Jak obrazovky ovlivňují mozek dítěte:

• Rychlé střídání podnětů: Filmy, videohry a aplikace často mění obraz i zvuk v krátkých intervalech, díky čemuž může mozek dítěte přivyknout na vysokou míru stimulace. V reálném životě, kde podněty přicházejí pomaleji, pak může být pro dítě těžší udržet pozornost, protože běžné podněty přestávají být zajímavé.
• Dopaminová odměna: Interaktivní hry a sociální sítě poskytují okamžitou zpětnou vazbu (lajky, nový level), což podporuje uvolňování dopaminu. To může vést k tomu, že děti upřednostňují krátkodobé odměny před delším soustředěním, protože je to skoro „zadarmo“ a pro mozek je to jednodušší.
• Rozvoj mozkových funkcí: U dětí se začínají vyvíjet tzv. exekutivní funkce mozku — schopnost plánovat, regulovat chování a udržovat pozornost. Nadměrné používání obrazovek může tento proces narušit, protože nenabízí dostatek času pro nudění se a samostatnou hru.
• Snížení schopnosti „deep focus“: Časté přepínání mezi aplikacemi, videi a hrami učí mozek fungovat v režimu multitaskingu. Děti si tak hůře zvykají na činnosti vyžadující delší a nepřerušované soustředění — například čtení delšího textu nebo řešení složitějšího úkolu.

Jak se vyvíjí pozornost?

Pozornost je schopnost zaměřit a udržet mysl na určitém podnětu, úkolu nebo činnosti, a přitom filtrovat méně důležité nebo rušivé informace. U dětí je to jedna z klíčových dovedností, která ovlivňuje učení, paměť, sociální interakce i celkový rozvoj.

V raném dětství, zhruba do tří let, je pozornost velmi krátká a silně řízena vnějšími podněty — hlasitým zvukem, pohybem nebo jasnou barvou. Dítě snadno přepíná z jednoho podnětu na druhý a soustředění udrží jen na chvíli. Důležité jsou proto jednoduché, opakující se činnosti a krátké interakce.

Mezi třetím a šestým rokem života se začíná rozvíjet tzv. záměrná pozornost, tedy schopnost vědomě zůstat u činnosti i přes lákavé rušivé podněty. Předškoláci se zvládnou soustředit několik minut, zejména při hře, která je pro děti hlavním „trenérem“ pozornosti — ať už jde o stavění z kostek, kreslení nebo jednoduché deskové hry.

U dětí mladšího školního věku (6–9 let) se délka soustředění prodlužuje na 10–20 minut. Děti už dokážou lépe filtrovat rušivé podněty. Přesto stále potřebují pravidelné přestávky a činnosti, které jim pomohou udržet motivaci. V tomto období se začínají rozvíjet i tzv. exekutivní funkce — schopnost plánovat, organizovat a dokončit úkol.

Ve starším školním věku a během dospívání se zvyšuje nejen délka soustředění, ale i schopnost přepínat mezi úkoly a pracovat systematicky. Děti zvládají dlouhodobější učení nebo složitější projekty, ale zároveň zůstávají citlivé na digitální rušení — notifikace, sociální sítě nebo videa je mohou snadno vytrhnout z práce.

Obrazovky pozornost ovlivňují směrem k letargii

Doktor Dimitri Christakis se ve svých výzkumech věnuje časnému vystavení obrazovek a jeho vlivu na dětský mozek. Nejdříve toto vystavení zkoumal u myší, kde si všiml, že myši, které byly vystaveny audiu z dětských pohádek a blikajícím světlům, vykazovaly zvýšenou aktivitu a nižší úzkost, což vedlo k tomu, že se chovaly méně obezřetně a byly více ochotné riskovat. Oproti kontrolní skupině měly sníženou krátkodobou paměť a obtíže s učením. Tyto výsledky potvrdily i další výzkumy.

Svá zjištění potom sledoval i u lidí a došel k závěru, že rané vystavení rychle měnícím se televizním obrazům v prvních 3 letech života je spojeno s následnými deficity v pozornosti v dětském věku. Naproti tomu edukační, klidný obsah ve stejném věku nebyl spojen s negativními dopady na pozornost.

Tyto výsledky podporují doporučení o omezení raného vystavování obrazovkám, zejména rychlým a dynamickým formátům bez edukativního kontextu, aby se minimalizovalo riziko negativního vlivu na vývoj pozornosti.

Dobrou zprávou je, že pokud dítě projevuje známky přestimulování z obrazovek, tak při snížení nadměrné stimulace může dojít k postupnému zlepšení schopnosti soustředění, protože mozek si znovu zvykne na pomalejší a přirozenější rytmus podnětů.

Jak rozpoznat problémy s pozorností u dítěte?

🛡️Dítě často nedokončí úkol bez vyrušení nebo ztráty zájmu.
🛡️Rychle přeskakuje od jedné činnosti k druhé.
🛡️Působí, že nevnímá, co mu říkáte, i když je nablízku.
🛡️Má problém sledovat delší instrukce nebo příběhy.
🛡️Vyhýbá se činnostem, které vyžadují delší soustředění (např. čtení, psaní, skládání puzzle).
🛡️Potřebuje neustálou stimulaci (nové podněty, rychlá zábava).
🛡️Často zapomíná věci, které se právě dozvědělo nebo mělo udělat.

Důležité je pamatovat na to, že každé dítě je jiné, takže pokud budete sledovat pozornost vašeho dítěte, tak zohledněte jeho osobnost, aktuální situaci – únava, hlad i stres nebo přílišnou stimulaci obrazovkami.

Pamatujte na to, že krátkodobé problémy s pozorností jsou u dětí běžné.

Jak používat obrazovky zdravě:

• Nastavte limity. Světová zdravotnická organizace doporučuje:
• • do 2 let: žádné pasivní sledování obrazovek
  • 2–5 let: max. 1 hodinu denně
  • starší děti: individuálně, podle 3C (kontext, obsah, dítě)
    

    RODINNÁ DIGI-DOHODA

    Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

    STÁHNOUT DOHODU

• Upřednostněte aktivní a vzdělávací obsah před pasivním sledováním.
• Sledujte obrazovky společně s dítětem — rodič může komentovat obsah, ptát se dítěte a rozvíjet tak jeho myšlení.
• Vyvažte čas online a offline — pohyb, kreativní činnosti.
• Běžte ven – přírodní prostředí jako „reset“ pro mozek. Pobyt venku (zvlášť v zeleni) prokazatelně zlepšuje koncentraci a snižuje mentální únavu.
• Čas bez obrazovek před spaním — ideálně 1–2 hodiny bez obrazovek před usnutím.
• Rozvíjejte s dítětem všímavost – nechte jej venku zapojovat smysly, podpořte jej ve všímání si toho, jak se cítí.
• Postupné prodlužování doby soustředění – začněte s činnostmi, u kterých dítě udrží pozornost jen krátce, a postupně dobu prodlužujte. Např. společné čtení, skládání puzzle, jednoduché deskovky.

Ochraňte svou digitální identitu

Vaše data mají na dark webu vysokou cenu.
ESET vám je pomáhá chránit.

ZJISTIT VÍCE

Anonymní režim anonymitu nezajistí

Anonymní režim neznamená úplnou anonymitu. Neskrývá vaši IP adresu ani nešifruje váš internetový provoz. Stále jste viditelní pro webové stránky, poskytovatele internetových služeb a státní orgány. Webové stránky mohou stále sledovat vaši aktivitu různými způsoby, včetně tzv. fingerprintingu a logování IP.

Jak funguje anonymní režim?

