemně se podporovat.

Hry s otevřeným světem zlepšují kritické myšlení

Tituly jako např. The Legend of Zelda dávají hráčům k dispozici rozsáhlé interaktivní světy bez pevně stanoveného průběhu děje, což dětem umožňuje svobodně se rozhodovat a sledovat, jak jejich volby ovlivňují výsledek hry. To příznivě působí nejen na chápání příčiny a důsledku, ale i na způsob, jakým děti přistupují ke konceptu osobní zodpovědnosti.

Hry umožňující vytváření světů podněcují kreativitu

Rozvinutá kreativita a schopnost využívat fantazii pomáhá dětem myslet „za pochodu“ a tím i lépe improvizovat. Dobrým příkladem hry s takovou mechanikou je Minecraft, kde můžou hráči budovat všechno od jednoduchých staveb až po celé vesmíry. To jim dává volnost experimentovat a zároveň je učí snadněji se přizpůsobovat neznámým situacím.

Jak hrát videohry bezpečně?

Přednosti hraní počítačových her ale bohužel nemažou jejich známá rizika. Kromě výše zmíněné závislosti může dlouhé a nepřerušované hraní her vést například k výkyvům nálad a emocionální nevyrovnanosti, které můžou narušit správný vývoj dětské psychiky. Existují ale způsoby, jak tomu předcházet.

4 pravidla pro zdravé herní návyky:

• Omezený čas. Vyhraďte dítěti na hraní her pevně stanovený časový úsek (např. 1–2 hodiny denně) a nepřekračujte ho.
• Střídání s fyzickými aktivitami. Naučte děti i na další zdroje dopaminu, jako jsou např. sport nebo hry s kamarády na čerstvém vzduchu.
• Vhodné videohry. Věnujte pozornost konkrétním hrám, které vaše děti hrají, a probírejte s nimi jejich obsah. Nebo je s nimi rovnou hrajte.
• Pravidelné přestávky. Vypěstujte v dětech zvyk dělat si pravidelné přestávky na protažení nebo na svačinu.

Nezapomínejme ani na malware

Nebezpečí skrývající se ve videohrách ale často nemusí vůbec souviset s jejich obsahem nebo hráčskými návyky. Počítačová hra je totiž hlavně aplikace a jako taková může být napadená či zneužitá kyberzločinci. Jak se ale můžeme zákeřným jedničkám a nulám bránit?

4 tipy, jak se vyhnout nebezpečí při hraní her:

❌ Nestahujte pirátské hry, často je v nich schovaný malware.
❌ Dávejte si pozor na bezplatné mobilní hry, můžou totiž obsahovat adware.
❌ Mody stahujte s rozumem, někteří autoři je „obohacují“ o infostealery.
❌ Nestahujte a neinstalujte hry bez dobrého antiviru. Komplexní bezpečnostní řešení si snadno poradí se škodlivými kódy i pokusy o krádeže dat a díky hernímu režimu vás nebude nijak rušit.

Pár slov na závěr

Hraní počítačových her má svá pro i proti. Když ale dětem pomůžeme osvojit si správné životní návyky a jednoduchá bezpečnostní pravidla, dlouhodobé výhody pravděpodobně převáží možná úskalí. A kdoví, třeba se z hraní her nakonec vyklube i nový společný koníček pro celou rodinu.

Mohlo by vás zajímat:
🎮 Jak dlouho může dítě hrát videohry? Důležitá je motivace, ne čas
🎮 4 nejčastější rizika, na která může dítě narazit v herním světě
🎮 Závislost na technologiích je vzácná, přesto se vyplatí jí předcházet
🎮 Co je to Twitch a proč děti tak hrozně baví?

Proč děti videohry baví?

Nejčastějším důvodem, proč si dítě nějakou hru pustí je prostě pro zábavu nebo, když se nudí. Zejména chlapci uvádí, že je baví výzvy, které musí ve hře řešit, a že rádi soutěží s ostatními hráči. Necelá třetina dětí uvádí, že hrají, protože nemají nic lepšího na práci (výzkum mezi 12-14 letými). Mezi potenciálně rizikové motivace patří únik z reality. Jen necelá pětina dětí hraje, aby zapomněla na své problémy. Asi čtvrtina chlapců uvádí, že tak ventiluje svůj vztek (tento důvod má jen desetina dívek).

Mnoho rodičů má obavy hlavně z toho, aby hry v dětech nepodporovaly násilné chování. Samy o sobě hry dlouhodobý zásadní vliv nemají.

„Většina výzkumů se shoduje v tom, že u citlivějších dospívajících a dospívajících s tendencí k vyšší agresivitě se mohou objevovat krátkodobě zvýšené agresivní emoce. Nové výzkumy také zjistily, že dlouhodobé hraní násilných her může zvyšovat tzv. desenzitizaci, což je zjednodušeně „otupení“ vůči násilí v reálném životě. Jde tedy o určité snížení empatie k bolesti druhých,“ vysvětluje @dětská_psycholožka Kamila Ryšánková.

Jaké návykové principy ve hrách potkáte?

Velká část rodičů má obavu, že hraní počítačových her je prostě mrhání času. Nemusí to tak nutně být. Hraní her může děti i leccos naučit. Přečtěte si, jaké dovednosti se dají trénovat.

Další běžnou obavou je, že gaming je návykový a děti u něj budou trávit veškerý svůj volný čas. Existuje několik principů, které hry používají, aby hráče přitáhly. Pokuste se vybírat hry, které tyto mechaniky nepoužívají. Mluvte s dětmi o tom, proč k takovým online hrám přistupovat opatrněji.

Návykové principy her, které budují závislost:

• Lootboxy
  Typickým prvkem je prvek náhody. Hráč tedy plní nějaký úkol a dostane tzv. loot, tedy nějakou herní odměnu (často jde o mince, vybavení, nějaké další herní výhody). Výhra se ale objeví náhodně. Hráč nikdy neví, co přesně získá. Trochu jako loterie. Ale jelikož jako hráč chcete lepší výhru, úkol opakujete.
• Sety kartiček či vybavení
  Některé hry jsou založené na tom, že získáváte určitý set věcí – častou jsou to celé sady karet, zbrojí, nebo tzv. skinů. Tyto herní předměty mají největší efekt, když je posbíráte všechny. To hráče nutí buď plnit náročné úkoly, aby je získal nebo investovat značné množství peněz, aby si chybějící kousky dokoupil.
• Denní limit energie
  Zejména mobilní hry mají denní limit energie či nějakých bodů, které hráč může vyčerpat. Ty se průběžně doplňují (třeba jednou za 20 minut). Dítě tak může hrát chvíli, pak ale energie dojde – buď musí počkat, připojit se za 2 hodiny a příběh si dohrát nebo energii dokoupit. Náš mozek ale potřebuje příběhy ukončené, odpoutat se od hry je tak náročné i pro dospělé.
• Daily questy
  Další trik, jak hráče každý den přilákat jsou speciální úkoly, které se opakují každý den. Získávají se za ně obvykle speciální oděny.

Dětem závislost na hraní her zpravidla nehrozí

Přesto je riziko závislosti na hře pro děti velmi nízké. Nedávný průzkum Masarykovy univerzity ukázal, že mezi dospělými hráči je jen 1,68 % těch, u nichž existuje nějaké riziko (to ale ještě neznamená, že by tito hráči byli závislí).

Závislost totiž nedefinuje čas strávený u konzole či počítače. Závislost se projevuje tak, že dítě začne zanedbávat své potřeby, povinnosti, přátele nebo aby zapomnělo na své problémy. Zkrátka má problém se věnovat čemukoliv jinému.

„Závislost na technologiích je podobná ostatním závislostem. Hlavními charakteristikami je změna nálady při dané činnosti, abstinenční příznaky, zvyšující se čas u technologií, myšlenky spojené s technologiemi, kdy se člověk se závislostí soustředí jen na to, aby co nejdříve mohl být u telefonu nebo hrát. Postupně závislost začíná narušovat vztahy s okolím,“ vysvětluje příznaky Kamila Ryšánková.

Jaké kybernetická rizika hrozí dětem při hraní her?

Mnohem pravděpodobnější je, že děti narazí na nějaká kybernetická rizika. Těch se s hraním videoher pojí poměrně dost, dobrou zprávou je, že se jim dá snadno předcházet.

Phishing
Na herní platformy často cílí hackeři. Zejména jdou po heslech. Často používají podvržené e-maily a falešné přihlašovací stránky.

Stahování her
Některé drahé tituly si děti stahují z torrentů nebo fór. Tyto kradené verze ovšem často obsahují malware. Přečtěte si, proč nestahovat hry.