Anonymní režim vytvoří dočasnou relaci prohlížení, která po zavření okna neukládá historii, soubory cookie ani data mezipaměti. Když otevřete anonymní okno, funguje odděleně od hlavní relace prohlížeče, což znamená, že dříve uložené soubory cookies a přihlašovací údaje nejsou přístupné.

Během prohlížení lze tato dočasná data používat, ale po zavření okna se odstraní a všechna data se vymažou.

Jaká dočasná data jsou vymazána:

• soubory cookies
• historie prohlížení
• historie stahování
• přihlašovací údaje k webovým stránkám
• zadaná oprávnění k webovým stránkám
• vyhledávací dotazy

Anonymní režim je především nástrojem pro lokální ochranu soukromí (na úrovni zařízení). Někdy jej uživatelé považují za nástroj, který jim pomůže ochránit si online identitu před kyberriziky.  To ale není přesné. Anonymní režim před kybernetickými hrozbami nijak nechrání.

„Anonymní režim přispívá k celkové ochraně jen velmi málo. I když může omezit možnosti určitých útoků, jako je únos relace nebo krádež souborů cookie, škodlivý software, který již na zařízení je, včetně spywaru, keyloggerů a malwaru krádeže informací, zůstává zcela nedotčený,“ vysvětluje náš bezpečnostní expert Ondrej Kubovič.

Všechna vaše data jsou stále viditelná pro okolní svět, protože neskrývá vaši IP adresu, nešifruje váš internetový provoz ani nebrání webovým stránkám, poskytovatelům internetových služeb a správcům sítě sledovat vaši činnost.

Kdy režim anonymního okna použít?

• Přihlašování k různým účtům: Rychlý způsob, jak přistupovat ke dvěma e-mailovým účtům nebo účtům sociálních médií najednou.
• Vyhledávání na internetu na sdílených počítačích: Zajistí, že nezůstane osobní historie prohlížení, třeba pokud vybíráte dovolenou a chcete svou rodinu překvapit.
• Vyhledávání bez ovlivňování: Vyhýbá se personalizovaným výsledkům založeným na předchozích vyhledáváních

Jak být skutečně anonymní?

Režim anonymního okna sice poskytuje určitou úroveň ochrany soukromí, ale neposkytuje úplnou anonymitu ani ochranu před sledováním online. Pokud si chcete soukromí chránit vyzkoušejte tyto kroky:

• Pravidelně mažte soubory cookie a mezipaměť, abyste odstranili uložené údaje.
• Používejte rozšíření prohlížeče k blokování sledování a škodlivých skriptů, například uBlock Origin, Privacy Badger nebo NoScript.
• Všude povolte protokol HTTPS, abyste zajistili bezpečné připojení při prohlížení webových stránek.
• Používejte prohlížeče, které ve výchozím nastavení blokují sledovací zařízení.
• Používejte soukromé vyhledávače, které nesledují vyhledávání, například DuckDuckGo nebo Startpage.
• Používejte VPN.
• Zvažte antivirové řešení, které zvyšují vaši anonymitu online, jako je ESET Home Security Ultimate, který obsahuje funkce Bezpečné bankovnictví a prohlížení, Bezpečné vyhledávání, Přehled nastavení webových stránek, Čištění prohlížeče, Ochrana soukromí a zabezpečení prohlížeče a mnoho dalších.

VPN

Virtuální privátní síť, představuje štít proti kybernetickým rizikům.
Chrání data tím, že je šifruje, skrývá vaši skutečnou polohu a identitu.

VYZKOUŠET

Shrnuto, podtrženo:

• Anonymní režim nezajistí anonymitu online. Jen maže historii a cookies z vašeho zařízení, ale neskrývá IP ani nešifruje provoz.
• Hodí se pro lokální soukromí, např. přihlášení na více účtů nebo hledání bez personalizace.
• Před kyberhrozbami anonymní okno nechrání – malware a poskytovatelé internetu vás stále vidí.
• Pro skutečnou anonymitu kombinujte VPN, blokátory sledování, bezpečné prohlížeče a mazání cookies.

Chceš to taky?

Sexting není zdaleka tak vzácný, jak bychom si možná přáli. Podle našich dat z roku 2022 poslalo takovou fotku či video 14 % dospívajících. Tato čísla potvrzují i závěry vědců z Masarykovy Univerzity, jim se k sextingu přiznalo 16 % dívek a 15 % chlapců.

Častěji jde o sexting konsenzuální – tedy takový, kdy je posílání intimních zpráv  se souhlasem druhé strany. Velmi často se tak děje ve vztazích nebo jako součást flirtu. Sexting se do určité míry stává normální součástí dospívání, u mladších dětí ale může hraničit i s dětskou pornografií.

Dívky dostanou častěji nevyžádaný 🍆

Čerstvá studie Masarykovy univerzity ukázala, že jen 4,5 % dospívajících sexting očekává. Neočekávanou sexuální zprávu – typicky nevyžádaný „dick pic“ (neboli foto penisu) – dostane měsíčně stejný podíl teenagerů; dívky jsou ale terčem  častěji (6 %) než chlapci (3 %).

„Kontext a předchozí dohoda mezi oběma stranami hrají klíčovou roli v tom, zda je takový obsah vnímán jako příjemný a žádoucí, nebo naopak jako nepříjemný a obtěžující. Neočekávané zaslání intimní fotografie penisu, tedy tzv. dick-pic, je ve většině případů ženami vnímáno negativně. Dívky je často popisují jako narušení jejich osobního prostoru, nevyžádaný nátlak či formu sexuálního obtěžování, která může vyvolat pocity znechucení, neúcty nebo dokonce ohrožení,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.

Tento druh zprávy je mnohdy vnímán jako nevyžádaný vpád do intimity, zejména pokud přichází od neznámé osoby či bez jakéhokoli předchozího kontextu, který by k výměně intimních materiálů vedl.

„Jen velmi malé procento žen uvádí, že by v takové situaci zažilo pozitivní pocity — a i to bývá obvykle vázáno na situace, kdy fotografie pochází od partnera nebo osoby, se kterou probíhá vzájemně konsensuální sexting,“ dodává.

Nejčastější motivace? Zvědavost, zábava, flirt nebo touha udržet erotickou atmosféru.

Jak se mladiství po sextingu cítí?

V nás rodičích představa sdílení intimních materiálů vyvolává patrně stud. U dospívajících to tak ale není. Sexting pro ně byl součástí osobního nebo partnerského vztahu. Prožívání se liší podle pohlaví.

„Chlapci zpravidla uvádějí, že po sextingu pociťují spíše spokojenost nebo vzrušení. Dívky častěji hlásí rozporuplné pocity — na jedné straně mohou cítit vzrušení nebo blízkost, na druhé straně obavy, stud či lítost. Rozdíly jsou dány pohlavím hlavně proto, že biologické pohlaví v kombinaci se společenskými normami zásadně ovlivňuje, jak se k sexuálním projevům přistupuje a jak jsou hodnoceny. Kluci jsou od dětství často vedeni k tomu, že projevy sexuality jsou pro ně „normální“ a někdy i žádoucí a sexuální iniciativa bývá pozitivně oceňována („jsi frajer“),“ popisuje rozdíly mezi dívkami a chlapci psycholožka. „Kdežto dívky jsou naopak socializovány k větší zdrženlivosti a opatrnosti. Když projeví sexualitu otevřeně, hrozí jim negativní nálepky (tzv. slut-shaming). Dívky také častěji čelí sexuálnímu obtěžování. Tyto zkušenosti vedou k tomu, že k sexuálnímu obsahu přistupují opatrněji a jsou citlivější na kontext.“

Pokud jde o očekáváné zprávy, jsou emoce pozitivnější. Zhruba polovina dívek se cítí spokojeně, u chlapců je to 60 %. Rozhozeně se nikdy necítí jen 16 % dívek, zatímco u chlapců je to 30 %.