Krádeže účtů a dat
Pokud nemá hráč dobře zabezpečený účet, může mu jej útočník ukrást. Prevencí je volit si silná hesla.

Mikrotransakce
Zejména mobilní hry obsahují možnost koupit si další herní výhody, jde o mikrotransakce. Kdy se přímo z platební karty strhávají menší částky, když se ale nasčítají, může dítě utrácet klidně i tisíce korun měsíčně.

Desatero, jak hrát hry bezpečně

1. Myslete na bezpečnost. Nainstalujte na herní zařízení bezpečnostní program, používejte silná hesla a pravidelně aktualizujte.
2. Hry vždy kupujte nebo stahujte z legitimních zdrojů.
3. Vybírejte si hry vhodné pro děti. Předem se seznamte s příběhem hry a případně zkuste dětem nabídnou jinou alternativu.
4. Dovolte dětem hrát jen s lidmi, které už znají. K novým přátelům z her buďte podezřívaví.
5. Nikdy ve hře nesdílejte jakékoliv osobní údaje.
6. Udělejte si z hraní her rodinnou společnou aktivitu.
7. Mluvte doma otevřeně o online hrách. Buďte součástí toho, co rádi hrají, jaké příběhy je baví, co by si třeba zahrát chtěli.
8. Nastavte si pravidla, kolik hodin denně mohou děti hrát.
9. Nainstalujte si rodičovskou aplikaci na monitorování času.
10. Vyvažte čas, kdy děti hrají, nějakou sportovní aktivitou.

K větší bezpečnosti při hraní her přispívá také VPN. Jde o technologii, která vytvoří šifrovaný tunel a nikdo tak nemůže vidět data vašich dětí. VPNku nově najdete i v našem řešení ESET ULTIMATE.

Jak dětem stanovit pravidla pro hraní videoher?

Počítačové hry dnes k dětství neodmyslitelně patří. A není důvod je zcela zakazovat. Domluvte si s dětmi pravidla, jak hrát bezpečně, a také jim otevřeně vysvětlete, že není možné hrát pořád. Kolik času by dítě mělo trávit  u videohry je individuální. Obecně se vědci shodují na limitu okolo hodiny denně pro školáky.

Záleží velmi na vašich rodinných zvycích. Dohodněte se na kompromisu, který je pro všechny přijatelný. Ale buďte otevřeni i tomu udělat výjimku (třeba, když vyjde nějaká nová pecka).

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Pozitivní vliv videoher: trénují vytrvalost i vnímání

V metastudii z roku 2023 se vědci zaměřili na zkoumání benefitů hraní akčních her. (Metastudie bere data z různých vědeckých prací a porovnává je mezi sebou.) Výsledky vás možná překvapí. Negativní efekty se objevovaly jen u některých hráčů a navíc je lze eliminovat výběrem hry.

Zaznamenali například významný vliv hraní na vnímání a multitasking, prostorovou orientaci a zaměření se na cíl, střední vliv u sebeovládání, verbálních kognitivních schopností a schopností řešit problémy. Podstatný vliv mají hry také na rychlost a přesnost.

Mezi pozitiva hraní her patří:

• Zvýšení pozornosti: Hraní her prokazatelně zlepšuje selektivní a udržovanou pozornost. Hráči umějí také snáze odfiltrovat různá rozptýlení. Lépe se ovládají a umějí potlačit automatické reakce.
• Zvýšení multitaskingových dovedností: Hráči dokáží lépe zvládat více úkolů současně.
• Rychlejší reakce: Akční hry trénují schopnost rychle zareagovat na nový podnět.
• Zlepšení prostorové orientace: Hraní her s 3D grafikou a prostorovou navigací může zlepšit prostorové vnímání a mentální rotaci. Pro děti je pak snazší se třeba zorientovat v novém prostředí, na mapě nebo v cizím města najít stanoviště autobusu.
• Zbystření vnímání: Hráči obvykle lépe rozlišují detaily, více vnímají periferní podněty (což se bude hodit, až začnou řídit).
• Zlepšení plánování a rozhodování:Hraní strategických her může zlepšit schopnost plánování a strategického myšlení.
• Trénování vytrvalosti: Většina her obsahuje složité úkoly, jejich splnění je nutné objevit strategii a opakovaně zkoušet možná řešení.
• Trénování paměti: Zlepšení pracovní paměti, krátkodobé i dlouhodobé paměti. S tímto principem pracují zejména hry určené starším uživatelům, lze je dokonce využít jako prevenci demence.
• Zlepšení verbálních dovedností: Hry pomáhají dětem naučit se pracovat s informacemi, správně je zpracovat a vyhodnotit různě významné informace.
• Rozvoj kreativity: Hry pomáhají i v oblasti flexibility myšlení a otevřenosti novým zkušenostem.
• Trénink sociálních dovedností: U her, kde spolu dítě kooperuje se svými vrstevníky, učí se spolupráci i komunikaci ve vypjatých situacích.

Je důležité zdůraznit, že pozitivní dopady vždy závisí na zvolené hře. Agresivní hry nebo nadměrné hraní samozřejmě mají na děti neblahý vliv. O tom, jaké hry dětem vybírat si ještě řekneme.

Děti a násilné hry: Piráti silnic nehrají GTA

Často se rodiče obávají, že kvůli hraní střílečky budou mít z dětí malého agresora. To už ale vědci vyvrátili. Násilní lidé si totiž vybírají násilné hry, ale naopak to nefunguje.

„Upustit páru, oddychnout si a relaxovat je jednou z motivací hrát. Většina výzkumů se shoduje v tom, že u citlivějších dospívajících a dospívajících s tendencí k vyšší agresivitě se mohou objevovat krátkodobě zvýšené agresivní emoce. Nové výzkumy také zjistily, že dlouhodobé hraní násilných her může zvyšovat tzv. desenzitizaci, což je zjednodušeně „otupení“ vůči násilí v reálném životě. Jde tedy o určité snížení empatie k bolesti druhých,“ vysvětluje @dětská_psycholožka Kamila Ryšánková. „U dětí bych se přiklonila v první řadě k nastavení pravidel ohledně hraní videoher.“

Malým  hráčům se doporučuje limitovat herní čas proto, aby měli dostatek pohybu a spánku. Měli bychom znát motivaci dítěte, zkusit si s ním danou hru zahrát, abychom viděli, o čem je. A potom si klást otázku: „Co hraní této hry mému dítěti dá? Převáží tyto výhody nad riziky?“

Rizikové hraní definuje motivace a nikoli čas

Dospělí čeští hráči (podle výzkumu vědců z Masarykovy univerzity) stráví hraním v průměru 2,9 hodiny v pracovní den a 5,4 o víkendu. Vědci ale jedním dechem upozorňují, že čas strávený u hry není známkou problematického hraní nebo dokonce závislosti. Symptomy problematického hraní vykazovaly necelá 2 % Čechů.

Herní závislost je u dětí velmi vzácná. Samozřejmě je na místě čas u her dětem regulovat.

„Jednou z motivací hráčů videoher může být únik před negativními emocemi. Mezi odreagováním po náročném dni a únikem od silných emocí je rozdíl. Ve chvíli, kdy cítíme silné emoce jako je strach, vztek, úzkost, tak se v našem mozku aktivuje amygdala. Studie ukázaly, že ve chvíli, kdy začneme hrát videohry, když je amygdala aktivovaná, tak se zklidní. To možná zní na první pohled docela dobře – pomůže mi to. Ale to je právě podstata problému. Tyto emoce, které si neodžijeme, se jen tak nevytratí. Zůstávají pod povrchem a časem vybublají. Určitě nejde o dlouhodobé řešení negativních emocí, i když je velmi jednoduché sklouznout k takovému vypořádání se s emocemi, ve kterých mi není dobře,“ dodává Kamila Ryšánková.

Jak si hrát zdravě na virtuálním hřišti

Děti nejspíš budou nějaké hry chtít hrát – je jedno, jestli teď myslíme ty na počítačích, telefonech nebo konzolích. Přísný zákaz nebude nejefektivnější. Pokud ale nastavíte předem společná pravidla, mohou se děti vyřádit a vy budete mít nad hrami jistou kontrolu.

V první řadě vybírejte vhodné hry. Určitým vodítkem může být štítek PEGI (ten říká pro jak staré hráče je hra určená). Bohužel ty největší hity jsou oštítkované jako hry pro dospělé – stačí, aby se ve hře objevilo sprosté slovo, nabourané auto nebo třeba obnažená žena.