Neočekávané zprávy jsou horší: Téměř tři čtvrtiny dívek (71 %) se nikdy necítí spokojeně po obdržení neočekávané zprávy (oproti 57 % chlapců).

Po odeslání se třetina cítí dobře. Do hry vstupuje i dvojí metr: když dívka sextuje, okolí ji snadno označí za „lacinou“, když nesextuje, je prý prudérní.

Rizika sexting? Hlavně veřejný posměch

Mladí lidé si uvědomuje, že posílat obnažené fotky není bezpečné. Přesto jen třetina teenagerů, kteří někdy sdíleli intimní fotku, toho lituje. A není divu: 18 % jich zažilo vydírání nebo šikanu spojenou s vlastním snímkem. Přesto je to od sdílení těchto materiálu neodradí.

„Mladí lidé často sextují i přesto, že si rizika dobře uvědomují, protože okamžité emoční a sociální přínosy pro ně převáží nad abstraktním nebezpečím. Sexting může posílit pocit blízkosti, důvěry a atraktivity, přináší vzrušení a okamžitou pozitivní zpětnou vazbu, zatímco možné následky, jako je únik fotky či zneužití, se zdají vzdálené a málo pravděpodobné. Dospívající navíc čelí tlaku vrstevníků a často věří, že „jim se to nestane“, zejména pokud je obsah sdílen v rámci vztahu, kde panuje zdánlivá důvěra. Biologicky se k tomu přidává i fakt, že mozek v tomto věku upřednostňuje okamžitou odměnu před racionálním vyhodnocením rizika, což vede k tomu, že i vědomí nebezpečí neodradí většinu od sdílení intimních materiálů,“ říká Kamila Ryšánková.

Typickým způsobem, jak je lze zneužít, je kyberšikana nebo sextorze – tedy vydírání spojené s intimními snímky. V takových případech nastupuje stud, úzkost a ztráta důvěry.

Hrozba sextingu spočívá ve ztrátě kontroly nad tím, kam se snímek nebo video dostane.

Jak s dětmi o sextingu mluvit, aby jej nemusely tajit?

Mnoho dětí se bojí svěřit kvůli reakci rodičů. Což je obzvláště v situaci, kdy dojde k nějakému zneužití fotek nebo důvěry dítěte, problém.

Když zjistíte, že si vaše dítě vyměňuje intimní fotky, nepanikařte. V první řadě je důležité, zda se jedná o vzájemné dopisování se souhlasem. Mladí lidé by měli vědět, že jakýkoliv nátlak není znakem citů, ale prachsprosté vydírání. Dětem pomáhá vědět, že mají právo říct ne.

Když už dítě fotku poslalo a někdo ho vydírá, uložte komunikaci (snímky obrazovky, detail profilu) a kontaktujte policii.

Jak překonat pocit studu a trapnosti:

Pocit trapnosti u témat jako sexting je mezi rodiči běžný, ale dá se překonat, když se na rozhovor podíváte spíš jako na podporu a prevenci, ne jako na „zakázanou lekci o sexu“. Pomáhá:

• Začít dřív a po kouskách – Místo jedné „velké vážné debaty“ vést sérii kratších, přirozených rozhovorů, které se navážou na situace z filmů, zpráv nebo sociálních sítí.
• Začít rozhovor u běžné činnosti – Pro dospívajícího i pro vás může být trapné, pokud budete rozhovor vést z očí do očí, proto můžete téma nadhodit na procházce, při běžných domácích pracích nebo u něčeho, kde zaměstnáváte ruce.
• Pomoct si konkrétním případem – Aby nebylo téma tolik abstraktní, tak je možné použít případ z internetu, aby dítě mělo informace založené skutečné události.
• Mluvit otevřeně a bez moralizování – Děti se víc svěří, když necítí, že je někdo soudí. Rodič může mluvit o rizicích i o tom, proč je pro ně důležité chránit si soukromí, aniž by kázal.
• Použít otázky místo monologu – Např. „Co bys udělal/a, kdyby ti někdo poslal takovou fotku?“ nebo „Proč myslíš, že lidi posílají intimní fotky?“ Odpovědi pak otevřou cestu k hlubší debatě.
• Přiznat vlastní rozpaky – Dospívající ocení, když rodič řekne: „Hele, tohle téma je pro mě trochu trapné, ale je důležité o něm mluvit.“ Tím se sníží napětí a rozhovor působí autentičtěji.

Stáhnout Konverzační karty pro děti a rodiče

Chci odebírat magazín Safer Kids Online. Praktické tipy pro  bezpečnost dětí na internetu.  

Chci kartičky

Je potřeba mít na paměti, že na internetu není anonymní nic. A že nad čímkoli co odešlou ztrácí absolutní kontrolu. Před odesláním intimního materiálu by si měly položit otázku, zda příjemci důvěřují. Pokud se rozhodnou fotku poslat, ať je na ní raději nepoznáte (bez obličeje, tetování či pihy).

Sexting není automaticky známkou „zkažené mládeže“. Je to spíš projev toho, že děti zkoumají svou identitu v digitálním světě. Zvědavost a flirtování jsou přirozené, stejně jako touha vyzkoušet zakázané ovoce. Zásadní je, aby se děti nebály o sextingu mluvit a aby rodiče nehráli roli soudců, ale partnerů. Protože když dítě ví, že může doma cokoliv říct, má o hodně větší šanci zvládnout i náročné situace online.

Mnoho infostealerů má původ v legendárním malwaru ZeuS – bankovním trojskému koni určeném ke krádeži přihlašovacích údajů k online bankovnictví. Po úniku jeho zdrojového kódu v roce 2011 se objevily nové verze a odstartovaly tak rozšíření infostealerů. Dnes existují varianty pro Windows, macOS, iOS i Android.

Jaké informace infostealery kradou?

Útočníky zajímají všechny údaje, které lze nějak zpeněžit. Oblíbeným cílem jsou přihlašovací údaje a tzv. cookies session, což jsou malé datové soubory, které mohou hackerům umožnit obejít vícefaktorovou autentizaci (MFA). Jedna zpráva odhaduje, že 75 % přihlašovacích údajů ukradených v loňském roce bylo odcizeno prostřednictvím infostealerů.

Typicky jde o tato data:

• Přihlašovací údaje
• Čísla platebních karet, bankovních účtů a kryptopeněženek
• Osobní údaje jako jména a adresy
• E-mailové adresy a telefonní čísla
• Historii prohlížení, uložené formuláře a hesla
• Informace o systému a uložené soubory

Jak infostealery fungují?

Cílem těchto škodlivých kódů je tiše a rychle najít citlivé informace a odeslat je útočníkovi. Používají třeba techniky, které umožní zachytit údaje z formulářů před odesláním nebo škodlivý kód, který zaznamená stisknuté klávesy, pořídí snímky obrazovky nebo dokáže získat data uložená v clipboardu (poté co stisknete CTRL+C).

Tyto informace lze zneužít přímo k odcizení účtů v různých službách (kde máme často uložené informace o platebních kartách), krádeži identity, podvodům, šíření dalšího malware nebo vydírání. Mimo to se dají také prodat na dark webu.

Ochraňte svou digitální identitu

Vaše data mají na dark webu vysokou cenu.
ESET vám je pomáhá chránit.