Zaměřte se spíše na příběh hrdiny, za kterého dítě hraje. Není problém hru rychle vygooglit, pustit si ukázku nebo recenzi. Pokud vy osobně nesouhlasíte s obsahem hry, bavte se, proč děti láká. Možná přijdou s věcnými argumenty.

Hry jsou často společenská záležitost. Měli byste tedy dovolit hry, které vám nepřijdou přínosné, jen kvůli kolektivu?

„Podcenit bychom neměli ani sociální aspekt, kdy dítě hraje skupinově se svými vrstevníky. Může to pro ně být velmi důležité při zapadnutí do kolektivu. Nejde obecně jednoznačně říct, jestli dovolit nebo nedovolit. Vždy bude záležet na vícero faktorech. Může hrát roli věk dítěte, naše nastavení vůči hrám, motivace dítěte, typ hry, osobnost dítěte a další,“ popisuje Kamila Ryšánková. „Vždy je nejlepší promluvit si s dítětem, co ho na hře láká a zajímá. Někoho nezajímá vůbec ta hra jako taková, ale to, že se cítí ve škole odstrčený, protože s nimi ve škole nemá co řešit. To je společně důležité probrat. Vysvětlit i svůj úhel pohledu, a proč s danou hrou nesouhlasím. A znovu si odpovědět na otázku, zda rizika této hry převáží benefity.“

Při hraní her vždy zvažujte kontext – tedy okolnosti, za kterých dítě hraje. Není úplně vhodné „pařit“ pozdě do noci, jednak kvůli adrenalinu z příběhu a také kvůli modrému světlu z obrazovek. U menších dětí je vhodnější umístit počítač nebo konzoli do společných prostor. Starší (s vlastním pokojíkem), ale pod dohledem mít už dost dobře nelze.

Pak je na místě nastavit časové limity. Slovenský výzkumný ústav dětské psychologie a patopsychologie doporučuje, aby děti trávily hraním videoher maximálně  třetinu volného času. Zbytek by pak měl patřit pohybu, jiné intelektuální činnosti nebo fyzické hře s kamarády. Některým rodinám pomáhá nastavit si čas, který je určený ke hře, jiným nastavit maximální dobu. Pokud jsou pro vás pravidla úplně nová, doporučujeme si je sepsat a mít je takzvaně černé na bílém někde všem na očích.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Když už budete mluvit o pravidlech: domluvte se také na tom, kolik peněz lze utrácet v hrách. Některé hry jsou postavené na modelu pay-to-win – tedy musíte si kupovat herní předměty, body nebo jiné výhody, abyste mohli hru dohrát. A to se může prodražit.  O tom, jak nakupovat v hrách bezpečně, jsme psali zde.

Twitch není jen o gamingu, klidně podle něj uvaříte

Lidé si Twitch nejčastěji spojují se streamováním her. Tyto kanály patří mezi nejoblíbenější, ale najdete zde i další, které se věnují třeba hudbě, politickým diskusím, stand-up show, čtení nebo vaření. Obsah se dělí do tematických skupin, jako je Jídlo a pití nebo Talk show.

Neexistuje žádné oficiální označení kanálů vhodných pro děti. Někteří streameři jasně říkají, že je jejich kanál pouze pro 18+, nebo naopak, že obsah je vhodný pro nezletilé.

Síť nabízí i obsah určený jen pro dospělé publikum. V takovém případě je nutné potvrdit, že je uživatel starší 18 let. Jak? Stačí kliknout na tlačítko, nepotvrzujete věk, ani není nutné se přihlásit. Ke sledování jakéhokoliv obsahu na Twitchi totiž účet nepotřebujete.

Streamování je práce, která může vydělávat

Většina streamerů začíná nejprve sledováním tvorby jiných autorů. Dobrý kanál může i vydělávat. Příležitostí je hned několik: divák si může kanál předplatit za měsíční poplatek, který se v jednotlivých zemích liší nebo podpořit streamera jednorázovým příspěvkem.

Platby obvykle probíhají přes služby třetích stran (například Streamlabs nebo StreamElements) pomocí služby PayPal nebo kreditní karty. Existuje také měna Twitch zvaná „bits“. Uživatelé si mohou tyto „bity“ zakoupit přímo na webu a později je poslat streamerovi pomocí speciálního příkazu v chatu.

„Ze streamu se může stát firma se vším, co k tomu obvykle patří, od marketingu po daně. S růstem kanálu a divácké základny může streamer začít dostávat nabídky na partnerství a sponzoring, podobně jako influenceři na Instagramu a dalších sociálních sítích,“ říká streamerka Kateřina Tuzarová.