ZJISTIT VÍCE

Jak se infostealery šíří?

Pokud víte, kde se s malware můžete setkat, lze se mu snáze ubránit. Jeden z nejběžnějších způsobů, jak rozšířit škodlivé kódy, zůstává phishing v e-mailu nebo SMS. Typicky taková zpráva působí důležitě a obsahuje odkaz na podvodnou stránku nebo přílohu, odkud si malware uživatel nevědomky stáhne.

Další možností jsou falešné stránky, může jít o web s podvodným formulářem nebo odkazem ke stažení malware. Na takové webové stránky odkazují lákavé reklamy ze sociálních sítí nebo zcela legitimních stránek, které obvykle čtete.

Infostealery určené pro android detekujeme často v aplikacích z neoficiálních zdrojů. Nejčastěji jde o falešné verze populárních nebo placených služeb, cracknuté verze her (tedy ty s prolomeným licenčním kódem) a podobně.

Méně často se útočníkům podaří tzv. ztrojanizovat legitimní aplikace a webové stránky. Na to je ale nutné „hacknout“ původní službu, což je velmi technicky náročné.

Jak vypadá hrozba dnes?

Podle  ESET Threat Report H1 2025 je trh s infostealery obrovský. Útočníci totiž pronajímají své škodlivé kódy. Tomuto obchodnímu modelu říkáme malware jako služba (MaaS). Každý si může kód koupit, zaplatit za jeho rozšíření a dostat databázi ukradených dat. Už není nutné mít technologické znalosti a umět programovat.

Některé konkrétní typy útočníci neustále vyvíjí, například Formbook je v provozu od roku 2021. Nově ale útočníci přidali sofistikované obfuskační techniky, tyto techniky pomáhají obcházet zabezpečení. Jiné varianty, jako například RedLine, dokázala zastavit policie. Jejich místo na slunci ale převzali tvůrci Lumma Stealer. Ten funguje jako malware-as-a-service, tedy jako malware na zakázku. Kdokoliv si takový škodlivý kód může koupit na darkwebu.

Jak se chránit před infostealery?

• Mějte aktualizovaný bezpečnostní software na všech zařízeních.
• Buďte obezřetní vůči phishingu – neklikejte na podezřelé odkazy, ověřujte odesílatele.
• Stahujte aplikace pouze z oficiálních obchodů a vyhýbejte se pirátskému softwaru.
• Aktualizujte operační systém a aplikace.
• Buďte opatrní na sociálních sítích – nevěřte podezřelým nabídkám.
• Používejte silná a unikátní hesla – ideálně s dvoufázovým ověřením (2FA).

Štít, přes který se hackeři nedostanou

Předcházejte malware díky jedinému řešení. ESET
spolehlivě ochrání vaše zařízení i data. 

VYZKOUŠET

Shrnuto, podtrženo:

• Infostealery jsou typ škodlivého kódy, který se zaměřuje na odcizení dat. Buď je útočníci zneužívají přímo nebo prodají na dark webu.
• Aktuálně jsou nejběžnějším typem hrozby pro počítače s Windows v Česku.
• Nejčastěji se útočníci pokoušejí ukrást přihlašovací údaje, čísla karet a osobní údaje.
• Šíří se zejména spamem, falešnými reklamami a v neoficiálních aplikacích.
• Nejlépe ochrání uživatele vlastní obezřetnost. Měli bychom ale také používat bezpečnostní program a aktualizovat operační systém i aplikace v našich zařízeních.

Mohlo by vás zajímat:

➡️ Útočníci mění strategie pro operační systém Windows
➡️ 5 tipů, jak poznat malware a odstranit ho z počítače
➡️ Jak si chránit data online: chce to bezpečná hesla

I přes veškerou snahu společnosti Apple se do obchodu App Store občas dostane malware. Stálou hrozbou je phishing a také škodlivý obsah na internetu. Stále větší hrozbu představují zranitelnosti nultého dne. Některé z nich dokonce nevyžadují ani kliknutí, ani žádnou interakci uživatele. Přečtěte si, jak k zabezpečení vašeho iPhone přistoupit, aby se vás tato rizika nedotkla.

Jak poznat malware v iPhonu

Mezi běžné příznaky napadení iPhonu patří:

• Zvýšená spotřeba dat: Neočekávaná spotřeba dat může naznačovat, že na pozadí běží malware. Zkontrolujte si ho zde.
• Vybíjení baterie: Pokud se vám zdá, že se baterie vybíjí rychleji než obvykle, může to být známkou škodlivých procesů spuštěných bez vašeho vědomí. Zde najdete návod, jak si to zkontrolovat.
• Přehřívání: Zařízení se při nepřetržitém používání zahřívají, zejména v létě, ale pokud se některé z nich neobvykle zahřívá, může to být způsobeno malwarem.
• Padání aplikací: iPhone by měl nabízet stabilní uživatelské prostředí. K častým pádům aplikací nebo jejich nereagování dochází, pokud je něco v nepořádku.
• Vyskakovací reklamy: Reklamy v aplikacích jsou běžné a umožňují vývojářům na vývoj vydělávat. Pokud je ale vaše zařízení zahlceno vyskakovacími reklamami, může se jednat o projevy adware.
• Nevysvětlitelné změny: Objevily se v zařízení nové aplikace, které jste nenainstalovali? Nebo se objevila nová tapeta. Je na místě zpozornět. Možná šlo o aktualizaci, ale tyto změny mohl provést i malware.
• Vysoký účet za telefon: Některé druhy malwaru vydělávají svým tvůrcům peníze tím, že na pozadí využívají služby se zvýšenou sazbou. Jako první se o takové aktivitě můžete dozvědět, když vám přijde měsíční účet za telefon.
• Spamujete své kontakty: Některé druhy malwaru se zmocňují vašich účtů a rozesílají škodlivé zprávy nebo spam vašim e-mailovým kontaktům nebo přátelům na sociálních sítích.

Jak odstranit malware z iPhone

Pokud dojde k nejhoršímu a v iPhonu najdete malware, postupujte podle následujících kroků, abyste hrozbu co nejrychleji omezili a zmírnili:

1. Restartujte iPhone: Někdy může jednoduchý restart vyřešit drobné problémy a zastavit případné spuštěné škodlivé procesy.
2. Aktualizujte systém iOS: Vždy se ujistěte, že vaše zařízení používá nejnovější verzi systému iOS, protože to je vždy ta nejbezpečnější verze.
3. Vymažte data prohlížeče: Škodlivý software se někdy může nacházet ve vyrovnávací paměti prohlížeče. Vymažte mezipaměť v paměti počítače: Přejděte do Nastavení > Safari a klepněte na možnost Vymazat historii a data webových stránek.¨
4. Odstraňte podezřelé aplikace: Škodlivý software se někdy skrývá v legitimně vypadajících aplikacích. Odinstalujte všechny neznámé nebo nedávno nainstalované aplikace, které mohly souviset s výskytem problémů.
5. Obnovte zálohy: Pokud malware přežije i restart, obnovte iPhone do předchozí zálohy vytvořené před začátkem problému. Detailní návod naleznete zde.
6. Resetujte systém: Pokud výše uvedené nepomůže, je čas zvolit obnovit tovární nastavení. Tím dojde k vymazání všech vašich dat, kontaktů a nastavení, takže by to měla být až poslední možnost. Návod najdete zde.

Štít, přes který se hackeři nedostanou

Předcházejte malware díky jedinému řešení. ESET
spolehlivě ochrání vaše zařízení i data. 

VYZKOUŠET

Jak si chránit zařízení s iOS?