Je to vlastně velká škola audio vizuální tvorby – potřebujete kvalitní vybavení, musíte si nějak nastavit svůj branding (aby vás jako tvůrce uživatelé poznávali), vymyslet obsahovou strategii a redakční plán. Typickou nenápadnou reklamou je vytvoření vlastních emotikonů, které vaši sledující mohou využívat v chatech na jiných kanálech (a je tvůrčí výzva, aby chtěli).

Najdete nové zájmy i přátele

Platforma umožňuje stát se součástí komunity lidí, sdílet zájmy, chatovat a poznávat lidi z celého světa nebo se s nimi dokonce osobně setkat. V případě dětí je samozřejmě na místě opatrnost a měl by je doprovázet někdo dospělý.

„V některých komunitách se pravidelně pořádají setkání. Když se v Německu pořádal turnaj Age of Empires II, potkali jsme se a navázali jsme přátelství i v offline světě. Společně jsme sledovali turnaje, ale také jsme si třeba prohlédli památky,“ vzpomíná Kateřina Tuzarová.

Šance, že vaše dítě najde smysluplnou komunitu, je větší, pokud bude sledovat kanály s menším počtem diváků. Mezi desetitisíci diváky bude spousta trollů. Menší komunity se zaměřují přímo na aktivitu.

Všechny kanály jsou mezinárodní. Takže platforma dává vynikající možnost procvičit si cizí jazyk. Například Kateřina streamovala v češtině a angličtině, jako studentka sinologie si ale trénovala slovní zásobu na kanálech v čínštině. Dnes je překladatelkou.

Než zapnete stream, promluvte si o hejtu

Obrovským problémem sociálních sítí jsou nenávistné komentáře a trolling. Tito uživatelé bez skrupulí komentují vzhled jiných lidí (což nijak nesouvisí s obsahem), pro teenagery mohou být podobné komentáře zraňující.

„Ale zdravá komunita, která sdílí určité hodnoty kolem streamu, může kritizovanou osobu podpořit. Takoví lidé mohou být na webu také zabanováni anebo nahlášeni administrátorům. Existuje také varovné opatření, tzv. time-out, což je ban na omezenou dobu. Většina streamerů přidělí roli moderátora chatu některému ze svých spolehlivých diváků, přátel nebo rodiny a nechá je spravovat komunitu,“ popisuje Kateřina.

Na kritiku trollů nikdy nereagujte. Tito lidé chtějí jen vyvolat emoce a ublížit.

Pravidla chatu jsou v rukou každého streamera. Může například umožnit komentování jen těm, kteří sledují kanál, nebo jen těm, kteří sledují kanál po určitou dobu (od 10 minut do 3 měsíců). Toto pravidlo může zastavit různé boty, spammery a trolly. Streamer a jeho moderátoři mohou vidět historii zpráv a banů každého uživatele, což jim také pomáhá při rozhodování a přijímání bezpečnostních opatření.

Bohužel za nenávistné komentáře mohou jiní uživatelé, a proto se s nimi těžko bojuje. Mluvte s dětmi o tom, že si taková vyjádření nemají brát osobně a už vůbec ne se podle nich hodnotit. Přímo na platformě můžete nainstalovat filtry, které nežádoucí vzkazy skryjí. Vysvětlete si s dětmi, k čemu jsou, a domluvte se, zda je samy chtějí využívat.

Jak používat Twitch jako streamer i divák

Každou sociální síť, včetně Twitche, lze používat bezpečně. Pojďme se podívat, jaká pravidla dodržovat.

V úvodu jsme zmiňovali, jak snadné je na Twitchi sledovat nevhodný, násilný nebo pornografický obsah. To lze eliminovat nastavením aplikace rodičovské kontroly a vytvořením vlastního profilu dítěte jak ve Windows, tak v prohlížeči, tak aby dítě vůbec nevidělo obsah pro dospělé.

Je namístě držet se základního bezpečnostního AHA pravidla – tedy využívat Antivir (který zastaví případné podvodné odkazy v chatech), silné a unikátní Heslo k účtu a samozřejmě Aktualizovat zařízení.