Jako u všech jiných zařízení je nejdůležitějším rizikům předcházet. Připravili jsme pro vás tipy, jak váš iPhone používat bezpečněji.

• Vyhněte se jailbreaku: Jailbreaking neboli úprava telefonu může být lákavá, zejména pokud si chcete přizpůsobit prostředí. Zhorší však zabezpečení tím, že vaše zařízení vystaví potenciálně nebezpečným aplikacím. Jailbreaknutá zařízení se nebudou automaticky aktualizovat na nejnovější verzi systému iOS.
• Stahujte aplikace jen z oficiálních zdrojů: Pro zařízení od Applu je to výhradně App Store.
• Vyhýbejte se neznámým odkazům a přílohám: Neklikejte na odkazy v nevyžádaných zprávách ani nestahujte přílohy. Případně si ověřte si nejprve u odesílatele (nikoli však přímou odpovědí), že se jedná o legitimní zprávu a nikoli o phishingový útok.
• Přihlašujte se bezpečně: Používejte vícefaktorovou autentizaci (MFA), správce hesel a používejte silná, jedinečná hesla pro všechny aplikace a webové stránky. iPhony jsou vybaveny funkcí Face ID pro bezproblémové biometrické ověřování.

• Používejte VPN: Bezplatná Wi-Fi může ohrozit bezpečnost dat v iPhonu. Pokud na těchto sítích provádíte citlivé operace (přihlašujete se, platíte online apod.), provádějte je až po připojení přes zabezpečenou VPN.
• Využívejte nové funkce: Apple neustále přidává nové bezpečnostní funkce, takže se seznamte s nejnovějšími možnostmi.
• Používejte režim blokování: Režim blokování, který je „volitelná extrémní ochrana“, omezuje funkce, které snižují plochu pro útoky, zejména ty, které by mohly být zneužity spywarem.

Proč se Apple považuje za bezpečnější

Je důležité mít na paměti, že iPhony neumožňují aplikacím třetích stran provádět hloubkovou kontrolu systému. Systém iOS totiž spouští aplikace v tzv. sandboxu, který bezpečně izoluje aplikace a chrání tak integritu systému.

Bezpečnostní aplikace tedy sice mohou pomoci sledovat využívání dat, odhalovat škodlivé webové stránky a umožnit bezpečné procházení, nemohou však provádět úplné skenování zařízení na škodlivý software. Stejně tak ale není možné, aby malware pronikl do celého zřízení a infikoval všechno.

Neberte zabezpečení Applu jako samozřejmost

Přestože jsou iPhony stále považovány za nejbezpečnější zařízení, je důležité nepodceňovat odhodlání útočníků. Společnost Apple poskytuje skvělý základ pro bezpečné používání zařízení, ale přesto je důležité, aby uživatelé byli obezřetní.

Pro uživatele to znamená udržovat software aktualizovaný a být obezřetný vůči novým aplikacím, příchozím zprávám a obsahu na internetu. A také využívat bezpečnostní aplikaci určenou pro iOS.

Příručka pro rodiče: Jak ochránit děti na internetu

Chci dostávat aktuální informace o hrozbách, produktech a službách ESETu.  

Chci příručku

O této generaci často mluvíme jako o digitálních domorodcích, nebo digital natives. Předpokládáme, že jen tak někomu online nesednou na špek. Ukazuje se ale, že ani oni nejsou zcela odolní proti kyberútočníkům, obzvláště pokud se v podvodné zprávě objeví nějaký společenský tlak.

„V dospívání je velmi aktivní část mozku, která zodpovídá za emoce a sociální vztahy, naproti tomu plánující a rozhodující části mozku ještě nejsou plně zralé. Ve chvíli, kdy se ve zprávě objeví naléhavá prosba kamaráda, mozek zareaguje dřív, než zapojí kritické myšlení. V tomto věku je naprosto přirozenou motivací být součástí skupiny, nezklamat své kamarády, rychle odpovědět. A ta rychlost do toho vstupuje taky. Dospívající se pohybují v online světě rychle, impulzivně a bez zastavení, takže to, co „vypadá známě“ se jeví mozku jako bezpečné a nestihne už vyhodnotit zbytek,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.

Když píše kamarád, obezřetnost klesá

Výzkumníci z univerzity v Cáchách testovali 500 mladých lidí ve věku 16–29 let. V simulaci jim ukázali šest různých falešných zpráv na Instagramu. Všechny obsahovaly phishingový odkaz a kombinovaly dvě proměnné:

• Kdo zprávu poslal – follower (někdo, koho uživatel sleduje a kdo sleduje jeho) vs. Úplně cizí uživatel
• Obsah zprávy  – pozvánka na akci, pracovní nabídka nebo lákání na rande

Po každé zprávě si účastníci mohli zvolit, zda na odkaz kliknou, případně odepíší, nebo zprávu ignorují/smažou. 66,8 % testovaných provedlo alespoň jednu riskantní akci.

Nejúspěšnější by kyberútočník byl v případě, kdy známý člověk zve uživatele na společenskou událost.

Proč právě FoMO tak dobře funguje?

Sociální sítě nejsou pro mladé jen zábavou – jsou prostor, kde budují vztahy, reputaci a sebepojetí. Dospívání je období, kdy je přijetí vrstevníky naprosto klíčové.

Zmeškat akci, být poslední, kdo se něco dozví nebo neodpovědět kamarádovi – to všechno vyvolává úzkost a tlak být „neustále u toho“. Tomuto pocitu se říká FOMO (fear of missing out). FOMO je velmi silný motivační faktor. Útočníci to vědí a obratně s tím pracují jak u dospělých,  tak adolescentů.

„FOMO u dospívající má velkou sílu právě proto, že dospívající potřebuje někam patřit, chce být součástí. A něco zmeškat nebo u něčeho nebýt, to znamená pro mozek ohrožení. Navíc dospívající už příliš nerozlišují online/offline. To, co se děje na internetu, je pro ně reálné. Proto jsou ochotní jednat impulzivně, okamžitě reagovat nebo kliknout na podezřelý odkaz jen proto, že ho poslal „kamarád“. Touha nezůstat pozadu je silnější než opatrnost,“ říká Kamila Ryšánková.

Jakmile zpráva vypadá, že pochází od „někoho z naší bubliny“, podezření klesá. Pochopitelně  – svým známým důvěřujeme. I na to útočníci často vsázejí.

Studie ukazuje, že když byla zpráva od někoho známého, lidé ji hodnotili jako o téměř 1 bod méně podezřelou (na šestibodové škále). FoMO a sociální blízkost tak spolehlivě rozbíjejí jakoukoli digitální ostražitost.

Proč mladiství naletí na phishing

Představa, že mladí jsou díky vyrůstání s technologiemi automaticky imunní vůči hrozbám, je iluze. Je důležité si uvědomit, že manipulativní techniky cílí na naše lidské slabiny a naše emoce. Typicky se snaží pracovat se strachem nebo naopak nadšením.

V rámci studie  se ukázalo, že mladí lidí dají spíše na vztah než technické detaily. Mladí se soustředí na to, kdo jim píše – ne na podivný odkaz, přesměrování nebo doménu. Také se ale často stává, že mladí lidé si přidávají jako sledující, které neznají osobně. Mít hodně sledujících a sledovat populární profily je pro ně důležité.

Dětská psycholožka radí, jak trénovat pozornost:

• Zahrajte si na „Lov podezřelých zpráv“ – můžete z toho udělat legraci. Když začnete své dítě poučovat o tom, jak zpráva vypadá a nevypadá, tak to pustí jedním uchem dovnitř, druhým ven. Tímto způsobem můžete zkusit, kdo z vás zachytí víc podivných zpráv.
• Nechte dospívajícího udělat si vlastní seznam „divností“ – dospívající si udělá vlastní seznam věcí, které zkontroluje, než klikne – „Rychlá reakce“, „Divná slova“, „Kdo to posílá?“
• Pravidlo 5 minut – když vás zpráva vyzývá k rychlé akci, tak ji 5 minut nechte ležet a potom se k ní vraťte a udělejte si svůj seznam „divností“. Většina phishingových zpráv ztratí naléhavost, když není okamžitě splněna.

Stejně tak kyberútočníci pracují s naším strachem, například že přijdeme o důležitou nabídku. U dospělých často jde o lukrativní investici, u mladých například pracovní příležitost nebo společenská událost. Proto je velmi důležité s dospívajícími mluvit o tom, aby se uměli na online nabídky dívat kriticky. Platí, že pokud zní něco příliš dobře, jedná se dost pravděpodobně o podvod.

Poznáte online podvod?

Vyzkoušejte náš test
na nejčastější podvodné scénáře.

Otestovat se

Online svět dospívajících je postavený na vztazích, emocích a rychlé reakci. A přesně na to phishing cílí.

Jak se nenechat nachytat?

• Ověřte si profil – pokud vám píše „kamarád“ s něčím nezvyklým, zavolejte mu nebo pošlete zprávu přes jinou aplikaci, abyste si pravost informace
• Pozor na naléhavost – „musíš hned kliknout“, „poslední šance“, „řeš to teď“  – to vše jsou typické znaky manipulace
• Zkontrolujte odkaz – doména s překlepem, neznámé koncovky (.ru, .click), zkrácené odkazy – všechno jsou varovné signály
• Neklikejte ze zvědavosti –  jen proto, že vás to „jen zajímá“, ještě nemusíte klikat
• Používejte dvoufaktor – dvoufaktorové přihlášení pomůže chránit vaše online účty
• Nainstalujte antivir – bezpečnostní aplikace vás upozorní na podvodné odkazy a rizikové stránky

Digitální gramotnost není přirozená, je naučená. A právě „digitální domorodci“ – tedy generace, co vyrostla se smartphonem v ruce – jsou paradoxně jedni z nejzranitelnějších. Obzvláště teenageři si teprve utvářejí kritické myšlení.

Děti a dospívající se musí učit od dětství, že i kamarád může být hacknutý, že ne každá zpráva je důvěryhodná, a že na sociálních sítích nejde jen o zábavu – ale i o bezpečí.

Shrnuto, podtrženo

• Mladí lidé často podceňují phishing, protože důvěřují známým profilům a chtějí rychle reagovat.
• Emoce a tlak být „u toho“ (FoMO) snižují jejich obezřetnost při čtení zpráv.
• Útočníci úspěšně zneužívají sociální blízkost a naléhavost k manipulaci.
• O bezpečném chování online se musí učit – ideálně hravou formou a co nejdřív
• Prevencí je také bezpečnostní aplikace, které phishing zablokuje.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Bez rozvrhu

Během školního roku mají děti pevný rozvrh – vstávání, škola, kroužky, domácí úkoly. Vše jede podle zajetých kolejí a dětí ví, kdy mají čas na obrazovky. V létě však tento řád často mizí. Bez každodenních povinností a s množstvím volného času sahají děti přirozeně po zábavě, která je snadno dostupná, a tím je elektronika. Rodiče musí dál chodit do práce a většina z nich volno v létě zkrátka nemá, proto může být jednodušší zabavení dětí přes online svět.

Nárůst času u obrazovek má své dopady:

• Nadměrné používání elektroniky může vést k omezenému pohybu, který je nezbytný pro zdravý vývoj dětí. To samo o sobě může vést k nadváze a obezitě, problémům s držením těla a bolestí zad, zhoršené imunitě a snížené fyzické kondici, nižší odolnosti vůči stresu a dalším.
• Obrazovky mohou negativně ovlivnit spánek kvůli tzv. modrému světlu. To potlačuje tvorbu melatoninu, což je hormon spánku a tělo nedostává signál k tomu, že má odpočívat. Dítě tak zůstává déle bdělé, i když je unavené. Důsledkem může být dlouhé usínání, brzké probouzení, únava přes den, nižší koncentrace a podrážděnost.
• Dlouhé hodiny strávené u obrazovek mohou výrazně ovlivnit nejen fyzické zdraví dětí, ale také jejich náladu, chování a schopnost soustředit se. Děti, které tráví mnoho času sledováním rychle se střídajících obrazů nebo hraním akčních her, se mohou hůře soustředit na pomalejší nebo běžné činnosti (např. čtení, učení, poslech), být podrážděnější, netrpěliví nebo náladoví, zvlášť když jsou nuceny přestat s hraním nebo používáním mobilu. Jak se podepisují na duševním zdraví sociální sítě, jsme popsali v tomto článku.

Ačkoliv digitální technologie dokážou děti zabavit na dlouhé hodiny, skutečný svět nabízí nepřeberné množství podnětů a zkušeností, které žádná obrazovka nedokáže plnohodnotně nahradit.

Letní screen-time

Přes léto jsou obrazovky rychlým řešením pro zábavu a zahnání nudy. Děti jimi vyplňují volné chvíle v době, kdy by měly být oblíbené kroužky či jiné aktivity.

Děti často nemají vnitřní motivaci přestat, pokud jim nenabídneme jinou smysluplnou alternativu. I přesto, že mohou mít informace o tom, že obrazovky můžou být škodlivé, tak jejich mozek je ještě nezralý, aby se rozhodl obrazovky sám odložit, obzvlášť pokud je na neustálý přísun stimulů zvyklý.

V tuto chvíli přichází prostor pro rodiče. Děti se učí především pozorováním a napodobováním chování dospělých kolem sebe. Pokud rodiče tráví značnou část svého času u telefonů, tabletů nebo počítačů, děti to vnímají jako přirozenou a běžnou součást života. Takové chování se pak snadno stává normou, kterou děti přijímají bez rozmyslu.

Jak děti dostat z gauče?

• Nastavte jasná a konzistentní pravidla i přes léto – během prázdnin je důležité držet se jasných a důsledných pravidel ohledně používání elektroniky. Stanovte zóny, které jsou bez obrazovek, například u jídelního stolu nebo hodinu před spaním. Určete i časové ohraničení. Hranice a konzistence v pravidlech pomáhá dětem lépe s technologiemi fungovat.
• Naplánujte rodinné aktivity – společné výlety, výpravy do přírody či sportovní hry. Obyčejné návštěvy bazénu mohou být skvělou motivací, proč vstát z gauče.
• Vytvořte si rodinné rituály – Rituály jako společné večerní procházky, rodinné večeře bez mobilů nebo pravidelné víkendové výlety dodají dětem pocit stability a sounáležitosti. Tyto tradice zároveň pomáhají přirozeně snižovat čas u obrazovek a posilují rodinné vazby.
• Zkuste vytvořit plán společně s dětmi. Nechte je vybrat aktivity, na které se těší, a určete spolu pravidla pro čas u technologií. Když děti cítí, že mají kontrolu a můžou se spolupodílet, lépe pravidla fungují. Zvyšuje se tím vnitřní motivace dítěte a zodpovědnost.
• Nabídněte kreativní činnosti – malování, modelování, stavění, vaření nebo hudba. Kreativní činnosti nejen zabaví, ale zároveň rozvíjí důležité schopnosti a dovednosti jako je fantazie, kreativita, motorika, …
• Buďte vzorem – Když dítě vidí, že si rodiče umí užívat čas bez obrazovek, například při čtení, zahradničení nebo sportu, budou je napodobovat a přirozeně přejímat zdravější návyky.
• Zapojte kamarády – Setkání s vrstevníky je pro děti velkou motivací k pohybu i odložení telefonu. Pokud můžete, zorganizujte společné hry, výlety nebo pikniky s kamarády, při kterých si děti mohou hrát venku a aktivně se bavit.
• Pohyb jako dobrodružství – Přeměňte pohybové aktivity v zábavnou hru nebo dobrodružství. Hledání pokladu v lese, překážková dráha na zahradě nebo tematická hra na průzkumníky děti přiláká více než obyčejný pohyb.
• Nechte je zažít nudu – Nuda není nepřítel, ale příležitost k objevení nových zájmů. Pokud děti nebudou mít vždy po ruce obrazovky, naučí se samy hledat jiné způsoby, jak trávit čas — vymýšlet hry, tvořit, číst nebo venkovně objevovat. Nuda tak může být prvním krokem k aktivnímu a samostatnému rozvoji.