Na sociálních sítích je nejzrádnější ochránit si soukromí. Klíčem je sdílet o sobě co nejméně osobních detailů. Pokud vaše dítě streamuje, je to trochu složitější. Nikdo by každopádně neměl z videa být schopen zjistit, kde přesně bydlí. To v praxi znamená pohlídat si třeba výhled z okna na nějakou výraznou budovu. To je důvod, proč řada tvůrců na YouTube a Twitchi má za sebou knihovnu.

Vysvětlete dětem, proč by ani v chatu neměly sdělovat žádné osobní údaje, a to ani v případě, že jsou v uzavřeném chatu a „svojí“ komunitě.

Všechny populární platformy se potýkají se zájmem kyberzločinců – i Twitch. Typickými podvody jsou online podvody, spam a phishing. Často mají útoky formu odkazů v chatu. Naučte děti kriticky přemýšlet na co kliknout a na co ne. Pokud vám přijde nabídka „Bity zdarma, abyste mohli odměnit svoje oblíbené streamy. Akce platí jen do dnešního odpoledne.“ – je to patrně podvod. Twitch musí vydělávat, zdarma nic rozdávat nebude.

Stejně tak není dobré si stahovat programy a hry, které vám doporučí kdekdo. Ty vždy stahujte z oficiálních zdrojů, byť za ně musíte zaplatit.

Totéž platí při instalaci nových doplňků do prohlížeče nebo her. Jsou to malé prográmky a mohou obsahovat cokoli. Vždy bychom doporučili instalovat cokoli jen z oficiálního zdroje. I to je důvod, proč dbát na aktualizovaný bezpečností program v počítači či telefonu dětí. Ten totiž dokáže podezřelé soubory včas zastavit.

Pokud vaše dítě chce oblíbeným tvůrcům platit, zvažte, jak to realizovat. Může mít měsíční rozpočet, může mít vlastní kartu s kapesným, může platit vaší kartou a vy vždy potvrdíte platbu.

„S dítětem se můžete dohodnout na omezeném měsíčním rozpočtu nebo jednorázovém příspěvku, kterým může podpořit oblíbeného streamera, a případně se o výběru společně poradit. Sledování streamů vnímám podobně jako návštěvu fotbalového zápasu – také platíte za to, že sledujete hru někoho jiného, obdivujete jeho taktiku a myšlení. Pokud je obsah kvalitní a může pomoci rozvíjet dovednosti dítěte, jako je kreativita nebo sociální myšlení, pak může mít předplatné nebo příspěvek pro streamera smysl,“ dělí se o svá doporučení Kateřina alias Odette.

Proniknout do tajů nových technologií není pro nás rodiče snadné. Proto požádejte děti, ať vám ukáží svoje oblíbené tvůrce. Sledujte je spolu nebo zkuste najít jiné, kteří by vás bavili. Vaše děti budou online v bezpečí, pokud budou vědět, že stojíte na jejich straně, i když si stáhly nějakou hloupost, poslaly někomu fotku nebo sledují pro vás podivné tvůrce.

#1 Sociální inženýrství a malware

Hry a jejich nejnovější data disky něco stojí. Děti je chtějí, ale ne všichni rodiče za ně chtějí utrácet větší sumy  (ať už z finančních nebo výchovných důvodů). Jejich ratolesti ale pak nemohou držet herní krok s kamarády a spoluhráči, čímž se mohou pro podvodníky stát snadnou obětí.

Útočníci dobře vědí, že spoustu hráčů má hluboko do kapsy a snaží se je zlákat příslibem bezplatné verze hry. Háček je v tom, že takové verze  jsou ke stažení pouze na pochybných fórech, konkrétním odkazu nebo přes tzv. torrenty. Uživatel si spolu s hrou může stáhnout i malware, který může být použit ke špehování oběti, zašifrování cenných dat nebo dokonce k poškození herního zařízení. V takových případech bývá škodlivý kód součástí instalačních packetů hry a není ho možné snadno odhalit.

Někteří soutěživí hráči si stahují také takzvané „cheaty“, tedy postup, jak získat rychle výhodu ve hře nebo obejít složitý úkol. Jde v podstatě o podvod. Kromě toho, že kazí hru všem ostatním, ohrožují i sami sebe. Útočníci využívají situace a někdy slibují hráči „cheat“, pokud provede určitou akci, navštíví nějakou webovou stránku či fórum, kde se z něj například pokusí vylákat citlivé údaje a podobně.