Je normální, že dítě nejprve protestuje nebo se nudí, když se zavede omezení obrazovek. Změna potřebuje čas a je důležité nenechat se odradit prvními pokusy. Mozek si postupně přivykne na pomalejší, ale přirozenější podněty.

Co je scareware?

Scareware se vás pokusí přesvědčit, že vaše zařízení napadl nějaký malware. Zničehonic se objeví spoustu oken nebo notifikací, které se vás snaží vyděsit. Cílem útočníků je zpravidla prodat vám nějaký program, který neexistující malware odstraní, případně z vás vymámit osobní/finanční údaje nebo nainstalovat skutečný malware.

E-book: Podvody na internetu

Chci dostávat aktuální informace o hrozbách, produktech a službách ESETu.  

Chci e-book

Jak se scareware se šíří?

Automaticky pop up okna: Tato okna se automaticky otevřou po kliknutí na nějaký odkaz, při navštívení webové stránky nebo otevření konkrétní aplikace. Může se v nich uvádět, že váš počítač infikoval nebezpečný malware. A to jediné, jak zachránit situaci, je kliknout na vyskakovací okno a stáhnout neexistující antivirový nástroj.

E-maily a zprávy na sociálních sítích: O stejný trik se mohou útočníci pokusit i prostřednictvím nevyžádaných e-mailů. Text se vás snaží přimět, abyste okamžitě odstranili infekci malwarem zjištěnou ve vašem zařízení. Tyto zprávy mohou dokonce přicházet z legitimně vypadajících, ale falešných e-mailových adres. Přiložený odkaz nebo tlačítko vás po kliknutí přesměruje na škodlivou stránku nebo spustí stahování.

Podvodné reklamy: To samé mohou dělat i škodlivé reklamy na legitimních stránkách nebo sociálních sítích, které vyzývají uživatele, aby si stáhli „antivirový software“ a odstranili neexistující malware.

Telefonáty s technickou podporou: Někdy podvodné notifikace nebo zprávy obsahují číslo na technickou podporu, které vás přesměruje do podvodného call centra. Tam vás „specialista“ ihned informuje o napadení zařízení. Podvodníci vás mohou požádat o stažení softwaru pro vzdálený přístup, aby mohli problém „vyřešit“. Ve skutečnosti se budou snažit získat vaše osobní údaje nebo vás přimět zaplatit za služby, které nepotřebujete.

Někdy vám mohou podvodníci z falešné technické podpory zavolat nečekaně a zkusit to s podobnou lží. Tyto podvody se dějí už více než deset let a v roce 2023 byly podle FBI třetím nejvýnosnějším typem počítačové kriminality – podvodníkům vynesly přes 924 milionů dolarů.

Nenechte se scarewarem vyděsit

Scareware využívá klasické techniky sociálního inženýrství. Útočníci se snaží oběť přimět k unáhlenému rozhodnutí a nedávají jí čas na rozmyšlenou. Varování bývá výrazné a má vyvolat pocit naléhavosti – například: „Jednejte HNED, jinak mohou být vaše soubory a fotografie NAVŽDY ztraceny.“

Podvodníci používají blikající červené prvky, velká písmena a falešné snímky obrazovky s údajně infikovanými soubory, případně také zobrazují falešný průběh kontroly počítače. Podvodníci proto napodobují značky známých dodavatelů bezpečnostních řešení a používají názvy jako DriveCleaner, Antivirus360, PC Protector nebo Mac Defender.

Co může scareware způsobit?

V tom lepším případě vyhodíte peníze za zbytečný program. Sice zaplatíte za „nic“, ale aspoň tím podvod končí. V horším případě zločinci získají vaše osobní a finanční údaje, které mohou zneužít k dalším podvodům. Případně si kliknutím na odkaz nebo reklamu nevědomky nainstalujete další malware.

Jak se vyhnout scarewaru

Ochrana před scarewarem není nijak složitá. V první řadě nereagujte na taková varování ihned.

• Nikdy neklikejte na vyskakovací okno. Pokud název „antivirového nástroje“ nepoznáváte, ověřte si jej ve spolehlivém zdroji, například přes Google.
• Zavřete webový prohlížeč nebo se odpojte od internetu. Ve Windows stiskněte Ctrl+Alt+Delete, otevřete Správce úloh a ukončete úlohu prohlížeče. V macOS stiskněte Command+Option+Escape pro vynucené ukončení. Nebo zařízení jednoduše vypněte.

• Používejte důvěryhodné blokátory reklam/pop-up oken, abyste snížili riziko zobrazení scareware. Mnohé z nich škodlivé prvky zastaví dříve, než vám mohou vyskočit na obrazovce.
• Pravidelně aktualizujte webový prohlížeč. starší verze bývají zranitelnější.
• Nainstalujte si legitimní bezpečnostní software od ověřeného dodavatele a udržujte jej aktuální.

Jak odstranit scareware

Pokud se scareware dostane do vašeho počítače nebo mobilu, jeho odstranění by nemělo být složité. Pamatujte, že nejde o skutečný malware. Stačí spustit důvěryhodný antivir, který scareware rozpozná, a poté se řídit pokyny pro odstranění.

ESET HOME Security

Brání hackerům ovládnout vaše zařízení, ukrást vaše citlivá data a přihlašovací údaje.

VYZKOUŠET

Shrnuto, podtrženo

• Scareware je typ podvodu, který využívá strachu uživatele – například falešnými varováními o napadení zařízení.
• Cílem je přimět uživatele k unáhlenému jednání, jako je stažení falešného antiviru nebo poskytnutí citlivých údajů.
• Útočníci využívají vyskakovací okna, podvodné e-maily, reklamy na sociálních sítích nebo falešné telefonáty s „technickou podporou“, aby uživatele zmanipulovali.
• Ochránit vás může vlastní obezřetnost a spolehlivý antivir.

➡️ Malvertising se nám skrývá přímo na očích
➡️ 4 nejčastější podvody na českém internetu
➡️ Sociální inženýrství online, jak nenaletět?

Jen 3 % lidí si nebere žádné chytré zařízení, hlavně jde o lidi  ve věku 50 +. Značně ale podceňujeme zabezpečení těchto zařízení. Co si, krom pasu, zařídit předem, abyste se nemuseli bát o svá data na dovolené?

Obecně si své telefony chráníme hůře než počítače, a to přesto, že v nich máme stejně citlivá a důležitá data, platíme jimi nebo v nich máme doklady.

Nezapomenout na plavky a aktualizace

Velmi důležité, je udržovat telefon aktualizovaný. Aktualizace totiž obsahují jak nové funkce tak opravy bezpečnostních chyb. Ideální je, pokud se všechny vaše zařízení aktualizují automaticky. Před odjezdem na dovolenou se vyplatí si aktualizace znovu zkontrolovat. To ale dělá jen necelá třetina lidí.

Neméně důležité je nainstalovat si před odjezdem bezpečnostní aplikaci s funkcí Anti-Theft. Ta vám pomůže pokud telefon ztratíte nebo jej třeba někdo odcizí. Umožní jej také najít na mapě nebo pomocí zvukového signálu. Tato funkce také umožní v krajním případě na dálku telefon vymazat. Máte tak alespoň jistotu, že vaše data, fotky dokladů a podobně nepadnou do ruky zlodějům.

U citlivých aplikací (banky, sociální sítě a podobně) doporučujeme nastavit přihlášení pomocí druhého faktoru, typicky jde o PIN, otisk prstu nebo snímek obličeje. To se naštěstí stává standardem. Takto si telefon chrání polovina Čechů.

Jak se připojit bezpečně z pláže i letiště?

Online potřebuje na cestách být skoro každý. Jen  3 % lidí uvádějí, že se k internetu nepřipojují. Většinou hledáme veřejné Wi-Fi. Poznat tu bezpečnou ale nemusí být jen tak. Jméno, například renomovaného podniku, lze snadno zfalšovat, stejně tak heslo nemusí být absolutní zárukou bezpečnosti.

Pokud je to možné upřednostněte mobilní data operátora, případně si Wi-Fi ověřte u personálu. Nikdy nepoužívejte veřejné sítě pro citlivé operace – tedy, kde pracujete s hesla, financemi nebo osobními daty.

Pokud chcete i na veřejných Wi-Fi pracovat nebo sdílet fotky, je to možné, pokud máte VPN. VPN tvoří šifrovaný tunel, takže se nikdo k vašim datům jen tak nedostane.

VPN

Virtuální privátní síť, představuje štít proti kybernetickým rizikům.
Chrání data tím, že je šifruje, skrývá vaši skutečnou polohu a identitu.

VYZKOUŠET

8 tipů, jak si chránit data o dovolené

1. Nainstalujte si antivir.
2. Aktualizujte operační systém i aplikace v zařízení.
3. Vypínejte funkci NFC, pokud ji zrovna nepoužíváte.
4. Veřejné Wi-Fi používejte výjimečně a jen k neosobním věcem, například najití si spoje, plánování trasy či hledání informací o počasí.
5. Citlivé operace (sdílení fotek, placení) provádějte přes VPN nebo přes mobilní data.
6. Nastavte si zámek obrazovky a funkci Anti-Theft, pokud by se vám telefon ztratil.
7. Vytvořte si virtuální platební kartu na útraty. Často je možné je vytvořit i v místní měně a platit tak ve výhodnějším kurzu.

Jak podvodům předcházet? Odpoví kolegyně Bára ve videu:

Jak reklamovat platbu kartou

Nejčastěji se setkáte s tím, že zboží nikdy nedorazí, byť jste jej zaplatili předem, případně přijde zboží jiné nebo v jiné kvalitě.

V takovém případě se nejprve obraťte na obchodníka. Může se samozřejmě jednat jen o nedorozumění nebo lidskou chybu. Pokud nereaguje, můžete reklamovat platbu u své banky. Tomuto procesu se říká chargeback.

Chargeback umožní bance naúčtovat peníze obchodu a vrátit je na kartu zákazníkovi. Reklamovat takto je možné pouze platby kartou, převody nikoli. Reklamovat platbu pomocí chargeback umožňují všechny banky

Kdy se dá chargeback uplatnit:

• Zboží nepřišlo vůbec nebo je nekompletní
• Přišlo rozbité nebo nefunkční zboží
• Zboží neodpovídá popisu nebo jde o padělek
• Obchodník odmítá vzít zboží zpět v zákonné lhůtě
• Obchodník nereaguje
• Kvůli chybě platební brány se strhlo více peněz nebo se platba strhla dvakrát
• Zrušili jste předplatné, ale služba si dál strhává poplatky

Připravte si předem maximum dokladů: typicky potvrzení objednávky, doklad o zaplacení nebo výpis z účtu, fotku zboží nebo printscreeny z komunikace s obchodem. Zkrátka vše, co by dokládalo, že obchod nejednal férově.

Chargeback můžete uplatnit nejdříve 30 dní od data platby a za předpokladu, že skutečně došlo k podvodu (viz zmíněné případy výše). Většinou mají banky k dispozici formulář, případně lze žádat poštou, e-mailem ale i osobně na pobočkách. Vyřízení trvá několik týdnů až měsíců.

Konkrétní podmínky bank se mohou lišit, proto se vždy zeptejte ve své bance, jaké konkrétní informace a dokumenty potřebují.

Kam podvod nahlásit?

Narazili jste na podvod nebo jste se stali obětí krádeže? Rozhodně to ohlaste. Pomůžete tak podvodníky zastavit.

• Policie ČR – online podání na policie.cz nebo osobně na nejbližší služebně
• Česká obchodní inspekce (ČOI) – rizikový e-shop můžete nahlásit zde
• STOPOnline.cz – nezákonný obsah lze hlásit zde
• Vaše banka – pokud jste byli okradeni nebo podvedeni a platili jste kartou, kontaktujte ihned svou banku

Jak se chránit před online podvody?

Základem bezpečnosti online je antivirový program. Spolehlivý antivir rozpozná a zablokuje podvodné weby a falešné e-maily díky technologii anti-phishing. Když se prokliknete na nebezpečné stránky nebo vám přijde podezřelý e-mail, antivir vás upozorní dřív, než zadáte citlivé údaje a tím vás ochrání třeba před krádeží přihlašovacích údajů k bankovnictví nebo zneužitím platební karty.

Nenaleťte kyberšmejdům

Nákupy online mohou přijít draho.  Nakupujte na e-shopech z celého světa bez starostí díky ESET.

VYZKOUŠET ZDARMA

Stále je potřeba mít na paměti, že kyberpodvodníci vytvářejí desítky až stovky podvodných stránek denně. A je potřeba k neznámým stránkám přistupovat obezřetně. Je možné, že navštívíte stránku, které je úplně nová a bezpečnostní systémy ji ještě nestačily zaregistrovat.

Jak poznat rizikový obchod?

Než někde nakoupíte, ověřte si několik detailů, které vám pomohou odhalit rizikový obchod.

❌Nemá na stránkách kontaktní údaje

❌Nemá na stránkách obchodní nebo reklamační podmínky

❌Nabízí zboží až příliš levně

❌Nemá žádné recenze nebo často zmiňují nekorektní jednání

❌Texty jsou plné chyb a překlepů

❌Vypadá jako vygenerovaný od AI

❌Umožňuje jen platby kartou předem

Pokud si nějakým obchodem nejste jistí, můžete si jej ověřit v seznamu České obchodní inspekce na stránkách www.rizikove.cz.

Shrnuto, podtrženo:

• Pokud vám zboží z e-shopu nedojde a platili jste kartou, můžete platbu reklamovat pomocí tzv. chargeback.
• Chargeback nabízí každá banka. Trvá několik týdnů až měsíců.
• Pokud narazíte na podvod, co nejdříve jej ohlaste, buď Policii nebo České obchodní inspekci.
• Důležité je zaměřit se na prevenci. Používejte antivir, aktualizujte a vybírejte si obezřetně obchody, kde budete nakupovat.