Využití „cheatů“ se nemusí vyplatit. Tvůrci her to neradi vidí a může to vést až k vyloučení z hraní v budoucnu.

#2 Falešné hry

Objevují se také falešné verze her, které pak zobrazují nevyžádanou reklamu, sbírají data nebo jinak vydělávají na dětské naivitě.

Útočníci vytvoří falešnou verzi hry napodobující populární tituly, jako je Minecraft nebo Fortnite. Druhé jmenované hře se přesně toto stalo v roce 2018. Stává se to u drahých titulů, které se najednou „objeví zdarma“, u her stažených mimo oficiální obchody nebo u her, jejichž očekávané vydání dlouho trvá. V posledním jmenovaném případě ale uživatel nestáhne (a teda ani nespustí) hru, ale zpravidla jen škodlivý kód.

Rizikem jsou i ztrojanizované aplikace pro telefon. Jde o proces, kdy útočník nahraje do aplikačního obchodu místo legitimní verze hry verzi s malwarem.

#3 Krádež citlivých informací

Malí hráči nedokáží vždy přesně rozlišit, co je správné a co ne. Mohou tak sami jiným hráčům sdělit  soukromé informace, které je mohou ohrozit nejen online, ale i ve fyzickém světě. Hráči spolu často komunikují v reálném čase přes Discord, sledují jiné hráče v živých přenosech na Twitchi  nebo sdílí vlastní hry přes Roblox. A mohli bychom jmenovat další a další platformy nebo třeba fóra. Všude děti navazují kontakty a někdy i přátelství. Je důležité uvědomit si, že nikdy si nemůžete být úplně jistí uživatelem na druhé straně.
Naučte děti, aby nikdy nesdílely s cizími uživateli citlivé informace, například, kam chodí do školy, kde bydlí ani detailní informace o rodičích a sourozencích.

#4 Šikana a nenávist

Možnost skrýt svou identitu za herním avatarem dává nefér uživatelům příležitost znepříjemnit hru ostatním. Takovým příkladem může být šikana méně zkušených hráčů („noob“) nebo těch, kteří hrají kratší dobu a nedosáhli tedy takových herních úspěchů. To samozřejmě může mít vliv na chování dětí i mimo herní prostředí.

Hra umožňuje prožít různé emoce, často znásobené emotivním příběhem hry, adrenalinem či pocitem anonymity. Děti se tak mohou setkat (na zmíněných platformách nebo v konverzačních nástrojích přímo ve hře) s nadávkami, agresí či obviňováním. Jednorázově se to stane každému. Pokud se nevhodné chování vyostří,  je vhodné zvážit, zda ve hře pokračovat, nebo například nezměnit skupinu, ve které dítě hraje.

Pokud dětem není komunikace ostatních hráčů příjemná, nemusí ji strpět. Mnoho her – stejně jako sociálních sítí – umožňuje hráčům nahlásit nevhodné chování nebo problémové spoluhráče a podvodníky. Zodpovědné hlášení zvyšuje bezpečnost nejen pro hráče, který problém nahlásil, ale i pro všechny ostatní účastníky.

Pokud se dětem na hře cokoli nezdá, je dobré, aby si promluvily  s někým, komu důvěřují.

Pro všechny hráče platí stejný metr, takže je dobré, aby si každý uživatel uvědomil, že jeho chování a komentáře mohou někoho také rozladit. Pravidla slušného chování platí i při hraní.

Herním rizikům lze předcházet

Většině uvedených rizik lze poměrně snadno předejít. V herním zařízení je dobré mít nainstalovaný bezpečnostní program (ať už jde o telefon, počítač či tablet). Moderní antiviry mají i herní mód, takže se není třeba obávat, že by různá upozornění kazily herní prožitek.

Hry, které chce dítě zkusit, vždy kupujte. Stažení hry z fóra je jednoduše krádež (nemluvě o riziku malware). Herní platformy mívají často slevy, můžete je pomoci dětem najít, aby za hru neutratily celé kapesné. Další triky, jak stahovat bezpečně, najdete v tomto článku.

V neposlední řadě naučte děti, aby se nesvěřovaly anonymním uživatelům, které znají jen z her. To, že mají společný koníček, není dobrý důvod prozradit, kde přesně bydlím. Naučte je, že nemají ani ve hře nebo v komunikaci o své oblíbené hře říkat nic, co by neřekly cizímu člověku při náhodném setkání.